Dlabač, Bohumír
(Dlabacz; Dlabacž; Johann; Godefridus; Gottfried; pseudonym Phylobogus)
Charakteristika: autor textů o hudbě
Datum narození/zahájení aktivity:17.7.1758
Datum úmrtí/ukončení aktivity:4.2.1820
Text
Dlabač, Bohumír Jan (psán též Dlabacž/Dlabacz Gottfried /Godefridus/ Johann; básnický pseudonym Phylobogus), autor textů o hudbě, narozen 17. 7. 1758, Cerhenice (u Českého Brodu), zemřel 4. 2. 1820, Praha.
První hudební vzdělání získal ve škole v Českém Brodě a Dobřichově, 1771–1773 se stal choralistou (fundatistou) břevnovského kláštera u Prahy a později 1773–1775 vokalistou na Strahově (za ředitele kůru Jana Lohelia Oelschlegla). Po studiích filozofie, matematiky a fyziky na pražské univerzitě vstoupil 1778 do premonstrátského kláštera na Strahově, přijal klášterní jméno Bohumír. Během teologických studií byl členem svatonorbertské koleje v Praze, od 1782 vedl chrámovou hudbu v kostele svatého Benedikta a vyučoval církevnímu zpěvu. 3. 9. 1783 byl vysvěcen na kněze, stal se skriptorem klášterní knihovny na Strahově, od 1788 druhým knihovníkem a nakonec 1802 ředitelem strahovské klášterní knihovny. Založil zde historické oddělení. V letech 1778 až 1807 byl ředitelem kůru na Strahově, zároveň klášterním archivářem, klášterním dějepiscem (1805) a od 1816 spoluředitelem strahovského kláštera. Jako sbormistr na Strahově uvedl pražskou premiéru oratoria Josepha Haydna Stvoření (23. dubna 1800).
Byl čestným člen Hornolužické akademie věd ve Zhořelci, od 1796 řádným členem Královské české společnosti nauk a od roku 1813 jejím ředitelem.
Dlabačovo hlavní historické dílo Allgemeines historisches Künstlerlexikon für Böhmen und zum Theil auch Mähren und Schlesien patří k základním evropským biografickým slovníkům starší doby. Dlabač na něm začal pracovat od roku 1787 prvými sběratelskými akcemi a dílo dokončil v roce 1814 (s datem předmluvy 7. dubna 1815). Slovník vyšel nákladem českých stavů v Praze u G. Haase 1815 ve 3 dílech. Slovník vznikl po vzoru dobového slovníku výtvarných umělců od F. H. R. Füsslyho Allgemeines Künstlerlexikon (1763). Dlabač do svých téměř 4500 hesel však kromě výtvarníků a uměleckých řemeslníků všeho druhu zařadil přes 65 procent hudebníků. Uvádí zdejší rodáky i umělce v českých zemích působící od 16. století, centrum informací je soustředěno na Čechy 17. a 18. století. Dlabačův slovník je výsledkem obsáhlého autorova archivního studia i aktuálních informací, materiál získal sběrem knih, rukopisů a obrazů zrušených klášterů a studiem v knihovnách a na kůrech, zvlášť též korespondencí přímé zprávy od Jana Ladislava Dusíka, Jana Jakuba Ryby, Jana Vaňhala a jiných, k biografiím připojoval soupisy děl a někde i bibliografii. Slovník je dodnes základní pomůckou historiografického výzkumu barokní a klasické hudby.
Dlabač byl činný také jako básník a spisovatel, napsal báseň na Josefínu Duškovou (1804). Překládal do češtiny písně, kantáty a libreta. Spolupodílel se například na překladu libreta Mozartovy Kouzelné flétny (1792) či melodramu Jiřího Antonína Bendy Medea (1786) aj.
Dílo
Dílo literární (výběr)
Versuch eines Verzeichnisses der vorzüglichern Tonkünstler in oder aus Böhmen (Materialien zur alten und neuen Statistik von Böhmen, Joseph Anton Riegger (ed.), 7, 1788, s. 133–62; 12, 1794, 225–98).
Abhandlung von den Schicksalen der Künste in Böhmen (Neuere Abhandlungen der Königlichen Böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften, 3, Praha 1798, s. 107–39).
Nachricht von den in böhmischer Sprache verfaßten und herausgegeben Zeitungen (Praha 1803).
Historische Darstellung des Ursprungs und der Schicksale des königlichen Stiftes Strahow (Praha 1805–7).
Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien (Praha 1815).
Biographie des … M. Johann Campanusvon Wodnian, mit einem Verzeichnisse seiner bisher entdeckten Schriften (Praha 1819).
DiskografieI. Lexika
Dlabacz.
PHSN.
ČSHS.
MGG1.
Grove1.
Grove2 .
MGG2.
II. Ostatní
Straka, C. A.: Bohumír Jan Dlabač jako regenschori (Hudební revue 13, 1920, s. 139–40, 211–14).
Perlík, Romuald Rudolf: Bohumír Jan Dlabač (Cyril 47, 1921, s. 1–5, 22–3).
Mužíková, Růžena: Bohumír Jan Dlabač (Miscellanea musicologica 3, 1957, s. 11–44).
Pražáková, Běla: Bohumír Jan Dlabač ve Strahovské knihovně (Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví, 1, 1966, s. 133–71).
Fukač, Jiří: Die musiklexikographische Methode B. J. Dlabačs und ihre kunstgeschichtlichen Hintergründe ( Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity, H6, 1971, s. 63–86).
Germer, Mark: Dlabač’s Dictionary and its Place in the Literature (Fontes Artis Musicea 28, 1981, s. 307–12).
Haubelt, Josef: České osvícenství (Praha 1986, s. 416–17).
Lébl, Vladimír, Poledňák, Ivan (ed.): Hudební věda (Praha 1988).
Pilková, Zdeňka: Doba osvícenského absolutismus (1740–1810) (In: Hudba v českých dějinách od středověku do nové doby. Praha 19892, s. 219–93).
Petr Macek
Datum poslední změny: 11.5.2014