Český hudební slovník osob a institucí

Památník Vítězslava Nováka ve Skutči

Památník Vítězslava Nováka ve Skutči, muzeum, zahájení činnosti 17. 7. 1955, Skuteč.

Sídlem Památníku Vítězslava Nováka v Rybičkově ulici 364 ve Skutči je jednopatrový novorenesanční nárožní dům, který nechal postavit tovární výrobce obuvi Jan Prášek v roce 1900. Do roku 1924 zde sídlila velká obuvnická dílna. Dcera Jana Práška Marie Prášková se během studia na pražské konzervatoři sblížila se svým učitelem, skladatelem Vítězslavem Novákem. Po svatbě v roce 1912 Vítězslav Novák v rodném domě své manželky ve Skutči pravidelně pobýval, později zde prožil celé období druhé světové války a 18. července 1949 zde zemřel.

Manželka Vítězslava Nováka Marie Nováková se již za života skladatele zasazovala o jeho uznání a pokračovala i po jeho smrti. Ve spolupráci s Karlem Mikysou, jednatelem Společnosti Antonína Dvořáka, vznikl záměr na zbudování trvalé připomínky díla Vítězslava Nováka v rodinném objektu ve Skutči. První jednání zabývající se vznikem Památníku Vítězslava Nováka proběhlo začátkem roku 1953. Karel Mikysa předložil výboru Společnosti Antonína Dvořáka plány na zřízení památníku k projednání v srpnu 1953, přičemž předpokládaný termín otevření památníku byl již v roce 1954. Po vyjasnění plánů věnovala Marie Nováková v roce 1954 objekt státu s podmínkou vzniku Památníku Vítězslava Nováka. Přízemí domu bylo vyčleněno pro městské muzeum. Ministerstvo kultury pověřilo zřízením a správou památníku Společnost Antonína Dvořáka.

Následně probíhaly stavební úpravy a likvidace původního domu Práškových (čp. 365). Plány expozice konzultované s Marií Novákovou a jejím synem akademickým malířem Jaroslavem Novákem navrhl architekt Jan Dvořák. Přes mnohé problémy s realizací opravy i zbudováním samotné expozice byl Památník Vítězslava Nováka slavnostně otevřen v předvečer šestého výročí skladatelova úmrtí 17. července 1955 za účasti pěvkyně Marie Tauberové, dirigenta Jaroslava Krombholce, Heřmanova tria a skutečského pěveckého sboru Rubeš. Slavnostní projevy přednesli za odbornou veřejnost Karel Mikysa a Bohumír Štědroň, jako zástupce města Skuteč promluvil Bedřich Giesler. Současně byla otevřena expozice Městského muzea v přízemí objektu.

Správu památníku v následujících letech provázela mnohá nedorozumění mezi Marií Novákovou, vedením města Skuteč, Městským muzeem a Společností Antonína Dvořáka, která měla proplácet drobnou údržbu, úklid, energie a průvodcovské služby, ovšem měla nad způsobem organizace prací a kontroly jen omezené možnosti vzdáleného dohledu. Vedení města začalo v roce 1961 usilovat o převedení objektu i správy památníku do své správy. K převodu došlo v roce 1973, kdy správa památníku i celé nemovitosti připadla městu Skuteč.

Expozice v Památníku Vítězslava Nováka představuje tři místnosti, které byly původně součástí bytu manželů Novákových. Jedná se o Novákovu pracovnu, hudební salónek a místnost s výstavou věnovanou Novákovu životu a dílu. Památník je také vybaven audiosystémem, který během prohlídky umožňuje poslech vybraných úryvků z Novákovy tvorby.