Český hudební slovník osob a institucí

Bartoš, Josef 1)

Bartoš, Josef 1), skladatel a pedagog, narozen 29. 10. 1861, Březové Hory (Příbram), zemřel 14. 1. 1924, Příbram.

Zájem o hudbu pochytil od otce, se kterým vyrůstal po brzké matčině smrti; otec byl amatérský hudebník a člen místní hornické kapely, ve které hrál i se svými bratry. Josef tak byl odmala obklopen živou hudbou. V rodišti vystudoval reálné gymnázium a učitelský ústav (absolvoval roku 1876), na kterém od roku 1880 působil jako učitel. Roku 1886 se stal odborným učitelem na měšťanské chlapecké škole, kde vyučoval přírodovědu a zpěv. V roce 1919 zde byl jmenován ředitelem a tuto funkci vykonával až do svého odchodu do důchodu (1923). Dá se tedy říct, že pedagogické činnosti na příbramských školách věnoval celý svůj život, a podle vzpomínek jeho žáků a blízkých lidí byl pedagogem oblíbeným a vyhledávaným. Tvořil i osobité učební materiály; vydal například sbírku 43 národních písní pro jeden až čtyři zpěvní hlasy nazvanou Metoda koncentrační k vícehlasému zpěvu, kterou používal při pěvecké výuce na měšťanské škole. Pro potřeby svých žáků psal vlastní didaktické skladby.

Mimo samotné učení se angažoval v hudebním dění na celém Příbramsku, zejména jako aktivní muzikant v nejrůznějších místních tělesech. Ovládal hru na klavír, violoncello, housle a violu, dělal přednášky o hudbě, přispíval články do novin, kulturních časopisů Cyril, Horymír a různých místních listů (vycházely mu zde hudební referáty a kritiky, ale i povídky z hornického prostředí; například Láska, která zabíjí, Stráž u mrtvých, Ze života v pohádku a jiné; některé vydal pod pseudonymem J. Hošek).

V neposlední řadě byl velmi produktivním skladatelem. Psal zejména klavírní skladby, komorní hudbu, písně (duchovní i světské, milostné či z hornického prostředí), sbory, kantáty a melodramy, příležitostně i menší orchestrální díla. Stylově navázal na Karla Bendla a Jana Maláta, v pozdějších komorních dílech se přiklonil ke dvořákovskému slohu. Jeho písně byly povětšinou lyrické s jednoduchým doprovodem a lze v nich číst vliv romantických skladatelů (zejména Čajkovského a Schumanna). Mnoho jeho písní a sborů vzniklo na texty Quida Marii Vyskočila. U Františka Urbánka mu vyšly klavírní kompozice Kaleidoskop a Lyrické nálady.