Český hudební slovník osob a institucí

Elsnic, Jan

Elsnic, Jan (Johann), kapelník, narozen 4. 6. 1875, Písek, zemřel 14. 6. 1955, Praha.

Začal studovat gymnázium v Českých Budějovicích, ale brzy se začal zcela věnovat hudbě. Učil se v rodišti u violoncellisty Ludvíka Wolfa a rostl pod vlivem znamenitých hudebníků Josefa Gregory a Bohuslava Jeremiáše, s nimiž i koncertně spoluúčinkoval. Roku 1892 vstoupil jako dobrovolník k hudbě 11. pěšího pluku posádkou v Innsbrucku (Rakousko), v Českých Budějovicích (1894) a v Praze (1899), kde působil až do roku 1906. Jako mimořádný posluchač vystudoval kompozici u Karla Knittla (1901–1903) na pražské konzervatoři. Roku 1906 nastoupil jako violoncellista do České filharmonie, v letech (1908–1912) se ve stejném tělese po odchodu Milana Zuny prosadil jako druhý dirigent vedle Viléma Zemánka. Řídil populární koncerty, zvláště na Vinohradech, roku 1911 zahájil lázeňskou sezónu v Luhačovicích a svými dirigentskými výkony vzbuzoval – byť s redukovaným souborem České filharmonie – obdiv a uznání lázeňských hostí. Z nedostatku hmotných prostředků přijal místo kapelníka u vojenské hudby pěšího pluku 11 v Praze (1912–1918), za války byl kapelníkem a poštovním důstojníkem náhradního praporu 11. pěšího pluku v maďarském městě Gyula, zároveň občas řídil jako hostující dirigent populární koncerty České filharmonie (například 11. 3. 1915 provedl Dvořákovy valčíky). Po vzniku republiky řídil hudbu československého námořnictva v Praze, Litoměřicích a Bratislavě (do 1920), poté byl kapelníkem u pražského pěšího pluku 28 (do 1921) a u 39. pěšího pluku v Bratislavě (do 1922). S vojenskou hudbou popularizoval skladby českých klasiků prostřednictvím vlastních zdařilých úprav. Pak odešel ze služeb armády. V letech 1922–1926 byl kapelníkem lázeňského orchestru v Piešťanech (1922–26), tutéž funkci zastával v Luhačovicích (1926–1936). V jeho orchestru působili později úspěšní vojenští kapelníci, jako například Boris Masopust, Rudolf Urbanec, Jan Fadrhons, či světový virtuos na trubku Adolf Scherbaum. Je autorem četných úprav symfonických skladeb pro malý orchestr. Úpravu Smetanovy České písně vydal v roce 1933 Emanuel Starý.