(Schmidtová-Šuláková, Jarmila)
Charakteristika: zpěvačka
Datum narození/zahájení aktivity:27.6.1929
Datum úmrtí/ukončení aktivity:11.2.2017
Text
Šuláková, Jarmila, zpěvačka lidových písní, narozena 27. 6. 1929, Vsetín, zemřela 11. 2. 2017, tamtéž.
Hudební nadání zdědila po rodičích (otec byl lidový kapelník a matka tanečnice a zpěvačka). Jarmila od mládí zpívala v místních pěveckých a folklorních souborech. Po vyučení dámskou krejčovou pracovala v letech 1945–1949 jako kožešnická švadlena. Od roku 1950 až do odchodu do důchodu v roce 1985 byla ve Vsetíně vedoucí prodejny gramofonových desek. Od roku 1952 byla sólistkou Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (BROLN), s nímž absolvovala stovky vystoupení jak v tehdejším Československu (např. na folklorních festivalem ve Strážnici, Rožnově atd.), tak i v zahraničí (Vietnam, Čína, Mongolsko, SSSR, Korea, Kuba, Belgie, Velká Británie, Senegal, Bulharsko, Rumunsko, Japonsko, USA, Kanada, Polsko, Německo, Holandsko, Finsko, Dánsko). Od konce 50. let zpívala s Josefem Lažou. V roce 1957 se umístila na 3. místě ve zpěvácké soutěži na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici, na Světovém festivalu mládeže a studentstva ve Varšavě (1955) získala bronzovou medaili a titul laureáta soutěže v lidovém zpěvu a na témže festivalu v Moskvě (1957) obdržela medaili stříbrnou. Kromě různých folklorních souborů (Vsacan, Jasénka, Kyčera, od r. 1965 se stala stálou zpěvačkou ostravské cimbálové muziky Technik, jejíž vedoucí Jan Rokyta výrazně ovlivnil další zpěvaččin umělecký vývoj), pravidelně vystupovala v letech 1995–2011 s vizovickou folkrockovou skupinou Fleret. Lidové písně zpívané jejím silným, jasným altem, charakteristického zabarvení, vyšly na bezpočtu zvukových nosičů (kromě velkého množství rozhlasových nahrávek to je více než deset gramofonových alb a CD s cimbálovými muzikami a tři kompaktní disky v letech 1995–2009 s folkrockovou skupinou Fleret). Často nahrávala v Čs. rozhlase v Brně a Ostravě, vystupovala i v ostravské televizi. Za dřívějšího režimu získala tituly „zasloužilá umělkyně“ (1979) a „národní umělkyně“ (1989). Osobitým podáním lidových písní valašských, slezských, slováckých a slovenských se zasloužila o jejich propagaci a velké rozšíření nejen doma, ale i v zahraničí.
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy (Ostrava 2013, s. 419).
Od folkloru k folklorismu. Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku (Strážnice 1997, s. 120).
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Supplementum č. 4 (Ostrava – v tisku).
II. Ostatní
Stolařík, Ivo: Jarmila Šuláková. Průvodní studie k profilové gramofonové desce Supraphomu 1117 2549 (Praha, 1979).
Hradil, František Míťa: Hudebníci a pěvci v kraji L. Janáčka (Ostrava 1981, s. 237).
Gregor, Vladimír, Steinmetz, Karel (ed.): Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945 (Ostrava 1984, s. 87, 89).
Stolařík, Ivo: Rozárka jubilující. K životnímu jubileu národní umělkyně Jarmily Šulákové (Národopisné aktuality 26, 1989, č. 4, s. 265–6).
Mazurek, Jan, Steinmetz, Karel a kol.: Ostravská hudební kultura od konce 19. století do současnosti (Ostrava 2010, s. 118, 149).
Petrů, Josef: Jarmila Šuláková, obyčejná valašská cérka (bez místa vydání, Silvia Hrachová 2016).
Karel Steinmetz
Datum poslední změny: 4.8.2017