(Č. Sokol; Miloš Čelinský)
Charakteristika: Skladatel
Datum narození/zahájení aktivity:24.11.1884
Datum úmrtí/ukončení aktivity:12.6.1958
Text
Čeleda, Miloš (pseudonymy: Č. Sokol, Miloš Čelinský), skladatel, narozen 24. 11. 1884, Opava, zemřel 12. 6. 1958, tamtéž.
Bratr hudebního spisovatele a houslisty Jaroslava Čeledy. Studoval na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze (1904–05) a Vysoké obchodní škole v Lipsku (1905–07). Potom žil v Hamburku, kde též studoval ekonomiku a v Londýně (do roku 1910). Hudbě se učil u Dvořákova žáka Antonína Anděla (1900–01) a Silvestra Hipmana v Praze (1904–05). Po návratu z ciziny vedl v Opavě obchod zděděný po otci, tamtéž byl dirigentem amatérského orchestru Českého čtenářského spolku (1911–14), spoluzakladatelem a intendantem stálé České divadelní scény (1919–38) uvádějící též operní programy. Zajišťoval vystoupení významných sólistů a orchestrů včetně Emy Destinnové a České filharmonie. Roku 1923 založil časopis Opavské meziaktí, do nějž podobně jako do Opavského týdenníku a Slezského slova přispíval recenzemi a hudebně regionalistickými články. Válečné období 1938–45 prožil v Pardubicích. Poté navázal v Opavě na svou předválečnou činnost, místo níž byl po nastolení komunistické vlády nucen přijmout místo knihovníka v národním podniku Ostroj (1951–57). Jeho skladby, vyznačující se dobrou technickou úrovní, byly vesměs úspěšné. Provedení své první opery Když první se vrátí roku 1912 sám dirigoval. Ve čtyřech skladatelových vlastních soupisech skladeb (1947, 1956, 1957, 1958), které jsou uloženy ve Slezském muzeu (G 423), je zachyceno okolo padesáti skladeb s 21 opusovými čísly. Některé skladby mají různé verze obsazení, mnohé jsou složeny z více částí a mohou být prováděny samostatně, zejména tři pětidílné suity pro smyčcové kvarteto Vzpomínky. Výběr ze tří Dvanáctek slezských lidových písní v úpravě pro smíšený sbor nese název Desítka slezských písní lidových. Zveřejněny byly pouze písně Červený květ a Jen jedenkrát, a to tiskovým vydáním v nakladatelství Oldřicha Pazdírka (1947).
Dílo
I. Dílo hudební
Melodramy s orchestrem
Holoubek, slova Karel Jaromír Erben, op. 7 (1907, revize 1911, premiéra 1922 Opava);
Horská balada, slova Jan Neruda, op. 10 (1943);
Monna Vanna. 4-aktový scénický melodram podle Maurice Maeterlincka v přebásnění Jáchyma Plachty, op. 17 (1951, část vysílána ostravským a pražským rozhlasem).
Opery
Za štěstím, op. 8 (pod pseudonymem Miloš Čelinský, libreto Jáchym Blechta, tříaktová, 1923–24, premiéra Opava 5. 4. 1925).
Skladby pro symfonický orchestr
Menuetto in B dur (1944);
Rozhovor se sfingou, symfonická báseň o 3 větách, op. 19 (Krásy dne, Rozhovor se sfingou, Loučení, 1953–54);
Suita koncertních tanců, pro symfonický orchestr, op. 20 (Menuetto brillante in F dur, Slow Waltz in C dur, Valse lente in A dur, Tango-habanera in D dur, Kvapík in F dur, Španělský tanec – bolero in g moll, Česká polka in B dur, 1901–55).
Skladby pro dechový orchestr
Máj 1945. Slavnostní pochod pro dechovou hudbu, op. 14 (1944, premiéra 1946 Pardubice);
Smuteční pochod in g moll pro dechovou hudbu, op. 14 (1950).
Kantáty
Óda na lidskou duši. 5-větá kantáta pro sóla, smíšený sbor a symfonický orchestr, op. 16 (1949–50).
Sbory
Nad rovem, pro mužský sbor na vlastní slova, op. 9 (1943), pozdější název: Nad hrobem;
Slezské hymny. Harmonizace pro smíšený sbor (10 čísel, 1947, premiéra 1947 Opava).
Písně
Tři prosté písně ve slohu lidových písní slezských pro soprán nebo tenor s průvodem klavíru, op. 3 (Už slunko zapadlo, Měsíčku, měsíčku, Stále mne to srdéčko, 1906);
Aj čo by bola drobná jetelinka (1907);
Už som sa vydala (1909);
Kdybych věděl. Žertovná píseň pro tenor s průvodem klavíru (1909);
Červený květ, slova Petr Bezruč, pro tenor nebo baryton s průvodem klavíru nebo orchestru, op. 13 (1944, premiéra verze s klavírem 1945 Pardubice, premiéra verze s orchestrem 1947 Opava, dirigoval František Preisler);
Jen jedenkrát, slova Petr Bezruč, pro tenor nebo baryton s průvodem klavíru nebo orchestru, op. 13 (1945, premiéra 1947 Opava);
Cesta do práce. Píseň pro tenor a klavír, slova Jáchym Blechta, op. 18 (1953, premiéra 1956 Opava).
Komorní skladby
Dvě vzpomínky pro klavír na 2 ruce (1901, premiéra 1912 Opava). Alternativní názvy: 1. lístek do památníku, 2. lístek do památníku (dumka), nebo Dva lístky do památníku;
Vzpomínky. 3 suity pro smyčcové kvarteto (1901–58): I. suita: 1. Andante sostenuto (Mladost – radost, 1901),
Chrámové skladby
Tantum ergo in F dur, pro smíšený sbor, varhany a smyčcový orchestr, op. 1 (1901, premiéra Opava 1901);
Tantum ergo in Es dur, pro smíšený sbor a cappella, op. 1 (1900, premiéra Opava 1901);
Svatý Václave. Kantáta pro smíšený sbor s průvodem varhan, op. 9 (1943, premiéra Ostrava 1943);
Modlitba, pro smíšený sbor, op. 9 (1943);
Missa solemnis in a moll, pro smíšený sbor s průvodem varhan, op. 11 (1943, instrumentace 1948), pozdější název Missa in a moll;
Tantum ergo in c moll, pro smíšený sbor s průvodem varhan, op. 11 (1943, premiéra 1945 Pardubice), též verze s orchestrem;
Ave Maria / Zdrávas Maria in B dur, pro soprán, varhany a malý orchestr, op. 12 (1943, premiéra verze pro soprán a varhany, premiéra 1944 Pardubice);
Ave Maria / Zdrávas Maria in E dur, pro soprán, varhany a malý orchestr, op. 12 (1943);
Vánoční koleda pro soprán, alt, varhany a malý orchestr, op. 12 (1943, premiéra 1945 Pardubice);
Koleda in A dur pro soprán a alt nebo violoncello s průvodem varhan nebo malého orchestru (1945, premiéra 1945 Pardubice);
Otče náš, pro tenor nebo baryton a varhany, op. 12 (1946);
Koleda in F dur, pro soprán (1949).
II. Dílo literární
K historii slezské hymny (Slezský sborník 47, 1949, s. 147–152);
O organisaci české divadelní činnosti na Opavsku do osvobození (Slezský sborník 49, 1951, s. 102–107);
O třech dvanáctkách slezských lidových písní, rukopis ve Slezském muzeu.
LiteraturaI. Lexika
PHSN.
ČSHS.
Ficek, Viktor: Biografický slovník širšího Ostravska, sešit 5, 1983, s. 23–25.
Biografický slovník Slezska a severní Moravy, sešit 5, 1998, s. 20–21, Jan Mazurek.
Biografický slovník českých zemí, sešit 10, 2008, Mojmír Sobotka.
II. Ostatní Stolařík, Ivo: Za Milošem Čeledou (Červený květ 3, 1958, č. 7, s. 165). Turková, Marie: Medailon opavského hudebního skladatele Miloše Čeledy (Vlastivědné listy 1, 1975, s. 26–27). -im-: Vzpomínka na Miloše Čeledu (Ostravský kulturní měsíčník 3, 1978, č. 6, s. 71). Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945 (Profil Ostrava, 1984, s. 123, 191, 233). Spisarová, Renata – Mazurek, Jan: Miloš Čeleda (1884–1958) (Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě, svazek 126, řada D-28, 1991, s. 95–100).
Slezské muzeum Opava (zpracováno částečně).
Mojmír Sobotka
Datum poslední změny: 28.7.2009