(Kittl, Jan Bernard Fridrich; Johann Friedrich, Jean Frédéric)
Charakteristika: skladatel, dirigent, klavírista, hudební pedagog, organizátor hudebního dění a úředník
Datum narození/zahájení aktivity:8.5.1806
Datum úmrtí/ukončení aktivity:20.7.1868
Text
Kittl, Jan Bedřich (křtěný Jan Bernard Fridrich; Johann Friedrich, Jean Frédéric), skladatel, dirigent, klavírista, hudební pedagog, organizátor hudebního dění a úředník, narozen 8. 5. 1806, Orlík nad Vltavou (okres Písek), zemřel 20. 7. 1868, Lešno (Polsko).
Od dětství hrál na klavír, v Praze studoval gymnázium a práva na Univerzitě Karlově. Vdova po knížeti Karlu Schwarzenbergovi mladého Kittla uvedla na Orlíku a v Praze do šlechtické společnosti, ve které se uplatnil jako výborný klavírista. Po ukončení studia práv navštěvoval hodiny kompozice a hry na klavír u Václava Jana Tomáška, který ho seznámil s řadou významných osobností pražského kulturního života. Několik hodin klavíru absolvoval u učitele Závory, Tomáškova žáka. První zaměstnání získal u finanční prokuratury, ovšem brzy se vzdal kariéry úředníka a věnoval se pouze hudbě. První autorský koncert uskutečnil s velkým úspěchem 8. května 1836 (Nonet, Septet, Nokturno, píseň Wärʼich ein Stern). 4. července 1843 nastoupil po Bedřichu Diviši Weberovi na místo ředitele konzervatoře v Praze, kde realizoval řadu reforem. Zavedl výuku hry na klavír jako sólového nástroje, hry na pozoun a na harfu, intonace a výuku francouzského a italského jazyka. Neúspěšně prosazoval vyučování v českém jazyce. Koncerty školního orchestru, který řídil, patřily mezi nejpokrokovější v Praze. Do programu zařazoval díla Roberta Schumanna, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Hectora Berlioze, Richarda Wagnera dalších. Orchestr se podílel na pražské premiéře Tannhäusera Richarda Wagnera ve Stavovském divadle (25. listopadu 1854), protože operní těleso kapacitně na provedení díla nestačilo. Jan Bedřich Kittl často cestoval po Evropě, navštěvoval školy s uměleckým zaměřením a přenášel metodické poznatky na konzervatoř do Prahy. Získával cenné kontakty, doporučoval studenty do zahraničních orchestrů a organizoval výměnné koncerty s různými institucemi. Mezi jeho žáky patřili například Vilém Blodek a Josef Richard Rozkošný. Přátelsky se setkával s Franzem Lisztem, Hectorem Berliozem, Louisem Spohrem a Richardem Wagnerem, na jehož libreto zkomponoval operu Bianca und Giuseppe oder Die Franzosen vor Nizza. Vzhledem k revolučnímu charakteru díla byl v roce 1848 Kittl vyšetřován. S Františkem Škroupem spolupracoval na oslavách 100. výročí narození Wolfganga Amadea Mozarta (1856) a Friedricha Schillera (1859). Vzhledem ke zdravotnímu stavu, bohémskému životu a řadě dluhů u pedagogů ukončil v roce 1865 činnost na konzervatoři a odešel do polského Lešna, kde působil jako soukromý učitel.
Jan Bedřich Kittl, jeden z prvních českých romantiků, se kompozičně zaměřoval na písně a sbory, opery, skladby pro klavír, komorní a orchestrální tvorbu. Přestože měl německé vzdělání, vokální skladby tvořil nejen na německé texty, ale i na české s vlasteneckými náměty. Jako praktikant na finančním úřadu se seznámil s Josefem Krasoslavem Chmelenským, na jehož texty složil několik písní pro edici Věnec ze zpěvů vlastenských uvitý a obětovaný dívkám vlastenským. Dvěma cykly sborů výrazně přispěl k rozvoji českého sborového umění. Jeho opera Bianca und Giuseppe patřila mezi nejúspěšnější v předsmetanovském období. O Symfonii Es dur se v periodikách pochvalně vyjadřovali například Robert Schumann, Louis Spohr a Felix Mendelssohn-Bartholdy, kterému byla skladba věnována. U příležitosti 50. výročí založení konzervatoře složil Symfonii C dur (1858).
Dílo
Dílo hudební (výběr):
Klavírní skladby
Šest idyl op. 1 (vyd. Haslinger, Vídeň).
Šest idyl op. 2 (vyd. Berra, Praha 1838).
Tři scherza op. 6 (vyd. Breitkopf a Härtel, Lipsko).
Romance op. 8 (vyd. Spehr, Braunschweig).
Romance op. 10 (vyd. Breitkopf a Härtel, Lipsko).
Tři impromptu op. 17 (vyd. Schlesinger, Berlín).
Šest impromptu op. 18 (vyd. Hofmeister, Lipsko).
Tři impromptu op. 26 (vyd. Peters, Lipsko).
Velká sonáta pro klavír na 4 ruce op. 27 (vyd. Schuberth, Hamburk).
Tři impromptu op. 30 (vyd. Hofmeister, Lipsko).
Tři impromptu op. 38 (vyd. Meser, Drážďany).
Ukolébavka op. 39 (vyd. Christoph a Kuhé, Praha).
Tři akvarely op. 42 (vyd. Siegel, Lipsko).
Tři akvarely op. 44 (vyd. Veit, Praha).
Šest akvarel op. 45 (vyd. Christoph a Kuhé, Praha).
Nokturno op. 53 (vyd. Bartholomäus, Erfurt).
Lístky do památníku op. 58 (vyd. Schalek a Wetzler, Praha).
Tři impromptu op. 59 (vyd. Schalek a Wetzler, Praha).
Velká sonáta pro klavír na 4 ruce (vyd. Schuberth, Hamburk).
Opery
Daphnisʼ Grab (Dafnidův hrob), jednoaktová opera (nedochováno, zničeno skladatelem).
Die Waldblume (Lesní kvítek), lyricko-komická opera o 3 jednáních (libreto Johann Carl Hickel, premiéra Stavovské divadlo, Praha 20. 2. 1852).
Die Bilderstürmer (Obrazoborci), tragická opera o 3 jednáních (libreto Julius Eduard Hartmann, premiéra Stavovské divadlo, Praha 20. 4. 1854).
Bianca und Giuseppe oder Die Franzosen vor Nizza (Bianca a Giuseppe aneb Francouzové před Nizzou), revoluční opera o 4 jednáních (libreto Richard Wagner podle dramatu Heinricha Josefa Königa Die hohe Braut, premiéra Stavovské divadlo, Praha 19. 2. 1848, vyd. Breitkopf a Härtel, Lipsko).
Orchestrální skladby
Symfonie č. 1 d moll op. 19 (vyd. Breitkopf a Härtel, Lipsko 1936).
Symfonie č. 2 Es dur op. 9, Lovecká (Jagd-Symphonie, 1. Vyzvání, 2. Začátek lovu, 3. Odpočívání na lovu, 4. Lovecká hostina, 5. Konec lovu; premiéra Praha 1838, vyd. Breitkopf a Härtel, Lipsko).
Symfonie č. 3 D dur op. 24 (vyd. Schott, Mohuč).
Symfonie č. 4 C dur (premiéra Praha 7. 7. 1858).
Koncertní ouvertura č. 1 D dur op. 22 (premiéra 2. 5. 1841, Praha, úprava pro klavír na 4 ruce, vyd. Kistner, Lipsko).
Koncertní ouvertura č. 2 E dur.
Koncertní ouvertura č. 3.
Komorní skladby
Velký septet pro klavír, flétnu, hoboj, klarinet, lesní roh, fagot a kontrabas op. 25 (Grand septuor, premiéra 8. 5. 1836, Praha, vyd. Kistner, Lipsko).
Klavírní trio op. 28 (vyd. Schuberth, Hamburk).
Nonet (premiéra 1836).
Sborové skladby na české texty (mužské sbory)
Tři sbory vlastenecké op. 60 (1. Vlastenská – text Antonie Körschnerová-Melišová, 2. Smírná – text Ivan Vorlický, 3. Jen svorný duch – text Vratislav Šembera, vyd. Schalek a Wetzler, Praha).
Tři mužské sbory (text Gustav Pfleger Moravský, 1. V tak mnohém srdci, 2. To zvadlé listí, 3. Na horách ticho).
Pro krále a vlast.
Sborové skladby na německé texty (mužské sbory)
Bergmannsleben.
Schifferlied.
Turnerlied.
Am heligen Charfreitage.
Písně na německé texty
Sechs Lieder op. 3 (vyd. Haslinger, Vídeň).
Sechs Lieder op. 4 (vyd. Diabelli, Vídeň).
Sechs Lieder op. 5 (vyd. Breitkopf a Härtel, Lipsko).
Klage nicht! op. 7 (vyd. Hoffmann, Praha).
Drei Gesänge op. 11 (vyd. Breitkopf a Härtel, Lipsko).
Der Vogelsteller op. 12 (text Franz Ernst Scherer, vyd. Hofmeister, Lipsko).
Drei Lieder op. 13 (vyd. Hofmeister, Lipsko).
Prager Wilde Rose op. 14 (text Moritz Gottlieb Saphir, český překlad Marie Tarantová, vyd. Hofmeister, Lipsko).
Die Abfahrt des Corsaren op. 15 (vyd. Hofmeister, Lipsko).
Drei Gesänge op. 16 (vyd. Schlesinger, Berlín).
Der böse Genosse op. 20 (vyd. Hofmeister, Lipsko).
Sechs Lieder op. 21 (vyd. Hoffmann, Praha).
Sechs Gesänge op. 23 (vyd. Kistner, Lipsko).
Sechs Gesänge op. 35, dvojzpěvy pro soprán a alt (vyd. Christoph a Kuhé, Praha).
Sieben Gesänge op. 56 (vyd. Kahnt, Lipsko).
Písně na české texty
Nevěsta předoucí (text Josef Krasoslav Chmelenský).
Zahradník (text Josef Krasoslav Chmelenský).
Zastaveníčko (text Josef Krasoslav Chmelenský).
Večer (text Josef Krasoslav Chmelenský).
Poputnice. Den po loučení (text Josef Krasoslav Chmelenský).
Na vlast (text František Jaroslav Vacek Kamenický).
Nad potůčkem (text Karel Simeon Macháček).
Pro krále a vlast (text Václav Filípek).
Děcký věk (text Václav Jaromír Picek).
Mše, kantáty
Requeim F dur (asi 1840).
Missa solemnis C dur pro smíšený sbor a orchestr (1844).
Jubel-Cantate pro mužský sbor a dechové nástroje op. 34 (text Josef Bayer, klavírní výtah vyd. Hoffmann, Praha).
Didaktické vydání
Praktische Orgelschule für Präparanden (vyd. Schulbücher Verlag, Vídeň 1861; 2. upravené vyd. pod názvem Praktische Orgelschule für Lehrer-Seminarien und Musikschulen, sowie für den Selbstunterricht, vyd. Freytag, Lipsko 1883).
I. Lexika
Wurzbach: Constant von: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Svazek 11 (Vídeň 1864).
Baptie, David: A Handbook of Musical Biography (Londýn 1883).
Brown, James Duff: Biographical Dictionary of Musicians. With a Bibliography of English Writings on Music (Paisley 1886).
OSN.
Baker, Theodore: Biographical Dictionary of Musicians (New York 1900).
Pazdírek, Franz: Universal-Handbuch der Musikliteratur aller Zeiten und Völker (Vídeň 1904–10).
Riemann10.
Norlind, Tobias: Allmänt musiklexikon (Stockholm 1927–28).
Frank, Paul – Altmann, Wilhelm: Kurzgefasstes Tonkünstler Lexikon: für Musiker und Freunde der Musik (Řezno 1936).
PHSN.
Schmidl, Carlo: Dizionario universale dei musicisti: Supplemento (Milán 1938).
Branberger, Jan: Svět v opeře (Praha 41948).
MGG1.
Pena, Joaquin – Angles, Higinio – Querol Gavaldá, Miguel: Diccionario de la música labor (Barcelona 1954).
ČSHS.
Straková, Theodora – Sehnal, Jiří – Přibáňová, Svatava: Průvodce po archivních fondech Ústavu dějin hudby Moravského musea v Brně (Brno 1971).
Stieger, Franz: Opernlexikon. Teil II: Komponisten (Tutzing 1977).
New Grove1.
MEH.
Robijns, Jozef – Zijlstra, Miep: Algemene muziek encyclopedie (Haarlem 1984).
Kolektiv autorů: Malá československá encyklopedie (Praha 1984–87).
LdM.
Ottlová, Marta: Kittl Johann Friedrich (in: Hudební divadlo v českých zemích: Osobnosti 19. století, Praha 2005, s. 265–268).
Kyas, Vojtěch: Průvodce po archivních fondech II Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea. Přírůstky za léta 1971–2001 a doplňky (Brno 2007).
II. Periodika
Příloha Pražských novin – Česká včela 11, 1844, č. 21, s. 83; č. 27, s. 108; č. 33, s. 131.
Příloha Pražských novin – Česká včela 12, 1845, č. 22, s. 88.
Herain, Jan (Dalibor 27, 1905, s. 73).
Šilhan, Antonín: Dopisy s Louisem Spohrem (Hudební revue 2, 1909, s. 453).
Tarantová, Marie: Dopisy Richarda Wagnera (Tempo 17, 1938, s. 149).
Blahynka, Miloslav: Český triptych. Jan Bedřich Kittl (Hudobný život 35, 2003, č. 5, s. 33–34).
Blahynka, Miloslav: Jan Bedřich Kittl: Bianca a Giuseppe. Pohled na předsmetanovskou operu (Opus musicum 35, 2003, č. 2, s. 24–25).
Herman, Josef: Český triptych považuji za příznačný (Hudební rozhledy 56, 2003, č. 8, s. 31–32).
Ruml, Ivan: Francouzové před Nizzou ve Stavovském (Právo 13, 2003, č. 76, s. 13).
Havlíková, Helena: Český triptych – sonda do neznámé operní historie (Lidové noviny 16, 2003, č. 85, s. 10).
Veber, Petr: Triptych předsmetanovských oper v Národním divadle byl jen gestem (Hospodářské noviny 47, 2003, č. 70, s. 12).
Matějka, Ivan: Program? Spíše zasvěcená kniha (Hospodářské noviny 47, 2003, č. 70, s. 12).
Šaldová, Lenka: Nad Českým triptychem (Divadelní noviny 12, 2003, č. 13, s. 4).
Petráněk, Pavel: Kapitoly o Richardu Wagnerovi. I. Wagner jako libretista (Hudební rozhledy 57, 2004, č. 11–12, s. 59–60).
Petráněk, Pavel: Kapitoly o Richardu Wagnerovi. II. Wagner a Čechy (Hudební rozhledy 58, 2005, č. 1, s. 40).
Richter, Miloslav: 200 let Pražské konzervatoře II. První ředitelé: Bedřich Diviš Weber a Jan Bedřich Kittl (Hudební rozhledy 62, 2009, č. 1, s. 48–49).
III. Ostatní
Srb-Debrnov, Josef: Dějiny hudby v Čechách a na Moravě (Praha 1891).
Weitzmann, Karl Friedrich: A History of Pianoforte-Playing and Pianoforte-Literature (New York 1897).
Hostinský, Otakar: Hudba v Čechách. Nástin dějepisný (Praha 1900).
Rychnovsky, Ernst: Johann Friedrich Kittl. Ein Beitrag zur Musikgeschichte Prags (Praha 1904)
Rapin, Eugène: Histoire du Piano et des Pianistes (Paříž 1904).
Šilhan, Antonín: Louis Spohr a jeho styky s Prahou (Hudební revue 2, 1909, s. 453–463).
Branberger, Jan: Konservatoř hudby v Praze (Praha 1911).
Borecký, Jaromír: Stručný přehled dějin české hudby (Praha 21928).
Hnilička, Alois: Kontury vývoje hudby poklasické v Čechách (Praha 1935, s. 51).
Plavec, Josef: František Škroup (Praha 1941).
Tarantová, Marie: Jan F. Kittl (Praha 1948).
Nejedlý, Zdeněk: Bedřich Smetana (Praha, Kniha čtvrtá 21951; Kniha pátá 21952; Kniha sedmá 21954).
Berlioz, Hector: Paměti (Praha 1954).
Burghauser, Jarmil: Introduction to J. B. Kittl: Symfonie Es Dur (Praha 1960).
Holzknecht, Václav: Jan Bedřich Kittl: Francouzové před Nizzou, premiéra 15. května 1961 (In: Program Národního divadla, opera, sezóna 1960/61, 77. rok).
Fukačová, Jitka: Kittlova opera „Bianca und Giuseppe oder Die Franzosen vor Nizza (dizertační práce, Filozofická fakulta, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Brno 1975).
Černý, Jaromír a kolektiv: Hudba v českých dějinách: od středověku do nové doby (Praha 1983).
Šíp, Ladislav: Česká opera a její tvůrci (Praha 1983).
Tyrrell, John: Czech Opera (Cambridge 1988).
Petráněk, Pavel: Jan Bedřich Kittl: Bianca und Giuseppe a dokumenty ke Kittlově operní tvorbě (In: Sborník k premiéře Národního divadla 2003, Praha 2003, s. 8–11).
Blahynka, Miloslav: Francouzská revoluční píseň Ça ira v opeře Bianca und Giuseppe oder Die Franzosen vor Nizza Jana Bedřicha Kittla (In: Vojenská hudba v kultuře a historii českých zemí, Praha 2007, s. 53–60).
Švehla, Jindřich: Jan Bedřich Kittl: Bianca a Giuseppe, aneb Francouzové před Nizzou, 1848 (Magisterská práce, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, 2008).
www.musiklexikon.ac.at/ml/musik_K/Kittl_Johann.xml
www.biographien.ac.at/oebl/oebl_K/Kittl_Johann-Friedrich_1806_1868.xml
www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/ecce-homo-jan-bedrich-kittl--244223
www.rozhlas.cz/dvojka/radiozpravy/_zprava/933765?print=1
Archivalie
Národní muzeum. České muzeum hudby.
Národní knihovna. Hudební oddělení.
Knihovna a archiv Pražské konzervatoře.
Archiv Národního divadla v Praze.
Radek Poláček
Datum poslední změny: 9.5.2016