Český hudební slovník osob a institucí

Reissigová, Eliška

Reissigová, Eliška (provd. Ždímalová), pěvkyně-sopranistka, narozena 8. 12. 1906, Brno, zemřela 1981, Černošice.

Dcera houslisty, dirigenta a pedagoga Rudolfa Reissiga a z matčiny strany vnučka hudebního skladatele Karla Sázavského. Od dětství se věnovala hře na klavír Zdeňky Illnerové a zpěvu u Máši Fleischerové. Po maturitě na Reálném gymnáziu v Brně studovala v letech 1926–31 hudební vědu a estetiku na Karlově univerzitě u Zdeňka Nejedlého a Otakara Zicha a zpěv na pražské konzervatoři ve třídě Doubravky Branbergerové. Prvních úspěchů dosáhla již v představeních ústavní operní školy, kde roku 1928 vystoupila v roli Markéty ve Zvíkovském rarášku Vítězslava Nováka a roku 1929 v roli Anežky v opeře Otakara Ostrčila Poupě, téhož roku reprezentovala školu v zájezdu do Varšavy a Rigy.  

Zaměřila se především na interpretaci české písňové tvorby a moderního písňového repertoáru, koncertovala v Praze, Brně i jiných českých městech a v rozhlase. Věnovala se spolkové činnosti, kde zpívala za doprovodu Václava Štěpána a Alfréda Holečka (Přítomnost, Spolek pro pěstování písně, Společnost pro starou českou hudbu, Český spolek pro komorní hudbu atd.) a vystupovala i s předními tělesy komorní hudby a s Českou filharmonií.

Udržovala umělecké styky s cizinou (studium zpěvu v Itálii v letech 1935 a 1936, spolupráce s pařížským rozhlasem v roce 1936, řada vystoupení v Polsku), kde aktivně propagovala českou píseň. Mnozí skladatelé, jako např. Pavel Bořkovec, Iša Krejčí, Jan Maklakiewicz, Josef Bohuslav Foerster a Vítězslav Novák, sopranistce dokonce věnovali své skladby.

Veřejného vystupování se vzdala na vrcholu kariéry po roce 1948, a to z osobních důvodů. Zemřela roku 1981 při výbuchu plynu v rodinné vilce v Černošicích.