Český hudební slovník osob a institucí

Adelf, Jan Městecký

Adelf Městecký, Jan (psán též Ioannes Adelphus či Jan Adelfi), luteránský kněz, spisovatel a skladatel, narozen roku 1520, Heřmanův Městec, zemřel roku 1593, Brtnice (u Jihlavy).

Vyrostl v učení církve Jednoty bratrské u bratra Blažeje v Prostějově, ale postupně přešel k luteránství. Kněžské svěcení přijal v Benátkách roku 1546. Pět let dělal kaplana u kněze Krištofora ve Vysokém Mýtě (od 1549), poté byl farářem v Poděbradech (1562), nakonec odešel na Moravu v naději na větší náboženskou svobodu, neboť se stále více přikláněl k luteránskému učení. Zde byl farářem v Jaroměřicích (1571−72), ve Zdounkách (1574−75) a nakonec pět let presbyterem v Prostějově u Jednoty bratrské (1577−83). V této době se dostal do náboženského sváru s luteránským děkanem v Uherském Brodě Pavlem Kyrmezerem, proti kterému hájil učení Jednoty bratrské. Olomoucký katolický biskup Stanislav Pavlovský, pod jehož duchovní vrchnost spadal i Prostějov (Adelfovo tehdejší působiště) a který měl k Adelfovi coby jinověrci komplikovaný postoj, se postavil na stranu Kyrmezera a nechal Adelfa v lednu 1583 zatknout. Adelf byl vězněn napřed v Kroměříži, poté v Hukvaldech, ale již v březnu byl na základě přímluv hejtmana markrabství moravského Hynka Brtnického z Valdštejna a pozdějšího hejtmana Bedřicha ze Žerotína opět propuštěn. Musel se však zavázat, že doživotně opustí prostějovskou diecézi. Ještě před svým odjezdem však měl v Prostějově své poslední kázání (17. 5. 1583). Poté jsou o něm zprávy až z roku 1592, kdy převzal faru v Brtnici u Jihlavy (opět vlivem svého příznivce Hynka Brtnického). Následujícího roku zde zemřel.

Byl literárně a hudebně činný, ačkoliv hudbu nestudoval. Na základě své polemiky s Pavlem Kyrmezerem složil čtyřhlasou satirickou píseň o pětačtyřiceti slokách po jedenácti verších s názvem Jan Adelf, Kyrmezeře, vzkazujeť da pacem. Její nápěv se stal populárním a později na něj navazovaly další písně. Jan Adelf Městecký se tak stal prvním známým českým skladatelem světské hudby.Proti Kyrmezerovi namířil i svůj spis Ohlášení se proti psaní, jež slove Acta concordiae ec. kněze Pavla Kyrmezera, děkana Uherského Brodu (píseň i polemika vyšly ve Skopcově sborníku, viz Literatura). Údajně je i autorem další satirické skladby Píseň posměšná na Jana Augustu. Dochována je také jeho píseň Jak nesnadný mám a nebezpečný boj, kterou vydal roku 1659 Jan Amos Komenský v amsterodamském kancionálu. K jeho poctě byl roku 1580 vydán sborník latinské poezie Carmina aliquot in honorem (...) Ioannis Adelphi Hermannomiesteceni.