Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Beníšek, Hilarion

Tisk


Charakteristika: Dirigent

Datum narození/zahájení aktivity:14.1.1863
Datum úmrtí/ukončení aktivity:19.11.1919
Text
Literatura

Beníšek, Hilarion, dirigent, narozen 14. 1. 1863, Prosenice (Přerov), zemřel 19. 11. 1919, Bělehrad (Srbsko).
 
Syn ředitele a kapelníka Eduarda Beníška. Vystudoval gymnázium v Přerově, byl posluchačem filozofie na Univerzitě Karlově. Působil jako kapelník společnosti Františka Trnky (1889–90), v této společnosti se seznámil s českými operami Prodaná nevěsta, Dalibor od Bedřicha Smetany a  Šelma Sedlák od Antonína Dvořáka. Od prosince 1890 byl členem společnosti Jana Pištěka (1890–92), která hrála v Plzni. S touto společnosti připravil dvě operety a balet. V roce 1892 se dostal do společnosti Ladislava Chmelenského (1892–94), s níž v roce 1893 odjel na delší zájezd do Vídně, poté v roce 1894 do Dalmácie.
Společnost Ladislava Chmelenského opustil a začal působit jako ředitel zemské opery v Lublani (1894–1910). Vydatně zde uplatňoval česká operní díla od Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta (1899, 1901–08), Hubička (1902, 1906), Dalibor (1899, 1902); Viléma Blodka V studni (1900); Karla Kovařovice Psohlavci (1902); Karla Weise Polský žid (1906) a Rusalku od Antonína Dvořáka (1908). V Lublani dirigoval Wagnerovy opery: Lohengrin (1899), Bludný Holanďan (1900), Tannhäuser (1900). Napsal scénickou hudbu k dramatizaci románu Cesta kolem světa za 80 dní (1903) od Julesa Verna. V lublaňském divadle nechal nastudovat české hry Čech a Němec od Jana Nepomuka Štěpánka a Tylova Strakonického dudáka s vlastní hudbou. V roce 1910 odešel do Bělehradu, kde působil jako soukromý pedagog a řídil salónní orchestr. Za války (1914–16) byl internován, po nuceném odchodu se v roce 1917 vrátil do Bělehradu, kde v listopadu roku 1919 zemřel na mrtvici. V závěru kariéry se stal jeho spolupracovníkem a krátkodobým nástupcem Václav Talich. Jeho syn Eduard Beníšek ml. byl hudebníkem a pedagogem v měšťanských školách v Přerově.


Literatura

I. Lexika:
ČSHS.
Boková, Marie: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů: heslo Chmelenského společnost (Praha, 2000).
Vošahlíková, Pavla - Bartůšek, Václav: Biografický slovník českých zemí (Praha 2006).
 
II. Ostatní:
Vevar, Štefan:Repertoar slovnskih gledališč 1867–1967 (Ljubljana,1967).
Burian, Vlastimil: Český repertoir v novodobé slovinské dramaturgii (in: Sborník prací Janu Machalovi k 70. narozeninám, 1925, s. 184).
 
Martin Polák

Datum poslední změny: 21.7.2008