Český hudební slovník osob a institucí

Junk, Petr

Junk, Petr, jazzový klavírista, skladatel a pedagog, narozen 24. 4. 1944, Tábor, zemřel 11. 2. 2015, Paseka.

Vystudoval hudební výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (absolvoval 1966) a pak v dálkovém studiu kompozici na JAMU u Miloslava Ištvana (1977–82). Od roku 1968 se začal výrazně uplatňovat jako jazzový pianista a skladatel nejprve v triu s basistou Vladimírem Pokorným a Karlem Hotovým na bicí nástroje – jeho skladba Nový prostor získala 3. místo v soutěži jazzových témat v Monaku a v letech 1975 a 1977 na Československém amatérském jazzovém festivalu získalo vždy Junkovo trio stříbrnou medaili a titul Evropská třída. Po rozšíření souboru na kvinteto, v němž hrál Lubomír Kovařík na akustickou a elektrickou kytaru a basistu Pokorného (ten pak hrál v souboru na elektrické housle) nahradil Josef Peša, začal se Junk soustřeďovat více na vlastní tvorbu. Experimentoval s formální asymetrií a tektonickou výstavbou kompozic, kde uplatňoval princip simultánního více vrstevnatého rozvíjení základních hudebních mikrostruktur, vynalézavě využíval mixáže témbrových ploch, inspiroval se prvky rockové, latinskoamerické hudby, při výstavbě melodické linky někdy používal seriálních řad a modalitu, když se inspiroval i moravským folklorem (nové impulzy v kompozici mu dalo jeho studium u Miloslava Ištvana na JAMU). Od 80. let Junk vystupoval sólově, dále se svou skupinou Jazz kontakt a v duu s kytaristou Lubomírem Kovaříkem. Spolupracoval s dalšími jazzovými hudebníky jako Janem Beránkem (Daleckým), Güntrem Kočím, Františkem Schulhauserem. V 90. letech se Petr Junk stáhl ze zdravotních důvodů z veřejného hudebního života a v novém tisíciletí došlo jen k několika krátkým návratům.

Mnoho Junkových kompozic nahrál Československý rozhlas, a to jak v autorově interpretaci, tak v podání významných těles, jako byl např. Orchestr Gustava Broma. Jeho tvorba často přesahovala obvyklé hranice jazzové hudby a směřovala až k soudobé hudbě artificiální (např. Dialogy pro kontrabas a klavír, Impromptus pro klavír, Pět studií pro vibarfon a smyčcový kvartet či orchestrální Kontakty a metamorfózy, Proměny ticha).

Pedagogicky působil Petr Junk velmi úspěšně na Základní umělecké škole Žerotín v Olomouci. Po delší nemoci zemřel v Odborném léčebném ústavu Paseka.