Český hudební slovník osob a institucí

Hönigová, Alena

Hönigová, Alena, hráčka na cembalo a fortepiano, narozena 11. 5. 1976, Praha.

Vystudovala na AMU hru na cembalo u Giedré Lukšaité Mrázkové a u Zuzany Růžičkové a generálbas u Václava Lukse (1995–99). V letech 1999–2004 pokračovala studiem na Schole cantorum basiliensis v Basileji (cembalo Andrea Marcon, fortepiano Edoardo Torbianelli, generálbas Gottfried Bach a Jesper Christensen), které uzavřela získáním diplomu sólistky (Solistendiplom) za pojednání a nahrávku věnovanou sbírce skladeb Haschirim ascher lischl’lomo (Píseň Šalamounova) od Salomona Rossiho. Na Schole cantorum basiliensis též působila v letech 2001–09 jako korepetitorka. V roce 2001 získala se souborem La Vinciolina cenu festivalu Internationale Händel-Festspiele v Göttingenu. O rok později s flétnistkou Corinou Marti založila Ensemble Muscadin, který se specializoval na hudbu raného baroka.

Alena Hönigová vystoupila mj. ve Vile Medici v Římě, v Trojském zámečku v Praze, v Musikinstrumentenmuseum v Berlíně nebo v Tonhalle v Curychu. S francouzským Ensemble Cronexos procestovala Kolumbii, další turné a koncerty jí zavedly do Turecka (s Petrem Wagnerem), Lotyšska (sólový koncert a uvedení Röslerovy opery) a Norska (se soubory Stavanger Barokk a Nivalis Barokk).

V letech 2004–2010 organizovala koncertní řadu v Leonhardskirche v Basileji, na kterou navázala cyklem raně romantické hudby v témže městě ve Wildt’sche Haus. Roku 2006 realizovala v Basileji premiéru opery Esther od Borise Yoffeho, zkomponovanou pro historické nástroje, kterou objednal mecenáš Gilbert Saada.

V letech 2011–15 vedla mezinárodní koncertní řadu barokní hudby v refektoriu dominikánského kláštera sv. Jiljí v Praze a v letech 2012–18 byla ředitelkou mezinárodního festivalu Hudební léto v Jezeří, který prezentoval díla ze slavné hudební historie zámku a stal se dějištěm řady novodobých premiér, mezi nimi (roku 2013) opery Johanna Josepha Röslera Vrahem z pomsty ve vlastní zkrácené verzi, kterou nastudovala a jejíž provedení řídila. V tomto zaměření pokračuje jako umělecká vedoucí festivalu Květnovské hudební slavnosti (v Květnově a obci Blatno v okrese Chomutov, jejíž je částí), pořádaný od roku 2020 každoročně koncem srpna, na němž uvádí známé i méně známé skladby 17.–19. století a premiéry projektů, propojujících starou hudbu se současným uměním. V roce 2022 zde měla premiéru produkce Vzpomínky na Stvoření, v níž hudbu Josepha Haydna z jeho oratoria Stvoření, upravenou pro čtyři smyčcové nástroje a basso continuo doplňuje básnický text Petra Koudelky.

Alena Hönigová se dlouhodobě zabývá výzkumem života a díla Johanna Josepha Röslera. Se spolupracovníky realizovala novodobé premiéry jeho děl, několik notových edicí a nahrávek na kompaktní disky. Iniciovala a realizovala projekt digitalizace rukopisů Röslerových skladeb v archivu Pražské konzervatoře, podpořený Grantovou agenturou Univerzity Karlovy. Roku 2022 publikovala Röslerovu monografii obsahující též edici jeho tematického katalogu. Tento projekt sdílela s veřejností také prostřednictvím živých online vysílání, na které navázala třídílným cyklem Pražští mozartisté a pořadem Franz Seraph Destouches připravenými ve spolupráci s Michelem C. Ferrarim a uveřejněnými na kanále You Tube v letech 2022–23.

Alena Hönigová je též autorkou řady vysílání pro stanici Vltava Českého rozhlasu o barokní hudbě a hudebnících Lobkovické kapely. Nahrávky hudby, které iniciovala a na nichž účinkovala, zveřejnila ve vydavatelství staré hudby Koramant Records v Basileji, které sama založila (2011), ve vydavatelstvích Edition du Nopal (Francie), Pan Classics (Zürich), Ars Musici (Freiburg) a také ve švýcarském a českém rozhlase.

Pedagogické práci se Alena Hönigová věnovala na mistrovských kurzech ve Valticích (2013, 2014, 2016), v Želivě (2014) a Košicích (2014), v Rezekne v Lotyšsku (2015), v Seehausu v SRN (2017, 2019) a na konzervatoři v Teplicích (2018–19).