Spurná, Helena
(Valentová)
Charakteristika: Teatroložka
Datum narození/zahájení aktivity:17.12.1970
Text
Spurná, Helena, (roz. Valentová), teatroložka, narozena 17. 12. 1970, Chlumec nad Cidlinou.
Po maturitě na gymnáziu v Novém Bydžově (1989) studovala v letech 1990–95 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně obory hudební, divadelní a filmová věda. Pak pokračovala v Ústavu divadelní a filmové vědy v doktorském studiu 1995–99 (v té době absolvovala studijní pobyt programu Socrates, Universität Wien, Institut für Theater-, Film- und Medienwissenschaft) a také byla zaměstnána jako dramaturgyně v redakci hudebních pořadů České televize v Brně /1994–97/). Po ukončení studia (Ph.D. 1999) dva roky pracovala jako odborná asistentka Ústavu divadelní a filmové vědy (dnes Katedra divadelních studií) Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a pak působila v období 2001–19 na Katedře teorie a dějin dramatických umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (zde se v roce 2017 habilitovala v oboru Teorie a dějiny dramatických umění). Od roku 2019 externě vyučovala na Katedře divadelní vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, v sezoně 2019/20 byla dramaturgyní opery Národního divadla moravskoslezského v Ostravě (její dramaturgická spolupráce s ostravskou operou pokračuje formou externí) a od 2020 je docentkou na Fakultě umění Ostravské univerzity, Katedra teorie a dějin umění a zároveň od roku 2021 je vědeckou pracovnicí hudebního oddělení Ústavu teorie a dějin umění České akademie věd.
Od začátku svých teatrologických studií se specializovala na hudební divadlo a tvorbu Emila Františka Buriana – diplomová práce Nový lyrismus v díle Emila Františka Buriana. Příspěvek k Burianově hudebně dramatické tvorbě druhé poloviny dvacátých let; disertace Mezi hudbou a divadlem. K problematice hudebně divadelní tvorby E. F. Buriana či dvě studie K méně známým kapitolám hudebního divadla Emila Františka Buriana a Bubu z Montparnassu (lyrická opera Emila Františka Buriana), později jako řešitelka rozvojového projektu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého Operní dramaturgie a jevištní tvorba Emila Františka Buriana či monografie Emil František Burian a jeho cesty za operou. Působila či stále působí jako členka oborových rad v Olomouci, na JAMU a na Fakultě umění Ostravské univerzity, je pravidelnou účastnicí tuzemských i zahraničních vědeckých konferencí, účastnila se studijních a přednáškových pobytů na univerzitách v Rakousku a Německu. Je autorkou programových textů k operním inscenacím ve Státní opeře Praha, Městském divadle Brno a Národním divadle moravskoslezském, pravidelně přispívala či přispívá do časopisů Svět a divadlo, Divadelní revue, Theatralia a Opus musicum, pro učební texty vydávané Masarykovou univerzitou a Univerzitou Palackého napsala několik kapitol a je i autorkou slovníkových hesel ve Slovníku české hudební kultury, Teatrologickém slovníku, v encyklopedické publikaci Osobnosti Olomouckého kraje i v Českém hudebním slovníku osob a institucí (zde je např. její heslo Divadlo D 34).
Dílo
Dílo literární
I. Knihy a kolektivní monografie
Hudební divadlo jako výzva. Interdisciplinární texty (Praha 2004, 495 s.).
Emil František Burian a jeho cesty za operou (Praha 2014, 342 s. + 8 s. barevných obrazových příloh).
Divadelní režisér a člověk Oldřich Stibor (1901–1943) (Olomouc 2015, 480 s.).
Proměny Janáčkových oper v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě (1919–2018) (Ostrava 2021, spolu s Lenkou Černíkovou a Viktorem Velkem).
New Paths in Opera. Martinů – Burian – Hába – Schulhoff – Ullmann (Praha – Vienna 2021, 328 s. + 84 vyobrazení, spoluautor St. Pierre, Kelly).
II. Studie a stati, kapitoly v knihách (výběr)
Bubu z Montparnassu (lyrická opera E. F. Buriana) (Opus musicum, ročník 27, 1995, č. 1, s. 3–12).
Lyrický svět Hervého Diasnase (Opus musicum, ročník 28, 1996, č. 6, s. XXI-XXIII).
Od Wedekindových Lulu-her k Bergově Lulu (Poznámky k dramatickému a opernímu stylu) (In: Sborník prací Filozofické fakulty MU v Brně – řada Q, Otázky divadla a filmu (Theatralia et cinematographica), Q1/1998, s. 57–67).
Kontinuita, návraty, zapomnění – o dvou partiturách E. F. Buriana (In: Sborník z 1. roč. mezinárodního sympozia studentů oboru teatrologie (Divadlo a jeho výzkum na konci 20. století) (Ústav divadelní a filmové vědy FF MU v Brně, 1998, s. 74–80).
Maryša – mezi činohrou a operou (in margine zapomenutého díla) (In: Sborník prací Filozofické fakulty MU – řada Q, Otázky divadla a filmu (Theatralia et cinematographica), Q2/1999, s. 81–102).
Nezavršený experiment české meziválečné avantgardy (Ke genezi a osudu baletní féerie Fagot a flétna na scéně Národního divadla v Praze) (In: Sborník prací Filozofické fakulty MU – řada Q, Otázky divadla a filmu (Theatralia et cinematographica), Q3/2000, s. 77–91).
K méně známým kapitolám hudebního divadla Emila Františka Buriana (Divadelní revue, ročník 11, 2000, č. 2, s. 26–43).
Voiceband (Divadelní revue, ročník 12, 2001, č. 3, s. 58–60).
Das Opernwerk von Alban Berg auf den tschechischen Bühnen in der Nachkriegszeit (Deutschsprachiges Theater in rag. Begegnungen der Sprachen und Kulturen, Jakubcová, Alena – Ludvová, Jitka – Maidl, Václav (hrsg.), Prag 2001, s. 342–352).
Hudebně divadelní tvorba Arnolda Schönberga (In: Sborník prací Filozofické fakulty MU – řada Q, Otázky divadla a filmu (Theatralia et cinematographica), Q4/2001, s. 83–97).
The Fate of Alban Berg´s Opera Works (Czech Theatres, Maske und Kothurn. Internationale Beiträge zur Theaterwissenschaft, Peter, Birgit – Fuhrich, Edda (Hgs.): Theater als Ort des interkulturellen Austausches (Wien-Köln-Weimar 2002, s. 83–88).
Interkulturalität in der Oper Jonny spielt auf und ihre politischen Konsequenzen, Maske und Kothurn. Internationale Beiträge zur Theaterwissenschaft. Peter, Birgit – Fuhrich, Edda (Hgs.): Theater als Ort des interkulturellen Austausches (Wien–Köln – Weimar 2002, s. 109–116).
Opery Emila Františka Buriana pro D 34 v letech padesátých (Hudební věda, ročník 40, 2003, č. 1, s. 71–98).
Emil František Burian a jeho hudební tvorba, zvláště opery, v dobovém kontextu (Chalupka, L´ubomír (ed.): Recepcia súčasnej európskej hudobnej tvorby v slovenskej hudobnej kultúre 1. polovice 20. storočia, Bratislava: Filozofická fakulta Univerzity Komenského, 2003, s. 175–189).
Fenomén monodramatu a jeho hudebního ztvárnění na příkladu děl Erwartung a La Voix humaine (Hudební divadlo jako výzva. Interdisciplinární texty, ed. Helena Spurná) (Praha 2004, s. 218–245).
Nástin vývoje inscenační praxe v operním divadle (Hudební divadlo jako výzva. Interdisciplinární texty, ed. Helena Spurná) (Praha 2004, s. 351–405).
Voiceband jako originální příspěvek Emila Františka Buriana českému meziválečnému divadlu (Michal Sýkora (ed.): Kontext(y) IV, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philosophica - Aesthetica 27, Olomouc: Univerzita Palackého, 2004, s. 99–106).
Voiceband jako originální příspěvek Emila Františka Buriana českému meziválečnému divadlu (In: Acta musicologica. Revue pro hudební vědu, 4/2004, online, http://acta.musicologica.cz, [21. 03. 2016].
Voiceband Emila Františka Buriana jako oryginalna formacja czeskiego teatru międzywojennego (Lazorčáková, Tatjana – Wąchocka, Ewa (ed.): Punkty widzenia II. Pohledy II. Strategie autorskie w czeskim i polskim teatrze i filmie, Katowice 2004, s. 15–30).
Burianova opera Maryša a janáčkovský kontext (Ad honorem Bořivoj Srba. Sborník k 75. narozeninám prof. PhDr. Bořivoje Srby, DrSc., Brno 2006, s. 301–310).
Janáčkovské reminiscence v opeře Maryša E. F. Buriana (In: Musicologica Brunensia. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. H: Řada hudebněvědná, 42–43 (2007-2008): Janáček and the Literaturoper. Brno: Masarykova Univerzita, 2009, s. 81–87).
Zpráva z výzkumu operní inscenační tvorby Oldřicha Stibora (Lazorčáková, Tatjana (ed.): O divadle 2010. Sborník z mezinárodní teatrologické konference O divadle na Moravě a ve Slezsku IV. [online], Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011, s. 70–77).
Operní inscenace Oldřicha Stibora (Opus musicum, ročník 44, č. 6, 2012, s. 58–70).
Emil František Burian´s Opera Maryša and the Janáčkian Context (Glasba in /za/ Oder (Music and /for/ the Stage) (Ljubljana 2014, s. 76–80).
Dramaturgická východiska opery Státního divadla v Brně v době působení Václava Noska a Miloše Wasserbauera (Theatralia. Revue současného myšlení o divadelní kultuře, ročník 19, 2016, č. 1, s. 212–227, spoluautorka Šárka Havlíčková Kysová).
Dokumentární opery o éře stalinismu v Československu aneb Milada Horáková a ti druzí (Opus musicum, ročník 50, č. 5, 2018, s. 52–71).
Metodologické otázky výzkumu hudebního divadla (opery) v rámci teatrologie. Prolegomena ke každému příštímu bádání (Theatralia. Revue současného myšlení o divadelní kultuře, ročník 21, 2018, č. 1, s. 163–180).
Hudební divadlo Waltera Felsensteina a jeho domácí recepce (In: Musicologica Brunensia. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. H: Řada hudebněvědná, roč. 53, 2018, č. 1, s. 15–34, spoluautorka Šárka Havlíčková Kysová).
Political Dimension of the Performance Jeanne d´Arc au bûcher [Joan of Arc at the Stake] in the Janáček Theatre Brno in 1969 (Theatralia. Revue současného myšlení o divadelní kultuře, roč. 21, 2018, č. 2, s. 161–172).
An Assessment of Czech Musicology and Theatrology, Thirty Years After the Fall of the „Iron Curtain“, (Konson, Grigorij (ed.): Art History in the Context of Other Sciences in the Modern World. Parallels and Interactions. Moskva 2020, s. 232–238, spoluautor Lubomír Spurný).
Dokumental'nyje opery ob epoche stalinizma v Čechoslovakii, ili Milada Gorakova i drugije (Librettologija. Vosmaja nota v gamme. eds.Stetsenko, Anna – Dimitrin, Jurij) (Petrohrad 2020, s. 189–214).
LiteraturaKdo je kdo v české teatrologii (Praha 1999).
Karel Steinmetz
Datum poslední změny: 19.1.2023