Charakteristika: Skladatel a dirigent
Datum narození/zahájení aktivity:22.2.1878
Datum úmrtí/ukončení aktivity:14.1.1963
Text
Aich, Anton, skladatel a dirigent, narozen 22. 2. 1878, Měcholupy (okres Louny), zemřel 14. 1. 1963, Wels (Rakousko).
Po maturitě na lounském gymnáziu odešel studovat na pražskou konzervatoř hru na varhany, kompozici a dirigování. Mistrovskou třídu skladby Antonína Dvořáka absolvoval roku 1901. Pak byl angažován jako operní dirigent u několika převážně německých divadel (např. v Ústí nad Labem) a v roce 1913 zakotvil na dvaatřicet let v tehdejší Moravské Ostravě nejprve jako kapelník Městského divadla a dirigent poloprofesionálního Moravskoostravského orchestrálního spolku (Mährisch-Ostrauer Symfonie-Orchesterverein). V ostravském Městském divadle, kde do roku 1919 hrál výhradně německý operní soubor i na symfonických koncertech v Německém domě Aich prováděl opery a skladby německých autorů (Mozart, Beethoven, Wagner, Schumann atd.), ale i Smetanovu Prodanou nevěstu; Rossiniho Lazebníka sevillského a na symfonických koncertech i skladby Debussyho, Dvořáka i svoje symfonická díla. Po první světové válce se Aich angažoval také na poli sbormistrovském (v roce 1921 založil Jüdischer Gesangsverein (Židovský pěvecký spolek), a byl pak po celou dobu činnosti tohoto smíšeného sboru (až do roku 1937) jeho jediným sbormistrem, jednak jako hudební pedagog (v roce 1922 se stal ředitelem Städtische Musikschule Ostrau (Městské hudební školy Ostrava). Dále se uplatňoval jako sólový klavírista, orchestrální dirigent i jako skladatel. Na komorních koncertech Gesellschaft der Musikfreunde (Společnost přátel hudby) vystupoval pravidelně jako doprovazeč předních ostravských i hostujících instrumentalistů či pěvců. Po vzniku ostravské rozhlasové stanice v roce 1929 se Aich uplatňoval jako sólista i doprovazeč mnoha, zvláště německých umělců. V letech 1934–38 byl Aich občas zván jako host k řízení Moravsko-ostravského rozhlasového orchestru. K jeho šedesátým narozeninám v roce 1938 mu jako jedinému německému skladateli v regionu ostravská rozhlasová stanice věnovala hudební relaci, a to v rámci českého programu.
Za protektorátu se Aich věnoval hlavně řízení symfonických koncertů. V roce 1940 byl jmenován městským hudebním ředitelem. V této funkci byl také pověřen založením a řízením Kreis-Symfonieorchester in Mährisch Ostrau (Krajského symfonického orchestru v Moravské Ostravě). Tento orchestr řídil do roku 1943, kdy byl vystřídán mladším dirigentem Wilhelmem Bantelmannem. Po skončení druhé světové války v létě 1945 opustil se svou ženou Metou (rozenou Schmidt) Ostravu a přesídlil do Traunkirchenu v Horním Rakousku. V letech 1950–52 vyučoval v Linzi na městské hudební škole, na Biskupském gymnáziu v Petrinu a ve zdejším kněžském semináři. Pak žil ještě tři roky v Bad Hallu a poslední léta svého života strávil v hornorakouském Welsu, kde zemřel.
Jeho symfonická (a v podstatě i komorní) tvorba se téměř nedochovala (při odchodu z Ostravy tam řadu rukopisů svých skladeb zanechal a jejich osud není znám). Dochoval se pouze soupis jeho děl z roku 1936. A tak o většině jeho skladeb jsou informace pouze zprostředkované na základě kritik z dobového tisku, což naprosto vylučuje sestavení kompletního soupisu tvorby s přesnou dataci jednotlivých děl. Přesto níže, v oddíle „Dílo“ je uveden „výběrový“ seznam Aichových kompozic. Podle názvů děl a množství skladeb, které věnoval žánru komorní písně, lze usuzovat, že byl svým založením spíše lyrik než wagnerovský typ hudebního dramatika.
Dílo
I. Insrumentální dílo
Orchestrální dílo
Ein Waldmärchen, symfonická báseň pro sólový alt, smíšený sbor a velký orchestr
(1915);
Karnevals Szenen, suita o 5 částech (1916);
Ein Liebeslied pro malý orchestr (1917);
Valse triste pro malý orchestr (1924);
Fantasie in Variationensform über ein Studentenlied pro klavír a orchestr (1933);
Spanisches Ständchen pro malý orchestr (1935);
Ouverture zu einem Lustspiel pro velký orchestr (1935);
Was die Nacht singt, symfonická skica pro velký orchestr (1936).
Komorní hudba (klavírní skladby a písně)
Zwei Klavierstücke: Ballade, Humoreske (před dubnem 1919);
Lieder von gestorbener Liebe, písňový cyklus (před březnem 1922);
Lied im Volkston;
Sankt Johann;
Köstliche Fahrt;
Wunsch;
So milde Nächte;
Die Nachtigalten;
Wär wieder ein Kind;
Eine Mutter;
Fliederlied;
Böhmische Musikanten;
Was Liebe wohl ist?;
Für mich hat die Welt kein Kränzlein mehr;
Im Frühling für Klavier;
Legende für Klavier (1935);
Bagatelle für Klavier (1935);
Proprium zu Mariae Himmelfahrt (asi 1945);
Idylle für Klarinette und Klavier (1948);
Vor der Kruzifix für Klavier (1948).
II. Vokální dílo
Sborová tvorba
Sie tranken alle beide – tříhlasý ženský sbor;
Zum Abend – mužský sbor.
LiteraturaI. Lexika
Lexikon zur deutschen Musikkultur Böhmen – Mähren – Sudetenschlesien (München 2000).
Biografický slovník Slezska a severní Moravy (sešit 3, (15), Ostrava 2002).
Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy I (Ostrava 2013).
II. Ostatní
Mazurek, Jan: Němečtí hudebníci a jejich podíl na rozvoji české hudebnosti Ostravy (Opus musicum 30, 1988, č. 2, s. 64–69).
Stolařík, Ivo: Umělecká hudba v Ostravě 1918–1938 (Ostrava 1997, 230 s.).
Mazurek, Jan – Steinmetz, Karel a kolektiv: Ostravská hudební kultura od konce 19. století do současnosti (Ostrava 2010, 299 s.).
Steinmetz, Karel – Mazurek, Jan – Kubešová, Hana: Kapitoly z historie německé hudební kultury v Ostravě 1860–1945. Osobnosti, instituce, reflexe (Ostrava 1913, 137 s.).
Steinmetz, Karel: Ostravská léta německého skladatele, dirigenta a hudebního pedagoga Antona Aicha (1913–1945) (In: Musicologica Brunensia 49, 2014, č. 2, s. 19–27).
Karel Steinmetz
Datum poslední změny: 13.12.2022