Štefancová, Dagmar
(Vanišová)
Charakteristika: muzikoložka, kurátorka a hudební publicistka
Datum narození/zahájení aktivity:18.7.1957
Text
Štefancová, Dagmar (roz. Vanišová), muzikoložka, kurátorka a hudební publicistka, narozena 18. 7. 1957, Praha.
Po maturitě na Gymnáziu Botičská, Praha 2 (1976) vystudovala hudební a divadelní vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1976–81). Titul PhDr. získala v roce 1983. Od roku 1981 je zaměstnána v Národním muzeu v Praze. Nejprve působila jako kurátorka v Muzeu Antonína Dvořáka, po několika letech přešla do tehdejšího hudebního oddělení Muzea české hudby. Ačkoliv se již od studií zaměřovala na hudbu starších epoch, v rámci pracoviště se zabývala také hudební sbírkou pražských křižovníků s červenou hvězdou, osobnostmi Českého kvarteta, sbírkou Ondřeje Horníka, komorní hudbou (dějiny Českého spolku pro komorní hudbu) a dalšími úkoly. Od roku 2005 je kurátorkou fondu AZ (nejstarší rukopisy a tisky) Českého muzea hudby. Podílela se na tvorbě Souborného hudebního katalogu v Národní knihovně České republiky, na vědeckém zpracování rukopisných zlomků Knihovny Národního muzea (2012–2014) a na projektu Knihověda.cz: Portál k dějinám české knižní literatury do roku 1800 (2016–2018). Badatelsky se zaměřuje na duchovní hudbu středověku a renesance, druhotně použité fragmenty středověkých pramenů a na České kvarteto.
V centrální budově Českého muzea hudby vytvořila několik výstav a jako spoluautorka participovala na mnoha dalších, a to i mimo Národní muzeum. Pedagogicky spolupracovala s Vyšší odbornou školou informačních studií, Collegium Marianum a Školou muzejní propedeutiky. Po celou profesní kariéru se věnovala hudební publicistice, zvlášť přípravě průvodních koncertních textů (Symfonický orchestr hl. města FOK, Český spolek pro komorní hudbu, Česká filharmonie), recenzí a popularizačních článků (Hudební rozhledy, Harmonie, Psalterium) i pořadům pro Český rozhlas. Jako altistka byla činná v souboru Duodena cantitans (1983–1997). Je členkou Společnosti pro duchovní hudbu, Asociace muzeí a galerií a od roku 2009 výkonnou redaktorkou odborného časopisu Musicalia.
Dílo
I. Výstavy a stálé expozice (výběr)
1991: stálá expozice Muzea Antonína Dvořáka, Praha (repasáž) – spoluautorka.
1991: Antonín Dvořák, dokumenty života a díla. NM – Lobkovický palác – spoluautorka.
1992: České kvarteto. 1892–1934. Národní muzeum – Lobkovický palác – hlavní autorka.
1993: Jiří Herold a České kvarteto. Okresní muzeum Rakovník – spoluautorka.
1994: Český spolek pro komorní hudbu. 1894–1994. Poštovní muzeum Praha – hlavní autorka.
1995: Životem a snem. Výstava k 60. výročí úmrtí Josefa Suka. Galerie Benešov – spoluautorka.
2007–2008: Zaniklé chrámy – živá hudba. Národní muzeum – České muzeum hudby, Karmelitská – hlavní autorka. Doprovodná publikace, Národní muzeum 2007, 24 s.
2008–2009: Nobis est natus. Vánoční motivy v rukopisech Knihovny národního muzea. Národní muzeum – Historická budova – spoluautorka.
2011: Květomluva – květohra. Oblastní muzeum Louny – spoluautorka.
2011–2012: Antonín Dvořák. Národní muzeum – České muzeum hudby, Karmelitská – spoluautorka.
2014–2015: Smrt kmotřička. Národní muzeum – České muzeum hudby, Karmelitská – hlavní autorka. Doprovodná publikace (společně s Lenkou Šaldovou a Taťánou Součkovou), Národní muzeum 2014, 32 s.
2017–2019: Hudba a pohádka. Národní muzeum – České muzeum hudby, Karmelitská – hlavní autorka. Doprovodná publikace (společně s Lenkou Šaldovou a Veronikou Karfusovou), Národní muzeum 2017, 32 s.
2020: Sancta Maria. Mariánská úcta na Litoměřicku. Oblastním muzeum v Litoměřicích – spoluautorka.
II. Odborné články a monografie (výběr):
Literáti latinského kůru v Lounech před rokem 1620 (In: Sborník Okresního archivu v Lounech I, Louny 1985, s. 43–48).
Kruchta a hudebniny bratrstva českých literátů v Lounech (Hudební věda 24, 1987, č. 2, s. 168–171) – spoluautor Bohumír Roedl.
Český spolek pro komorní hudbu. 1894–1994 (Praha 1994).
Staré tisky z knihovny Ondřeje Horníka (In: Sborník z 18. odborné konference Problematika historických a vzácných knižních fondů 2009, Olomouc 2009, s. 159–166).
Karel Hoffmann – primárius a „manažer“ Českého kvarteta / Karel Hoffmann: First Violinist and „Manager“ of the Czech Quartet (Musicalia 2, 2010, č. 1–2, s. 36–49, česká verze; s. 50–64, anglická verze).
Zlomky českých renesančních skladeb (Hudební věda 47, 2010, č. 2–3, s. 117–130).
Poohří v hudební sbírce Ondřeje Horníka. Poohří 1: Sídla – správa – společnost (In: Sborník z konference konané v Lounech 13. – 14. května 2010, Louny, 2011, s. 142–156).
Hudební učebnice z 16. století v Českém muzeu hudby / Musical Instruction Books from the Sixteenth Century in the Czech Museum of Music (Musicalia 3, 2011, č. 1–2, s. 125–131, česká verze; s. 132–139, anglická verze).
Hudební sbírka Ondřeje Horníka I. díl: Sbírka hudebnin, knihovna a výtvarné dokumenty. (Praha 2012) – spoluautorky Markéta Kabelková, Eva Paulová.
Tricinia z fragmentů Knihovny Národního muzea / Tricinia in Fragments Held by the National Museum Library (Musicalia 4, 2012, č. 1–2, s. 127–131, česká verze; s. 132–137 anglická verze).
Vlastnické přípisy v konvolutu učebnic z 16. století (Muzikologické fórum 1, 2012, č. 1, s. 6–14).
Konvolut hlasových knih Národního muzea – Českého muzea hudby AZ 84 jako pramen k české hymnologii (Hudební věda 50, 2013, č. 1–2, s. 5–22).
Hlasové knihy z latinské jáchymovské školy. Poohří 3: Ohře – spojnice lidí a osudů (In: Sborník z konference konané v Kadani 4. – 5. 10. 2012, Kadaň 2013, s. 116–129).
K historii a obsahu pozdně středověkého fragmentárního graduálu AZ 89 / On the History and Content of the Late Medieval Fragmentary Gradual AZ 89 (Musicalia 7, 2015, č. 1–2, s. 28–40, česká verze; 41–54, anglická verze).
Notované fragmenty liturgických knih a jejich „život po životě“ na příkladu čtyř zlomků ze sbírky Národního muzea – Českého muzea hudby. Poohří 5: Církev a společnost (In: Sborník z konference konané v Litoměřicích 16. a 17. října 2014, Litoměřice 2015, s. 123–134).
„Tyto sou knihy kradené a ten hoden voběšení“ aneb Otazníky kolem datace Quaestiones musicae Johanna Spangenberga (Opus musicum 48, 2016, č. 4, s. 6–17).
Neznámá varhanní tabulatura ze začátku 17. století / Unknown Organ Tablature from the Early Seventeenth Century (Musicalia 9, 2017, č. 1–2, s. 125–136, česká verze; 137–148 anglická verze).
Profil Českého muzea hudby v roce dvoustého jubilea Národního muzea v Praze (Múzeum 64, 2018, č. 2, s. 18–24).
Notované fragmenty druhotně použité na vazbách knih z benediktinské klášterní knihovny v Broumově (Opus musicum 50, 2018, č. 4, s. 6–28).
AZ: specifický fond rukopisů a starých tisků v Národním muzeu – Českém muzeu hudby (In: Bibliotheca Antiqua 2018, sborník z 27. konference 28. – 29. listopadu 2018, Olomouc 2018, s. 7–15).
Druhotně použitý notovaný pergamen na vazbách knih z augustiniánské knihovny v Dolním Ročově (In: Poohří 8, sborník z konference konané na Novém Hradě v Jimlíně 18. – 19. října 2018, Louny 2019, s. 101–114).
Tisky do roku 1700 v Národním muzeu – Českém muzeu hudby (Praha 2019).
Petr Ch. Kalina
Datum poslední změny: 20.2.2020