Český hudební slovník osob a institucí

Slovácký krúžek Brno

Slovácký krúžek Brno, folkloristický soubor, zahájení činnosti 1908, Brno.

Počátky krúžku sahají k samotnému počátku 20. století, kdy se postupně vyvíjel ze schůzek a veřejných vystoupení studentů ze Slovácka a Slovenska studujících v Brně. Za předchůdce souboru lze považovat soukromou společnost přátel lidové písně, která pod názvem Modloslužebníci vznikla kolem roku 1900. Oficiální založení Slováckého krúžku bylo pak ustanoveno zařazením mezi ostatní akademické spolky v roce 1908. Založení Masarykovy univerzity v Brně (1919) pro spolek znamenalo intenzivní příliv nových členů, kteří na nové univerzitě a dalších školách studovali. Díky tomu se krúžek stal vedoucí institucí v propagaci a péči o pěstování lidového umění Slovácka. Postupem času se v souboru vytvořila přísná pravidla, která postupně převzaly i ostatní krúžky v městech i na vesnicích. Roku 1927 krúžek participoval při prvním rozhlasovém natáčení uceleného pořadu o slováckém folkloru s názvem Večer na dědině (autoři Metoděj Kotásek-Robuš a Ladislav Húska).

Zatímco do roku 1938 soubor působil jako volné sdružení, v roce 1939 se stal úředně registrovaným spolkem, což mu umožňovalo působit i za druhé světové války, přičemž mezi lety 1937–40 působila část krúžku s vlastní muzikou v zahraniční armádě v Anglii. V období okupace se členové souboru prostřednictvím typických pěveckých a tanečních ukázek v rámci tzv. Slováckých akademií, jejichž repertoár byl ovlivněn dlouhou předchozí spoluprací s rozhlasem, snažili o co nejautentičtější vystižení charakteru hlavních oblastí Slovácka. Na konci roku 1948 vlivem Krajského akčního výboru Národní fronty v Brně došlo od povolujících orgánů k vměšování se do volebních ustanovení souborových stanov. Kvůli tomuto politicko-mocenskému zásahu měli členové povinnost do počátku roku 1949 doložit program činnosti krúžku na následujících pět let.

Po odchodu Jaromíra Běhunka a jím vytvořené muziky v roce 1949 byla činnost krúžku na čas výrazně omezena. Nastávající krize byla zažehnána o rok později, kdy se soubor spojil s muzikou vytvořenou ze studentů veterinární fakulty Vysoké školy zemědělské s primášem a zpěvákem Lubošem Holým. V rámci krúžku pak vznikl soubor lidových písní a tanců. Roku 1953 se vedení souboru ujali manželé Olga a Karel Páčovi, v roce 1954 do krúžku přišla muzika primáše Miroslava Marka, spolupracující se Slováckým krúžkem až do 70. let, kdy zde působily tři muziky. V roce 1974 byl navíc založen dětský soubor Slováček a roku 1979 pěvecký sbor, který se v 80. letech rozdělil na mužský a ženský. Ve vedení krúžku se posléze vystřídali Marie Bulíčková, Miloš Bulíček, Marie Vyoralová, Milan Požár, Jan Miroslav Krist a Zdeněk Fajbus, ve funkci starosty Rostislav Viktorin, Josef Krejčím a Jan Miroslav Krist. Vedle zmíněných osobností se na formování krúžku a jeho uměleckém směřování podílely osobnosti jako Karel Bimka, Antoš Frolka, Jan Poláček, Zdena Jelínková, Jaromír Nečas, Vítězslav Volavý, Jura Petrů, Jaroslav Čech, Jiří Prachař, Miloš Kučera, Božena Šebetovská, Josef Kobzík, Jan Pavlík, Dušan Holý či Martin Hrbáč.

V současné době se Slovácký krúžek skládá z dětského souboru Slováček, z taneční složky (vedoucí Eliška Kroulíková), z cimbálové muziky (primáš a vedoucí Josef Pokorný), z ženského pěveckého sboru (vedoucí Yvona Janošíková) a mužského pěveckého sboru (vedoucí Miroslav Dostál). Starostou je Václav Štěpánek. Soubor čítá přes osmdesát členů a v souboru Slováček je do čtyř věkových skupin rozděleno sedmdesát dětí. Činnost krúžku nadále spočívá v pódiových vystoupeních na domácích i zahraničních festivalech (Německo, Itálie, Finsko, Rakousko, Francie, Portugalsko, Švédsko, Nizozemsko, Lotyšsko, Litva), v nichž se umělecky zaměřuje na celou oblast Slovácka a moravsko-slovenského pomezí, a v organizaci různých tematických pořadů pro veřejnost (Slovácký ples, besedy u cimbálu). Od roku 2021 soubor rovněž obnovil přednáškovou činnost.