Charakteristika: hudební festival
Datum narození/zahájení aktivity:0.6.1992
Text
Mezinárodní hudební festival Janáček a Luhačovice, hudební festival, zahájení činnosti červen 1992, Luhačovice.
U „kolébky“ tohoto festivalu stál v roce 1992 skladatel, v 80. letech 20. století tajemník brněnské krajské organizace Svazu českých skladatelů a pozdější majitel nakladatelství Editio Moravia Jaromír Dlouhý. Po svých dřívějších zkušenostech s organizací festivalu Dny mladé tvorby, pořádaného v Luhačovicích před rokem 1989 Svazem českých skladatelů a koncertních umělců, se pokusil oživit skomírající kulturní dění v lázních a přišel s myšlenkou na založení janáčkovského festivalu. Tu podpořila řada hudebníků, přátel Jaromíra Dlouhého, jakými byli např. členové Janáčkova a Moravského kvarteta či varhanice Kamila Klugarová. Všichni tito umělci a mnozí další účinkovali na prvních ročnících festivalu jen za symbolický honorář. Festival později podpořily Slovenský hudební fond, Český hudební fond, Nadace Leoše Janáčka Brno a Moravskoslezská nadace Leoše Janáčka Praha a pak i Ředitelství akciové společnosti Lázně Luhačovice, které poskytovalo bezplatně prostory Lázeňského divadla. Pořadatelům se tak otevřela možnost zvát umělce zvučnějších jmen, čímž se jim podařilo zvýšit úroveň festivalu. Festival, konaný vždy v červenci, míval zpočátku pět, později i sedm večerních koncertů v sále Lázeňského divadla, kostele svaté Rodiny či v Městském kulturním domě Elektra. Na každém koncertu zazněla vždy alespoň jedna skladba Leoše Janáčka a jedno dílo současného českého autora (zahraniční umělci mohli interpretovat i jiného soudobého skladatele).
A tak byla na festivalu hrána běžně uváděná Janáčkova díla, zpestřením se však staly premiéry méně známých kompozic (např. v 80. letech minulého století Alenou Němcovou objevená původní verze Říkadel – 8 písní pro tři zpěvní hlasy s průvodem klavíru nebo klavírní Intimní skici či Moravské tance). Prostor dostaly také kompozice intendanta festivalu Jaromíra Dlouhého: II. smyčcový kvartet v podání Janáčkova kvarteta, Janáčkiána (skladba pro komorní orchestr, kterou autor věnoval festivalu i Leoši Janáčkovi), Hommage á Janáček v provedení Dvořákova collegia Zlín. Na festivalu dále zazněla díla dalších českých soudobých skladatelů, např. Zdeňka Lukáše, Jana Franka Fischera, Petra Ebena či Václava Kučery, v Luhačovicích premiérovaná skladba Hovory důvěrné, dvojkoncertino pro basklarinet, klavír a smyčcový orchestr v provedení souboru Due Boemi di Praga a smyčcového souboru. Vedle téměř „domácí“, tedy zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů s dirigenty Stanislavem Vavřínkem a Milošem Alexandrem Machkem, Tomášem Braunerem a zlínským Dvořákovým collegiem či brněnskými tělesy Čeští komorní sólisté, Janáčkovo kvarteto, Český filharmonický sbor se sbormistrem Petrem Fialou nebo ostravským Janáčkovým komorním orchestrem na festivalu účinkovali přední naši umělci, jako třeba Eva Urbanová, Dagmar Pecková, Pavel Šporcl, Jaroslav Svěcený, Gabriela Demeterová, Jiří Bárta, Aleš Bárta, Jaroslav Tůma, Renáta a Igor Ardaševovi, Martin Kasík, Musica Florea, Schola gregoriana pragensis, Wihanovo kvarteto, ale i zahraniční tělesa a sólisté Young Janáček Chamber Philharmonic a Solstice String Quartet z Velké Británie, japonská sopranistka Michio Keiko, anglický klarinetista David Champbell, houslistka Sophia Jaffé či česká violoncellistka žijící v Dánsku Michaela Fukačová a další.
Od roku 1998 poskytoval festivalu svou záštitu Václav Klaus jako předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a od roku 2003 jako prezident České republiky. Další ročníky festivalu byly uspořádány pod záštitou paní Livie Klausové, manželky prezidenta. Poslední dobou oslovili pořadatelé festivalu osobnost z umělecké sféry, donedávna šéfku opery Národního divadla v Brně Evu Blahovou, aby zaštítila festival Janáček a Luhačovice. Volba této slovenské pěvkyně, dcery vynikajícího tenoristy Janka Blaha nebyla náhodná. Vždyť její dědeček, MUDr. Pavol Blaho, který si v roce 1903 otevřel v luhačovických lázních u MUDr. Františka Veselého svou letní lékařskou praxi, patřil mezi přátele Leoše Janáčka.
Od roku 2010 festival organizuje Lázeňská kolonáda Luhačovice, o. p. s., ve spolupráci se společností Lázně Luhačovice, a. s. Během 28 ročníků festivalu se v Lázeňském divadle, Společenském domě, zámecké kapli, kostele svaté Rodiny, Městském domě kultury Elektra a na Lázeňském náměstí uskutečnilo na 200 festivalových koncertů, na nichž byla uvedena díla předních českých i světových hudebních skladatelů; své neodmyslitelné místo na nich měla samozřejmě tvorba Leoše Janáčka, jako např. Její pastorkyňa, Glagolská mše, Sinfonietta, Lašské tance, Šumařovo dítě, kantáta Otčenáš, Říkadla a také premiéra instrumentace Vojtěchem Spurným a Břetislavem Bakalou Janáčkovy klavírní skladby Sonáta I. X. 1905 Z ulice či výběr jeho komorních děl a podobně.
Literatura
Kopuncová, Petra: Historie a současnost festivalu Janáček a Luhačovice (diplomová práce, JAMU, Brno 2001).
Bělobradičová, Bronislava: Jaromír Dlouhý – portrét hudebního skladatele, organizátora a nakladatele (diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2012).
Steinmetz, Karel – Mazurek, Jan: Janáčkovské festivaly na Moravě (In: Janáčkův máj – 40. ročník mezinárodního festivalu, Ostrava 2015, s. 14–25).
Karel Steinmetz
Datum poslední změny: 4.1.2019