Český hudební slovník osob a institucí

Střední umělecká škola varhanářská

Střední umělecká škola varhanářská (Střední odborná umělecká škola varhanářská; Varhanářská škola v Krnově), střední varhanářská škola, zahájení činnosti 1. 9. 1992, Krnov.

Střední umělecká škola varhanářská v Krnově byla zřízena roku 1992 varhanářskou firmou Rieger-Kloss s. r. o. za účelem výchovy kvalifikovaných odborníků, kteří by byli schopni pokrývat její personální potřeby. Se změnami po roce 1989, které výrazně transformovaly i podobu varhanářského trhu směrem k silně konkurenčnímu prostředí došlo ve firmě Rieger-Kloss (procházející tou dobou privatizačním procesem) k odchodu řady dosavadních pracovníků do soukromého sektoru. Otázka systémového zajištění kvalitních varhanářů se tak stala silně aktuální. Vedení firmy se proto rozhodlo založit v prostoru továrny na Revoluční ulici č. 56 svou vlastní varhanářskou školu. Za tímto účelem byl nejprve ustanoven poradní sbor, který měl vymezit základní koncepční směřování připravované instituce (jeho členové byli zejména stávající zaměstnanci firmy, dále pak organologové či zástupci městské samosprávy).

Střední umělecká škola varhanářská pak byla založena v Krnově dne 1. září 1992. Oficiální název realizovaného studijního oboru zněl Umělecko-řemeslná stavba varhan a byl koncipován jako čtyřleté maturitní studium. Prvním ředitelem školy se stal Jiří Albrecht, na podobě učebních osnov se výrazněji podílel mj. dlouholetý umělecký poradce firmy Rieger-Kloss Bohumil Plánský či varhaník, organolog a ředitel Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci Antonín Schindler. Učební plány zahrnovaly teoretické odborné předměty i praktickou výuku, která probíhala na samostatné dílně v areálu firmy Rieger-Kloss. Maturitu studenti skládali ze stavby varhan, dějin umění a varhanářství, jazyka českého, jazyka německého a její součástí bylo i vypracování praktického dílenského úkolu, jehož výsledky byly následně prezentovány před maturitní komisí. Odborná profilace byla dále zajišťována např. předměty jako akustika, technologie, technické kreslení, cvičení z elektrotechniky atd.

Prvním předsedou maturitní komise se stal varhaník Aleš Rybka, v dalších letech tento post zastával mj. organolog a docent Katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Zdeněk Fridrich či profesor pražské Hudební a taneční fakulty AMU v Praze, akustik Václav Syrový. Klíčovým pedagogem pro výuku maturitních předmětů Stavba varhan a dějiny umění a varhanářství byl po celá devadesátá léta Bohumil Plánský; stejně tak i ostatní odborné předměty byly vyučovány převážně (bývalými) pracovníky krnovské továrny.

Je zřejmé, že škola vzhledem ke své vysoce specializované profilaci patřila, a i v současnosti patří k jedněm z nejmenších školských zařízení v republice. První maturitní zkoušku tak v jejich dějinách skládali v roce 1994 pouze dva studenti. V následujících letech se počet žáků pohyboval mezi 10–15 v ročníku, přičemž však byly na škole zpravidla realizovány pouhé dva ročníky (tj. první ročník byl otevírán jednou za 2–3 roky).

Následný vývoj přinesl jisté komplikace ve vztahu k původnímu zřizovateli, neboť se ukázalo, že velká část absolventů hledá uplatnění u jiných varhanářů v regionu, případně odchází pracovat zcela mimo obor. Začalo tak docházet k paradoxní situaci, kdy budoucí konkurenti firmy Rieger-Kloss získali své prvotní vzdělání v oboru právě pod její patronací.

V roce 1997 škola změnila právní subjektivitu (v té době byl již rok jejím ředitelem Oldřich Hradílek) na obecně prospěšnou společnost, pozměnil se taktéž její název na Střední odborná umělecká škola varhanářská.

Zásadnější mezník ve vývoji instituce přišel v roce 2008, tedy mj. v době, kdy se již ve firmě Rieger-Kloss, Varhany s. r. o. začaly projevovat hospodářské a provozní problémy a kdy začalo být zřejmé, že i škola bude muset rozšířit svou nabídku. Vedle uměleckořemeslné stavby varhan začaly být nově realizovány obory uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů – strunné nástroje a design interiérů – zaměření na zařizování a vybavování interiérů. V současnosti škola pod vedením ředitelky Jany Kypúsové a původním názvem Střední umělecká škola varhanářská úspěšně rozvíjí svou činnost, na výuce se podílí cca 14 učitelů.