Český hudební slovník osob a institucí

Katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, hudebně vzdělávací instituce, zahájení činnosti 1. 9. 1959, Ústí nad Labem.

Ačkoli vznik katedry hudební výchovy na ústecké pedagogické fakultě se datuje až od roku 1964, prehistorie vzdělávání učitelů je v severních Čechách mnohem delší. Hned po skončení druhé světové války byla na čtyři roky otevřena v Duchcově Vysoká škola pedagogická jako pobočka pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1954 se v Ústí nad Labem zřídila Vyšší škola pedagogická, jako předchůdce pedagogického institutu, z něhož pak v roce 1964 vznikla Pedagogická fakulta v Ústí nad Labem. Na pedagogickém institutu bylo ustaveno celkem 12 kateder mezi nimi od roku 1960 i katedra hudební výchovy, na níž působili jako první vyučující odborní asistenti František Eck (vedoucí katedry) a Tomáš Fiala. K nim pak postupně přibyli Václav Slavík, Jan Bůžek, Vlastimil Kobrle, Petr Jistel, Miroslav Martínek či Josef Mátl. Po roce 1964 ze zrušeného libereckého pedagogického institutu přišli do Ústí Josef Pazderka, Stanislav Karabec, Věra Sokolová, Jiří Holner a Milan Roček. Tím vznikla velká katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem, rozšířená v 80. letech ještě o další pedagogy, z nichž se mnozí po roce 1989 habilitovali (Olga Čenčíková, Petr Slavík, Roman Frič, Vladimír Kuželka, Mikuláš Popovič, Petr Ježil, Jan Kyslík, Jaromír Vavruška, Anna Kobrlová, Josef Říha, Lenka Přibylová) a řadu externistů např. z konzervatoře v Teplicích či z opery Severočeského divadla v Ústí nad Labem.

Od vzniku katedry hudební výchovy, ještě na pedagogickém institutu, byl jejím vedoucím až do roku 1969 odborný asistent František Eck, kterého vystřídal na deset let Josef Pazderka. Od roku 1979 až do začátku 90. let vedl katedru Tomáš Fiala (docent od roku 1980, profesor 1987). Za jeho vedení se podařilo vybudovat pedagogicko-umělecké obory sbormistrovství, hra na klavír a sólový zpěv, které se v kombinaci s hudební výchovou vyučovaly na ústecké Pedagogické fakultě až do roku 2009, kdy bylo toto studium uzavřeno z důvodu značné finanční náročnosti. Jmenování Tomáše Fialy univerzitním profesorem umožnilo vytvořit ještě před rokem 1989 na katedře komisi pro habilitační a jmenovací profesorské řízení, jíž byl Fiala předsedou. Na konci 80. let a po roce 1990 to byla v tehdejším Československu jediná možnost habilitovat se (a pak se stát i profesorem) v oboru hudební výchova (později Hudební teorie a pedagogika), které využilo mnoho hudebně-pedagogických pracovníků nejen z domácí katedry (Vlastimil Kobrle, Josef Říha a další docenti), ale též z Prahy, Ostravy, Olomouce a ze Slovenska). Ústečtí pedagogové zajišťovali na katedře výuku hudebně-teoretických i praktických předmětů (včetně předmětů ve třech uměleckých oborech), jako byli např. František Eck, Václav Slavík, Jan Bůžek, Vlastimil Kobrle, Petr Jistel, Josef Pazderka, Stanislav Karabec, Jaroslav Machovský, Josef Mátl, Olga Čenčíková, Josef Říha, Petr Slavík, Roman Frič, Mikuláš Popovič, Petr Ježil, Jan Kyslík, Jaromír Vavruška, Anna Kobrlová, Vlastimil Kobrle, Lenka Přibylová a řada externistů, např. z konzervatoře v Teplicích či z opery Severočeského divadla v Ústí nad Labem. Celá řada těchto pedagogů byla svým sbormistrovským zaměřením předurčena k vedení vynikajících sborů působících nejen na Pedagogické fakultě (Universitatis iuvenes, Chorea Academica, komorní sbor NONA) či ve městě (Ústecký dětský sbor, Komorní ženský sbor Luscinia, operní sbor Severočeského divadla), ale i v širším okolí (Jirkov, Česká Lípa, Děčín, Liberec atd.). Zvláště z Fialova univerzitního sboru mnozí členové sami vedli další dětské, ale i mládežnické či smíšené sbory, a tak se severní Čechy staly oblastí s velice rozvinutým sborovým hnutím v celé republice. Od roku 1993 pořádá ústecké pracoviště Mezinárodní sympozium o sborovém zpěvu Cantus choralis, na které se sjíždějí desítky sbormistrů, hudebních skladatelů, pedagogů a studentů z Anglie, Německa, Polska, Maďarska, Ruska, Švédska, Dánska, Slovenska a České republiky (např. Petr Eben, Jaroslav Smolka, Otmar Mácha, Ilja Hurník, Ctirad Kohoutek, Ivan Poledňák, Jiří Fukač a další).

Začátkem 90. let vystřídal Tomáše Fialu na postu vedoucího katedry (tehdy docent, od roku 1994 profesor) Josef Říha, který však působil do roku 2007 ve funkci prorektora Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, a proto byli ve vedení katedry v letech 1992–94 Vlastimil Kobrle a pak Vladimír Kuželka (1998–2004). Od roku 2007 je vedoucí katedry Ivana Ašenbrenerová.

V posledních 25 letech činnosti ústecké katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty, která se stala v roce 1991 součástí nově založené Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, bylo ústecké pracoviště po katedrách hudební výchovy v Praze a Brně třetí hudebněvýchovnou katedrou, kde se akreditovalo doktorské studium v oboru Hudební teorie a pedagogika (mj. díky nadstandardnímu personálnímu vybavení pracoviště – v 90. letech zde působili tři vysokoškolští profesoři Fiala, Kobrle a Říha a osm docentů, CSc.) V té době také došlo k obměňování učitelského sboru; z katedry postupně odcházeli starší pedagogové a přicházeli mladí, vesměs absolventi magisterského a doktorského studia Miloš Hons, Jiří Holubec, Ivana Ašenbrenerová, Dagmar Zelenková, Luboš Hána, Václav Krahulík a další, z nichž se mnozí habilitovali, a Miloš Hons s Jiřím Holubcem dokonce dosáhli profesorské hodnosti.

Katedra hudební výchovy je odborným garantem každoročního mezinárodního soutěžního festivalu Jirkovský písňovar (2007 až doposud) v oblasti populární hudby, jehož zakladatelem a uměleckým ředitelem je Luboš Hána. Od roku 2013 vydává katedra recenzovaný časopis AURA MUSICA, zaměřující se na hudební teorii, hudební pedagogiku a sborový zpěv. Člen katedry Jan Prchal je předsedou Společnosti pro hudební výchovu. Ve spolupráci s ústeckou katedrou hudební výchovy společnost pořádá každoročně Letní dílny hudební výchovy, na nichž jsou vyučující katedry Jan Prchal, Jiří Holubec, Miloš Hons, Luboš Hána, Petr Zeman, Drahoslav Straněk pravidelnými lektory.