Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Památník Leoše Janáčka v Hukvaldech

Tisk


Charakteristika: památník Leoše Janáčka

Text

Památník Leoše Janáčka v Hukvaldech, muzeum, zahájení činnosti 1933, Hukvaldy.

 

Specifické založení osobnosti i tvorby Leoše Janáčka pochází z jeho rodného kraje, přičemž prostředí Hukvald pro něj představovalo prostor pro inspiraci i zrání nejen hudebních myšlenek. Leoš Janáček se narodil 3. července 1854 v početné rodině hukvaldského učitele Jiřího Janáčka a jeho manželky Amálie rozené Grulichové. Z rodiště odešel Janáček v jedenácti letech za vzděláním do Brna. Od roku 1888 se ale do obce Hukvaldy-Sklenov začal pravidelně vracet. Díky sběru lidových písní, pozorování hudebních tradic a krajových zvláštností i zápisů nápěvků mluvy získal skladatel řadu podnětů pro pozdější vlastní originální tvůrčí růst. Na letním bytě u hukvaldského hajného Vincence Sládka nacházel Janáček s mladou rodinou – manželkou Zdenkou a dcerou Olgou – prázdninové i vánoční zázemí. Olga zde našla nová přátelství u Sládků, v Kroužku pod akátem a v Čtenářsko-pěveckém spolku. V Hukvaldech se setkávala také Janáčkova širší rodina: roku 1899 se zde sešly rodiny bratrů Karla (1844–1919) a Bedřicha (1846–1918); od roku 1901 v Hukvaldech žila Janáčkova sestra Josefa (1842–1931), z Petrohradu pravidelně přijížděl František (1856–1908). Posledně jmenovaný a skladateli nejbližší ze všech sourozenců pomýšlel na návrat do rodné obce zejména v souvislosti se svým zhoršujícím se zdravotním stavem.
Dne 20. ledna 1905 zakoupil od Valentina Kološe v hukvaldské části Podoboří domek č. p. 79, nynější Památník Leoše Janáčka. František Janáček naplánoval, vlastnoručně narýsoval a provedl úplnou přestavbu domku. Jeho životní pouť však skončila dříve, než se zde stihl trvale usadit. Zemřel po dvou operacích v prosinci 1908. Dům po něm připadl vdově Marii Janáčkové; stálým obyvatelem domku byla rozvedená sestra Josefa, kterou v domě navštěvoval bratr Leoš.
Leoš Janáček byl aktivním účastníkem společenského života Hukvald (letního sídla olomouckých arcibiskupů), přátelil se s nájemci arcibiskupského pivovaru, rozvětvenou rodinou Jungů i s rodinami starostů Hukvald Jana Smolíka a Jana Sobotíka. Taktéž byl členem hukvaldského Sokola. V srpnu 1916, krátce po pražské premiéře opery Její pastorkyňa, byl Janáček jmenován čestným občanem Hukvald.
Dům č. p. 79, nynější Památník Leoše Janáčka, koupil skladatel na sklonku roku 1921 od švagrové Marie Janáčkové. Kromě domku přikoupil v letech 1924 a 1925 ještě dvě lesní parcely na nedaleké Babí hůře. Ve skladateli vlastnictví domu a pozemků probudilo hukvaldského hospodáře. Zahájil na domě opravu střechy, nechal odvodnit podmáčený sklep domu, v lese nechal vysazovat stromky. V lednu roku 1928 se podařilo do domu zavést elektřinu. Nad jihozápadní stranou domu nechal vystavět patrovou přístavbu s jednou místností a k ní vybudoval přístupové schodiště. Přístavbu, jež byla dokončena necelé tři měsíce před Janáčkovou smrtí, projektoval brušperský stavitel Valentin Klajný. Majitel si nechal záležet i na zařízení domku, objednal např. zrcadlo s mramorovou deskou a nechal zrestaurovat starodávný stůl z původního majetku rodu Pálffyů. Netrpělivě totiž očekával milou návštěvu, paní Kamilu Stösslovou, jež přijela se synem Ottou 30. 7. 1928. S nimi Janáček trávil počátkem srpna v hukvaldském domku poslední dny svého života. V důsledku silného nachlazení se u něj projevil zápal plic, v důsledku čehož 12. srpna 1928 zemřel v Kleinově sanatoriu v Ostravě, kam byl z Hukvald 10. srpna převezen.

V poslední vůli Janáček odkázal domek se zahradou, polem a lesem obci Hukvaldy s 20 000 korunami na údržbu. Doživotní právo na užívání domku měla manželka Zdenka a Janáčkova rozvedená sestra Josefa Dohnalová. Sestra svou vyhrazenou místnost obývala až do své smrti v roce 1931. Zdenka Janáčková zpřístupnila domek veřejnosti 17. července 1933, zpočátku pouze příležitostně. Za druhé světové války do roku 1945 v domě bydlela rodina četnického strážmistra, od roku 1948 rodina zdejšího učitele Petra Eliáše, v té době došlo k částečným stavebním úpravám vnitřních prostor. Obec Hukvaldy spravovala objekt do roku 1959. Na základě dohody ze 6. září 1962 mezi Československým státem a Českým hudebním fondem předala obec Hukvaldy dům č. p. 79 i se zahradou do vlastnictví nestátního Českého hudebního fondu v Praze. Fond provedl základní opravy a v horním patře vznikla roku 1978 expozice Dr. Theodory Strakové na téma Janáček a jeho rodný kraj. V roce 1994 daroval Český hudební fond domek Nadaci Leoše Janáčka. Od roku 1995 probíhal tři roky soud o určení právního vztahu k nemovitostem, neboť obec Hukvaldy usilovala o vlastnictví Památníku. Usnesením Ústavního soudu byla konečným vlastníkem objektu potvrzena Nadace Leoše Janáčka, a to na základě smluvního předání domu z roku 1962 mezi obcí Hukvaldy a Českým hudebním fondem. Nadace Leoše Janáčka od roku 1999 přistoupila ke generální opravě objektu z důvodu špatného technického stavu, přičemž rekonstrukce byla provedena s ohledem na vzhled domu k roku 1928, kdy jej skladatel opustil. Nová expozice o Janáčkových hukvaldských kořenech autorek Svatavy Přibáňové a Aleny Němcové byla v Památníku otevřena v červenci 2000. Součástí domku zůstaly původní interiéry s vybavením z dob Janáčkova užívání (salon, ložnice a kuchyň) a audiovizuální místnost určená prezentaci audio a video nahrávek Janáčkova díla a dokumentů o skladateli.
Památník Leoše Janáčka v Hukvaldech a přilehlý pozemek byl roku 2006 prohlášen kulturní památkou. Školní budova, ve které se v roce 1854 Janáček narodil, byla totiž v roce 1877 po požáru zbořena a na jejích základech postavena budova nová, takže objekt dnešního Památníku zůstal jedinou autentickou památkou na světového skladatele v jeho rodné obci.

V roce 2019 otevřela Nadace Leoše Janáčka v Památníku expozici novou, která kromě stávajících historických interiérů představuje Janáčkův rodný kraj interaktivní formou, věnuje se Janáčkovým inspiračním podnětům, folkloristické činnosti, zapisování nápěvků mluvy a popisuje vztahy se skladatelovými hukvaldskými přáteli. Autorkou scénáře k výstavě je Jarmila Procházková, výtvarné řešení vytvořily výtvarnice Zuzana Strakošová a Pavla Strakošová.


Literatura

Procházková, Jarmila – Volný, Bohumír: Narozen na Hukvaldech (Brno 1994).

Procházková, Jarmila: Leoš Janáček Památník pro Kamilu Stösslovou (Brno 1994).

Přibáňová, Svatava: Nové poznatky k rodokmenu Leoše Janáčka (Časopis moravského muzea, vědy společenské, LXIX, 1984, s. 129-138).

Přibáňová, Svatava (ed): Thema con variazioni, korespondence s manželkou Zdeňkou a dcerou Olgou (Praha 2007).

Přibáňová, Svatava (ed): Hádanka života (dopisy Leoše Janáčka Kamile Stösslové) (Brno 1990).

Tyrrell, John: Janáček: Years of a Life, sv. 1: The Lonely Blackbird (London 2006),

sv. 2: Tsar of the Forests (London 2007).

Vašek, Adolf: Po stopách dra Leoše Janáčka. Kapitoly a dokument k jeho dílu. Brno 1930.

 

www.janacek-nadace.cz/pamatnik-v-hukvaldech/

www.musicologica.cz/korespondencejanacek/

Archivalie

Janáčkův archiv, Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea v Brně (JA ODH MZM):

Smlouvy:

Kupní smlouva z 31. 12. 1921 mezi Marií Janáčkovou a Leošem Janáčkem o prodeji domku č. p. 79 na Hukvaldech. JA ODH MZK, sign. D 513. 

Smlouva trhová z 10. 5. 1924 mezi Adolfem Jalůvkou a Leošem Janáčkem o koupi lesa. JA ODH MZM, sign. D 514.

Smlouva trhová z 14. 5. 1925 mezi manželi Holubovými a Leošem Janáčkem o koupi lesa. JA ODH MZM, sign. D 515.

 

Nákresy k obnovení a k přestavbě domku č. p. 79  na Hukvaldech

– JA ODH MZM sign. D 88:

Nákres k obnovení domku, 30. 9. 1905, Ing. František Janáček.
Nákres na přestavbu domku č. 79, 15. 3. 1906, stavitel Ferdinand Hladký, Místek.
Nákres pro pana Dr. Leoše Janáčka na provedení změn ve schodišti a provedení částečné nástavby. Únor 1928, stavitel Valentin Klajný, Brušperk.

Janáčkův dům 1946 – JA ODH MZM

Půdorys a pohledy – přestavba 1999–2000, NLJ

 

Ludmila Němcová

Datum poslední změny: 12.11.2019