Český hudební slovník osob a institucí

Suryová, Daniela

Suryová, Daniela, pěvkyně-mezzosopranistka, narozena 14. 5. 1943, Hlohovec (Slovensko), zemřela 4. 6. 2002, Brno.

Studovala zpěv na bratislavské konzervatoři (1958–64) u Idy Černecké a ještě před absolutoriem byla angažována ve Státním divadle v Košicích (1963). Již v prvním roce, kdy byla přijata na poloviční úvazek, zde nastudovala titulní roli opery Carmen (1964) George Bizeta a Fenenu v opeře Nabucco (1964) Giuseppe Verdiho. Po ukončení studia se stala sólistkou souboru, vedle menších rolí a zpěvoherních inscenací nazpívala i velké mezzosopránové role Giuseppe Verdiho jako Frederika v Luise Müllerové (1965), Eboli v Donu Carlosovi (1966) a Amneris v Aidě (1968). Za šest let, kdy v divadle působila, se objevila v rozmanitém repertoáru, od Tajného manželství (1967) Domenica Cimarosy, Sedláka kavalíra (1964) Pietra Mascagniho až po Krútňavu (1964) Eugena Suchoně, Krvavú svatbu (1967) Sándora Sokolaye a Nížinu (1965) Eugena d’Alberta, nevyjímaje ani postavy českých oper jako Rózu v Tajemství (1967) Bedřicha Smetany a Ježibabu v Rusalce (1968) Antonína Dvořáka. Role Olgy v Evženu Oněginovi (1966) pod vedením hostujícího režiséra Václava Věžníka a její společný výkon s Gitou Abrahamovou v Aidě doporučily obě pěvkyně k hostování v Brně. Její poslední vystoupení v Košicích byla Dalila z opery Camille Saint-Saënse Samson a Dalila (1968).

V Brně se kromě již uvedených mezzosopránových rolí v Carmen (1970), Sedláku kavalírovi (1969), Rusalce (1964, 1979) a Evženu Oněginovi (1971, 1982) poprvé objevila v dílech Leoše Janáčka, a to v menších rolích v Lišce Bystroušce (1970, 1984, Smetanova Litomyšl 1992) a Její pastorkyni (1972, 1984, Smetanova Litomyšl 1987). Své herectví ukázala v komických operách, například v roli Kláry v Zásnubách v klášteře (1970) Sergeje Prokofjeva, Aricie v „minutové“ opeře Theseovo vysvobození (1972) Daria Milhauda, Rózy v Tajemství (1973) Bedřicha Smetany a v triu starých anglických dam s Jindrou Pokornou a Annou Baarovou v opeře Ilji Hurníka Dáma a lupiči (1973). Zpívala role v barokních operách Jeden chce a druhý musí (1973) na hudbu Jean-Baptisty Lullyho, Pulcheria (1974) Johanna Josepha Fuxe a roli Didony v opeře Dido a Aeneas (1976) Henryho Purcella nebo jako host v inscenaci komorní opery JAMU O původu Jaroměřic (1980) Františka Václava Míči, i v dílech 20. století Vojna a mír (1975, 1977) Sergeje Prokofjeva a Vojcek (1976) Albana Berga. Z děl českých autorů vystoupila v Jakobínovi (1984) Antonína Dvořáka, Juliette (1982) Bohuslava Martinů, Zápisníku zmizelého (1978), Říkadlech (1978, 1987) a Káti Kabanové (1977, 1986, 1994) Leoše Janáčka, výrazná byla role Záviše z Falkenštejna v Čertově stěně (1979) Bedřicha Smetany. Z původních premiér vytvořila čtyři charakteristicky odlišné role v Dekameronu (1977) Jana Fischera, byla obsazena v Růžích pro Johanku (1982) Otmara Máchy, v Dobrém vojáku Švejkovi (1982) Roberta Kurky a v dětských inscenacích Ferda Mravenec (1977) Evžena Zámečníka a Kocour Mikeš (1986) Miloše Vacka. Nechyběly ani role Giuseppe Verdiho, a to Eboli v Donu Carlosovi (1974), Amneris v Aidě (1978), Fenena v Nabuccu (1985) a zejména Maddalena v Rigolettu (1980, 1988). Za dvacet pět let v brněnské opeře vytvořila desítky nejrůznějších rolí od intrikánky Aniny v Růžovém kavalíru (1983) Richarda Strausse přes dramatickou Marfu v Chovanštině (1985) Modesta Musorgského až po Martu ve Faustovi a Markétě (1988) Charlese Gounoda.

Hostovala v mnoha divadlech, například v Národním divadle v Praze: Carmen (1971), Róza v Tajemství (1977) nebo v Opavě (Isabella v Italce v Alžíru Gioacchina Rossiniho). V zahraničí účinkovala již během košického působení (Německo, Rumunsko), s brněnským operním souborem se účastnila téměř všech zahraničních zájezdů (SSSR, Německo, Polsko, Rakousko, Itálie, Španělsko, Francie, Lucembursko). Bohatá byla i její koncertní činnost, vystupovala také na koncertech Klubu přátel opery a nedělních matiné v Janáčkově divadle. Ve spolupráci s brněnským rozhlasem nazpívala part Valji Borcovové v ukázkách z opery Mladá garda Juliuse Mejtuse, Končakovnu z Knížete Igora Alexandra Borodina a Salomenu ze Zvíkovského raráška (1986) Vítězslava Nováka v hudebním nastudování Petra Vronského. Účinkovala také v několika operách nahraných vydavatelstvím Supraphon, v Osudu (1976, reedice 1995) a jako Pastuchyňa v Její pastorkyni (1979, reedice 2006) Leoše Janáčka, jako Častava v Šárce (1978) Zdeňka Fibicha a jako Káčina máma v opeře Čert a Káča Antonína Dvořáka (1980, reedice 1993). Pro soubor košické opery přeložila libreta oper Luisa Müllerová (1965) Giuseppe Verdiho, Samson a Dalila (1968) Camille Saint-Säense, Manon (1970) Julese Masseneta a Sestra Angelika (1970) Gioacchina Pucciniho, raritou jsou její překlady písňových textů a operních árií do esperanta.