Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Kubitschek-Karlitzky, Nanette

Tisk

(roz. Kubitschek; psána též Nannette; Nanetta)

Charakteristika: pěvkyně-altistka, herečka, pěvecká pedagožka a skladatelka

Datum narození/zahájení aktivity:1. polovina 19. století
Text
DíloLiteraturaArchiválie

Kubitschek-Karlitzky, Nanette (roz. Kubitschek; psána též Nannette; Nanetta), 1. polovina 19. století, pěvkyně-altistka, herečka, pěvecká pedagožka a skladatelka.

 

O jejím životě je známo jen velmi málo podrobností. Byla dcerou dlouholetého choralisty chrámu sv. Jakuba v Brně Adalberta Kubitschka. Společně se svým otcem komponovala taneční skladby (12 Neue Brünner Redout-Deutsche und Laendler z roku 1826). Asi na přelomu 20. a 30. let 19. století přesídlila do chorvatského Záhřebu. Zde byla jako zpěvačka a herečka spolu se svým manželem tenoristou, hercem a houslistou Ferdinandem Karlitzkym členkou souboru Amadeova divadla, které v roce 1797 jako první záhřebské veřejné divadlo založil hrabě Antal Amadé de Várkony. V operních představeních ztvárnila mimo jiné titulní úlohu v Rossiniho opeře Tancredi a Rosinu vLazebníku sevillském téhož skladatele. Ansámbl také uvedl v letech 1832 a 1833 vedle svého běžného repertoáru, který byl jinak v německém, případně v latinském jazyce, tři činohry přeložené Dragutinem Rakovacem do kajkovského dialektu chorvatštiny. Jednalo se tehdy o vůbec první profesionální divadelní představení v tomto nářečí v epoše chorvatského národního obrození. Nanette Kubitschek-Karlitzky účinkovala ve dvou z nich: 23. 7. 1833 ztvárnila Anku v provedení Kotzebuovy hry Stari zasebni kučiš Petra III (Der alte Leibkutscher Peters des Dritten) a 28. 12. 1833 Milojku v nastudováni komedie Jean-Pierra Clarise de Florian Vkanjeni vkanitel (Les deux billets). Vystupovala také na koncertech a věnovala se pedagogické činnosti. Její nejvýznamnější žačkou byla proslulá chorvatská primadona Sidonija Rubido Erdődy.


Dílo

Dílo hudební:

 

12 Neue Brünner Redout-Deutsche und Laendler pro klavír (1826), č. 1–6 od Adalberta Kubitschka.

Literatura

I. Lexika

Hrvatski biografski leksikon IV (Zagreb 1998).

LdM.

 

II. Ostatní

Aus Agram (Allgemeine Theaterzeitung und Originalblatt 23, 25. 12. 1830, č. 154, s. 630–631).

R-d-l: Aus Agram (Allgemeine Theaterzeitung und Originalblatt 24, 16. 8. 1831, č. 98, s. 399).

-g: Aus Agram (Allgemeine Theaterzeitung und Originalblatt 27, 13. 8. 1834, č. 161, s. 645–646).

Kuhač, Franjo Ksaver: Illirski glazbenici (Zagreb 1893, s. 255).

Cindrić, Pavao: Hrvatsko narodno kazalište 1894–1969. Enciklopedija Hrvatskoga narodnoga kazališta u Zagrebu (Zagreb 1969, s. 39).

Katalinić, Vjera: „Neumrlom skladatelju“. O recepciji Mozartovih opera u Zagrebu u 19. stoljeću (Arti musices 37, 2006, č. 2, s. 175–188).

Katalinić, Vjera: To the „immortal composer”. On the reception of Mozartʼs operas in 19th-century Zagreb (De musica disserenda 3, 2007, č. 1, s. 9–22).

Archivalie

Moravská zemská knihovna v Brně.

 

Vlastimil Tichý

Datum poslední změny: 1.9.2015