(roz. Kubitschek; psána též Nannette; Nanetta)
Charakteristika: pěvkyně-altistka, herečka, pěvecká pedagožka a skladatelka
Datum narození/zahájení aktivity:1. polovina 19. století
Text
Kubitschek-Karlitzky, Nanette (roz. Kubitschek; psána též Nannette; Nanetta), 1. polovina 19. století, pěvkyně-altistka, herečka, pěvecká pedagožka a skladatelka.
O jejím životě je známo jen velmi málo podrobností. Byla dcerou dlouholetého choralisty chrámu sv. Jakuba v Brně Adalberta Kubitschka. Společně se svým otcem komponovala taneční skladby (12 Neue Brünner Redout-Deutsche und Laendler z roku 1826). Asi na přelomu 20. a 30. let 19. století přesídlila do chorvatského Záhřebu. Zde byla jako zpěvačka a herečka spolu se svým manželem tenoristou, hercem a houslistou Ferdinandem Karlitzkym členkou souboru Amadeova divadla, které v roce 1797 jako první záhřebské veřejné divadlo založil hrabě Antal Amadé de Várkony. V operních představeních ztvárnila mimo jiné titulní úlohu v Rossiniho opeře Tancredi a Rosinu vLazebníku sevillském téhož skladatele. Ansámbl také uvedl v letech 1832 a 1833 vedle svého běžného repertoáru, který byl jinak v německém, případně v latinském jazyce, tři činohry přeložené Dragutinem Rakovacem do kajkovského dialektu chorvatštiny. Jednalo se tehdy o vůbec první profesionální divadelní představení v tomto nářečí v epoše chorvatského národního obrození. Nanette Kubitschek-Karlitzky účinkovala ve dvou z nich: 23. 7. 1833 ztvárnila Anku v provedení Kotzebuovy hry Stari zasebni kučiš Petra III (Der alte Leibkutscher Peters des Dritten) a 28. 12. 1833 Milojku v nastudováni komedie Jean-Pierra Clarise de Florian Vkanjeni vkanitel (Les deux billets). Vystupovala také na koncertech a věnovala se pedagogické činnosti. Její nejvýznamnější žačkou byla proslulá chorvatská primadona Sidonija Rubido Erdődy.
Dílo
Dílo hudební:
12 Neue Brünner Redout-Deutsche und Laendler pro klavír (1826), č. 1–6 od Adalberta Kubitschka.
LiteraturaI. Lexika
Hrvatski biografski leksikon IV (Zagreb 1998).
LdM.
II. Ostatní
Aus Agram (Allgemeine Theaterzeitung und Originalblatt 23, 25. 12. 1830, č. 154, s. 630–631).
R-d-l: Aus Agram (Allgemeine Theaterzeitung und Originalblatt 24, 16. 8. 1831, č. 98, s. 399).
-g: Aus Agram (Allgemeine Theaterzeitung und Originalblatt 27, 13. 8. 1834, č. 161, s. 645–646).
Kuhač, Franjo Ksaver: Illirski glazbenici (Zagreb 1893, s. 255).
Cindrić, Pavao: Hrvatsko narodno kazalište 1894–1969. Enciklopedija Hrvatskoga narodnoga kazališta u Zagrebu (Zagreb 1969, s. 39).
Katalinić, Vjera: „Neumrlom skladatelju“. O recepciji Mozartovih opera u Zagrebu u 19. stoljeću (Arti musices 37, 2006, č. 2, s. 175–188).
Katalinić, Vjera: To the „immortal composer”. On the reception of Mozartʼs operas in 19th-century Zagreb (De musica disserenda 3, 2007, č. 1, s. 9–22).
ArchivalieMoravská zemská knihovna v Brně.
Vlastimil Tichý
Datum poslední změny: 1.9.2015