Charakteristika: skladatel, hudební pedagog, klavírista, hudební publicista, rozhlasový redaktor, televizní dramaturg, aranžér
Datum narození/zahájení aktivity:15.1.1979
Text
Dlask, Vojtěch, skladatel, hudební pedagog, klavírista, hudební publicista, rozhlasový redaktor, televizní dramaturg, aranžér, narozen 15. 1. 1979, Mladá Boleslav.
Studoval hru na klavír a skladbu (u Jiřího Smutného) na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze (1995–98). Ve studiu pokračoval dvěma semestry na AMU pod vedením Vladimíra Tichého (hudební teorie)a na JAMU pod vedením Františka Emmerta (skladba, 2000–05; postgraduální studium, titul Ph.D., 2005–09). Během studia absolvoval stáže v Litvě (2003), Estonsku (2007) a v Banské Bystrici (2008–09). Byl členem nonartificiálního seskupení Koistinen (2006–12). Zúčastnil se jako notograf přepisu nápěvů pro druhý díl sebraného teoretického díla Leoše Janáčka (2008). Kromě kompoziční činnosti působil jako hudební pedagog (Masarykova univerzita, JAMU), hudební teoretik, rozhlasový redaktor (Český rozhlas – stanice Vltava), televizní dramaturg, orchestrální hráč na klávesové nástroje (Divadlo Na Orlí, Městské divadlo Brno, Brno Contemporary Orchestra), aranžér (například Gioacchino Puccini – Bohéma 2014 – zima, jaro) a korepetitor. Ve své tvorbě se zabývá vztahy a nejednoznačností vysokého a nízkého umění. V jeho skladbách se vyskytují žánrové přerody, kompozice často vycházejí z literární předlohy. Využívá polo-scénické formy, ve kterých se střetává duchovní rovina s podvratným myšlením. Hudba ve vokálních kompozicích nejde vždy po smyslu textu, ale v dialogu s ním, či v protikladu k němu. Řada skladeb existuje v několika verzích. Scénickou hudbu zkomponoval zejména pro Buranteatr, AMU a JAMU. Zkomponoval řadu scénických hudeb a zabýval se rovněž sound-designem.
Dílo
Dílo hudební:
Vokálně-instrumentální skladby
Graf von Öderland, píseň pro mezzosoprán a dva klavíry (text Max Frisch, 2001, také verze pro mezzosoprán a klavír).
Světlonoš, tři moteta pro tři hráče na bicí, klavír a smíšený sbor (text Valerij Brjusov, 2001).
Comment dire, tři moteta na slova Samuela Becketta pro baryton, Hammond varhany, tenor saxofon, tubu, vibrafon a bicí soupravu (2002, také verze pro klavír, varhany, bicí).
Isis, kantáta pro soprán, baryton, instrumentální skupinu a magnetofonový pás (text Max Frisch, 2003, 2005 – také verze pro klavír, varhany, bicí).
Královna Alenka, dětská píseň, elektronika, ženský a mužský hlas (text Lewis Carrol, 2010, 2003 – také verze pro klavír a dva soprány).
Come in – Frost, píseň pro soprán, Rhodes piano, varhany a bicí (text Robert Frost, 2004).
Ash Wednesday II, komorní kantáta pro dechové kvinteto, dvě harfy a vokální kvarteto (text Thomas Stearns Eliot, 2004, také verze pro dva klavíry, bicí a vokální kvarteto).
První písně pro soprán, baryton, klavír a obligátní flétnu (2004).
The Dry Salvages IV pro komorní sbor (2004, také verze pro komorní sbor a kytaru).
Aveu!, výstup pro flétnu, větrostroj, basbaryton a koňský hnůj (2005, bez textu).
Nístěj peci, dvojí symfonické přiložení lopatou do ohně, diptych pro symfonický orchestr a dětský sbor (2005, bez textu).
Liturgie o vání – Weillovská studie, kabaretní píseň pro dva ženské hlasy, klavír, flétnu a malý buben obsluhovaný flétnistou a zpěvačkami (2006).
Vlny, koncertní árie pro 2 ženské hlasy, akordeon a smyčcový kvartet (text Karel Milota, 2003–06, verze 2018 pro smyčcový orchestr, akordeon a amplifikovaný neoperní mezzosoprán).
Missa parodia, scénická kantáta pro dechové kvinteto, tři zpěváky, bicí, klavír, varhany, kytaru (amplifikovanou), elektrickou baskytaru a smyčcové kvarteto (text Marguerite Duras, Terezie z Avilly, Hermann Broch, Robert Musil, 2007).
Kouřimská smrt, komorní kantáta pro alt, harfu a dvě violy (text Karel Milota, 2007).
Prasklá kde duha se klene, kantáta pro sbor a instrumentální soubor – pikola, klarinet, trubka, bicí, Rhodes-piano, Hammondovy varhany, elektrická basová kytara a smyčcové kvarteto (text Richard Weiner, 2013).
Querellovy písně pro hoboj a smyčce (2019).
Život na krále, dva texty Jana Kameníka pro amplifikovaný neoperní alt a komorní orchestr (2022).
Komorní skladby
Bílí koně: Jednohlas, trio pro klarinet, trubku a klavír (2000).
Chorální variace Erbarm dich mein, o Herre Gott, trio pro anglický roh, lesní roh a klavír (2001).
Mrtvolkám u cest pro housle a klavír (2007).
Kurví kusy, cyklus pro klavír s vokálním sólem pianisty a variantou doprovodu bicí soupravy (2011).
Za bukem, smyčcový kvartet s variantou altového sóla (v anglickém překladu, text Nikos Kazantzakis, 2014).
Krapp-Trio pro hoboj, klarinet a fagot, z podnětu hry T. Dorsta Fernando Krapp mi napsal dopis (2015).
Querelle trio pro hoboj, violoncello a klavír z podnětu románu Querelle z Brestu J. Geneta (2018)
Tři palimpsesty pro klavírní kvartet (hoboj, klarinet, fagot a klavír, 2021).
2. smyčcový kvartet (2021)
Canticum creaturarum na slova Františka z Assisi pro čtyři hlasy (SATB) a varhany (2022)
Sólové skladby
Silena pro cembalo (2001).
Klavírní zdviž (2003).
Ryba, skladba pro varhany (2003).
24 preludií pro klavír (2019).
Dílo literární:
Skladatelské poznámky k ranému dílu Erika Satie (JAMU, Brno 2003).
Dosavadní symfonické dílo Františka Gregora Emmerta (JAMU, Brno 2005).
Milosrdenství jako princip uvolňující zázrak – František Emmert (Opus musicum 38, 2006, č. 1, s. 48–51).
Schumann, Diotima a rozdělení sfér (Opus musicum 40, 2008, č. 1, s. 2–4).
Estonská hudba v historické perspektivě (Opus musicum 40, 2008, č. 2, s. 19–21).
Meze a možnosti hudebního symbolizování, symbolismus v hudbě (JAMU, Brno 2009).
Tõnu Kõrvits (Voice, 2010, č. 5, s. 19–21).
Symbolismus v hudbě (JAMU, Brno 2011).
Komparace scénických děl Alfa a Omega V. Rebikova a Uspud E. Satieho v souvislosti s proudem a myšlením symbolismu a umění fin de siècle (in: Filozofické koncepcie v hudbe a umení, Banská Štiavnica, 2012, s. 73–82).
Básnický debut. Šankry a rezidua (Revolver Revue, časopis kulturní sebeobrany 36, 2021, č. 124, s. 21-30).
Literaturawww.musicbase.cz/skladatele/134-dlask-vojtech
www.i-divadlo.cz/profily/vojtech-dlask
Radek Poláček
Datum poslední změny: 13.2.2023