Český hudební slovník osob a institucí

Rada, Petr

Rada, Petr, básník a textař, narozen 7. 4. 1932, Praha, zemřel 19. 4. 2007, tamtéž.

Po dvou letech studia na gymnáziu studium přerušil a vykonával různé profese (mimo jiné zastával funkci kulturního referenta v zotavovně Revolučního odborového hnutí v Harrachově). Od roku 1956 psal písňové texty, povídky a básně. První z jeho písňových textů (1956) byl určen pro Divadlo Vítězslava Nezvala v Karlových Varech. V roce 1960 přešel jako textař a spisovatel do svobodného povolání; spolupracoval s českými divadelními scénami, literárními kabarety a později také s tehdejší Československou televizí. Roku 1968 napsal text k písním skladatele Jindřicha Brabce Cesta, jež získala první cenu ve festivalové soutěži Bratislavská lýra, a píseň Modlitba pro Martu. Píseň, která původně vznikla pro televizní pořad Píseň pro Rudolfa III., natočila zpěvačka Marta Kubišová bezprostředně po vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jako zvukový snímek byla píseň vysílána v Československém rozhlase. Teprve v roce 1969 ji v rámci původně plánovaného pořadu Píseň pro Rudolfa III. vysílala Československá televize. V interpretaci zpěvačky Marty Kubišové se píseň Jindřicha Brabce a Petra Rady stala výrazem celonárodního odporu proti okupaci armádami Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968.

Rada vytvořil autorskou dvojici se skladatelem Petrem Hapkou, s nímž napsal mimo jiné písně Kázání v kapli Betlémské a Obraz Doriana Graye pro šansoniérku Hanu Hegerovou. Rada je autorem textů k písním skladatelů Petra Hapky, Jindřicha Brabce, Harryho Macourka, Randy Sparkse, Maxe Menšíka, Antonína Gondolána, Karla Mareše, Gerharda Winklera, Pavla Vitocha, Jiřího Bažanta atd., určených např. pro Karla Gotta, Waldemara Matušku, Václava Neckáře, Evu Pilarovou, Helenu Vondráčkovou, Hanu Zagorovou; jde mimo jiné o písně Bráním se dojetí, Tak prázdná, Čekej a neplakej a jiné. Rada rovněž spolupracoval s Divadlem za branou Otomara Krejči.

V roce 1977 na Radu vyvíjela tlak tehdejší Státní bezpečnost s požadavkem na konfidentskou spolupráci, Rada proto téhož roku emigroval do Austrálie, kde vydával krajanské noviny Čechů a Slováků. Do vlasti se vrátil v dubnu 1990 a vytvořil další texty pro skupinu Rangers a pro herce a zpěváka Miroslava Donutila. Psal také texty pro herce Jiřího Krampola a texty k irským písním.

Společně s Arnoštem Tabáškem vydal autobiografickou publikaci Cesta k modlitbě aneb Textař Petr Rada vypráví, v níž popisuje své dramatické životní osudy a líčí vznik tzv. malých scén v Praze (Paravan, Semafor, Rokoko) a práci v tehdejším televizním vysílání.