Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Habart, Ladislav

Tisk


Charakteristika: Klarinetista a saxofonista

Datum narození/zahájení aktivity:26.6.1914
Datum úmrtí/ukončení aktivity:23.6.2001
Text

Habart, Ladislav, klarinetista a saxofonista, narozen 26. 6. 1914, Svatoňovice u Písku, zemřel 23. 6. 2001, Praha.

 

V roce 1929 založil na gymnáziu taneční soubor a hrál na housle v kině v Písku při němých filmových představeních. Po maturitě hrál v Praze ve studentských orchestrech; od poloviny třicátých let byl jako klarinetista a altsaxofonista členem legendárního Orchestru Gramoklubu, vedeného skladatelem a aranžérem Janem Šímou, v němž hrál rovněž klavírista a skladatel Jiří Traxler. Prošel pak souborem Blue Music a skupinou Blue Boys, v jejímž čele stál Karel Vlach. V letech 1939–41 byl Habart členem orchestrů Emila Ludvíka, Bobka Bryena a Karla Vlacha, u něhož působil jako leader saxofonové skupiny a s nímž nahrál pro firmu Ultraphon orchestrální skladby Setkání v pustině, Opium, Vel-Velvary.

Roku 1945 založil a vedl velký swingový orchestr, který v kavárně Fénix v Praze uváděl jazzovou produkci po vzoru Stana Kentona; po půlročním působení však byl nucen odejít od této vyspělé bigbandové formace do vojenské služby a po návratu (na podzim 1946) už mohl hrát jen v malém, tzv. švédském obsazení (pět saxofonů, trubka a rytmická skupina), avšak i toto obsazení ještě dále zúžil, až konečně od padesátých do konce sedmdesátých let hrál jen v malých seskupeních v barech ve vlasti i ve Finsku, v Kanadě, v Kolumbii a v Polsku. V Habartem vedených souborech účinkovali přední čeští jazzoví hudebníci (mimo jiné klavírista Vladimír Horčík, kytarista Antonín Julina, trumpetista Vlastimil Kloc, později klavírista Jaromír Bažant, klarinetista Ladislav Bezubka, trumpetista Richard Kubernát, hráč na bicí nástroje Jaromír Vrba, kontrabasista Bolek Ziarko, zpěvák Václav Irmanov, saxofonista Václav Křehla a další. V roce 1984 natočil ještě Habart s režisérem Jaroslavem Balíkem propagandisticky zaměřený filmový snímek Rytmus 34.Zprávy o spolupráci Ladislava Habarta s gramofonovou firmou Brunswick, stejně jako o nahrávání pro německé firmy Lyra s mandolínou, jež byly údajně používány k nacistickým propagačním účelům, nejsou ověřeny.


Diskografie

Beguie The Beguine (Esta 1945);

A Flo-floem-flie (Esta 1945);

I´m Begining To See The Light (Esta 1945);

Good Night (Esta 1945);

You Belong To My Heart (Esta 1945);

Alexander´s Ragtime Band (Esta 1945);

Summertime (Esta 1946);

Svatební den (Esta 1946);

Volám tě písní svou (Esta 1946);

Hudba a smích (Esta 1946);

Gotta Be This Or That (Esta 1946);

Together (Esta 1946);

Solitude (Esta 1946);

Také The „A“ Train (Esta 1946);

Moonlight Mood (Esta 1946);

Hudba a smích (Esta 1946);

Kiss Me Again (Esta 1946);

Moonlight Serenade (Esta 1946);

Candy (Esta 1946);

Pavúk (Esta 1946);

Tá naša Anka (Esta 1946);

Charašo (Esta 1946);

Já vodku rád pijem (Esta 1946);

Tak jako v pohádkách (Esta 1946);

Keď má žena dvadsať (Esta 1946);

Yearning for Home (Esta 1946).

Literatura

I. Lexika

EJ.

 

II. Ostatní

Habart, Ladislav: Očima vzpomínek Ladislava Habarta (Repertoár malé scény, 1970, č. 1, s. 6; č. 2, s. 10).

Titzl, Stanislav: Ladislav Habart (Aktuality Melodie, 1970, č. 9, s. 4).

Kotek, Josef: Kronika české synkopy I. (Praha 1975, s. 158–159, 168).

Kotek, Josef: Od rejdováku k rocku (Praha 1989, s. 129, 143).

Kotek, Josef: O české populární hudbě a jejích posluchačích (Praha 1990, s. 231–234, 275, 278).

Dorůžka, Lubomír: Panoráma paměti (Praha 1997, s. 469).

Dorůžka, Lubomír: Český jazz mezi tanky a klíči 1968–1989 (Praha 2002, s. 230, 244).

 

Petar Zapletal

Datum poslední změny: 21.9.2012