Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Hořejš, Antonín

Tisk


Charakteristika: Hudební vědec a organizátor

Datum narození/zahájení aktivity:9.6.1901
Text
Literatura

Hořejš, Antonín, hudební vědec a organizátor, narozen 9. 6. 1901, Praha, zemřel (?).

 

Studoval v Praze gymnázium a (1912–15) a obchodním akademii (1915–18), kterou dokončil v Bratislavě (1919–21).

Studoval nejprve jako mimořádný a později jako řádný student hudební vědu a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě (1923–27), titul PhDr. získal na základě disertační práce Taneční formy XVII. a XVIIl. stol. v tabulatúrách ze Slovenska (1929). Vedle přednášek a cvičení Dobroslava Orla v Bratislavě, jehož byl pomocnou vědeckou silou, navštěvoval také přednášky Vladimíra Helferta na brněnské univerzitě a přednášky Guida Adlera ve Vídni. Skladbu se učil u Al. Albrechta.

Byl kulturním pracovníkem v bratislavské obchodní komoře (1924–33). Podnítil založení Uměleckého průmyslového muzea (1927–28) v Bratislavě, jehož byl ředitelem (do 1931). Byl spoluzakladatel Školy uměleckých řemesel a slovenské pobočky Svazu československého díla. Jako jednatel hudebního odboru slovenské Umělecké besedy navázal vzájemné styky s českou hudbou, byl členem Osvětového svazu, Akademického pěveckého sdružení ad. Byl redaktorem časopisu Slovenská grafia (1929–33), Moderní tvorba užitková (s Jos. Rybákem 1931), Nová Bratislava (1931). Psal do Bertramky (1934), Nového hlasu (1935–36). Svými příspěvky do Slovenského deníku (1924–31), Lidových novin (1931–32) a Robotníckych novin (1932–38) povznášel úroveň hudebního života v Bratislavě.

Badatelsky se zabýval slovenskou hudbou, je autorem prvních slovenských dějin hudby (Československá vlastivěda 1935). Po roce 1939 přesídlil zpět do Prahy, kde vlastnil knižní antikvariát (1940–42). Byl ředitelem družstva Dorka, později Družstva umělecko řemeslné výroby (1942–48). Působil na ministerstvu zahraničního obchodu (1949–51) a byl ředitelem Památníku národního písemnictví.

Podstata jeho hudebně vědecké práce spočívá v drobnějších studiích pramenné povahy. Slovenské hudbě věnoval četné popularizační stati v různých časopisech


Literatura

ČSHS.

 

Simona Sedláčková

Datum poslední změny: 2.5.2013