Český hudební slovník osob a institucí

Horschitzky, Franz

Horschitzky, Franz (psán též Horschky; Horzizky; Horsitzky; Franziskus; Franciscus), zpěvák, hornista a skladatel, narozen asi 1756, Berlín (Německo), zemřel 25. 10. 1805, tamtéž.

Zpěvák, hornista a skladatel českého původu, syn Johanna Ignaze Horschitzkého a bratr Johanna Horschitzkého. V roce 1770 se stal hornistou v kapele pruského korunního prince Friedricha v Rheinsbergu, získal si ovšem přízeň svým krásným hlasem a hudebním nadáním. Od roku 1770 byl tedy školen také ve zpěvu a ve hře na housle, naopak hra na lesní roh mu byla zapovězena, aby si nezničil hlas. Další vzdělání získal na univerzitě v Halle a poté jej princ poslal na studia do Paříže, kde bydlel a studoval u Denise Diderota, který jej údajně uvedl do nejlepších pařížských rodin. Po svém návratu (kolem roku 1773) se stal osobním tajemníkem prince. Po otevření nového divadla v Rheinsbergu (1773) byly pro dvůr dávány opery a francouzská dramata (podle Gerbera na vlastní náklady Horschitzkého) − některé z oper vznikly na text prince Heinricha s hudbou Horschitzkého. Ten se také účastnil samotných představení jako zpěvák (společně se svoji ženou a svým bratrem Johannem). Celkem zhudebnil Horschitzky asi čtrnáct oper (převážně typ opera seria) − Titus, Les Peruviens, Pertharide, Soliman, Antigone, Oreste, Le serrurier, Le maître de musique, Anacreon, Le jugement de Paris, Olympie, Pagamin de Monegue, Alexandre, Alzire. Všechna Horschitzkého díla jsou dnes nezvěstná, s výjimkou tiskem vydané sbírky árií z výše uvedených oper (Choix d´airs de plusieurs Opéra) a jedné kantáty Achille sur le corps de Patrocle (Berlín − Amsterdam, 1791). Horschitzký zůstal u dvora jako hudebník a zpěvák až do roku 1797. Možná příbuznost Franze Horschitzkého s hornistou jménem Horžegssi (viz Dlabacz) je nejasná.