Český hudební slovník osob a institucí

Haudek. Karl

Haudek, Karl (psán též Haudeck; Houdek; Carl; Karel), hornista a hudební pedagog, narozen listopad (?) 1721, Dobříš, zemřel 25. (26.?) 7. 1802, Drážďany (Německo).

Narodil se v roce 1721 v Dobříši (přesné datum narození není známo, podle dopisu jeho syna saskému kurfiřtství po smrti otce však vyplývá, že se narodil v listopadu − „...am 25sten Juli a. c. in einem Alter von 80. Jahren und 8. Monaten verstorbenen Kapell-Musici Haudeck…“). V sedmnácti letech se dostal do služby hraběte Mannsfelda a zůstal u něj šest let (1738−44). Během této doby byl žákem mannsfeldského hornisty Jana Šindeláře. Nástroj se naučil ovládat tak bravurně, že se mu otevřela cesta do dalších významných dvorních kapel té doby. V roce 1744 vstoupil do kapely hraběte Leopolda Kinského a o dva roky později se stal koncertním mistrem prince Johanna Adama von Auersperg. Následujícího roku (1747) byl jmenován třetím hornistou dvorní kapely polského krále a saského kurfiřta Friedricha Augusta II. v Drážďanech. Zde působil společně s dalším hornistou původem z Čech, Antonem Josephem Hampelem (druhý hornista). Oba spolupracovali na zdokonalení techniky hry krytím pro dosažení chromatické škály a prováděli také náročné virtuózní hornové dvojkoncerty. V roce 1756 byl jmenován prvním hornistou (s platem 400 tolarů v roce 1764) a vystřídal tak J. G. Knechtla. V roce 1796 Haudek ochrnul a ukončil svou kariéru. Zemřel v roce 1800 jako osmdesátiletý v Drážďanech, s nimiž jej pojilo čtyřiapadesát let služby. Na jeho místě jej vystřídal jeho syn Carl Joseph Haudek, který převzal některé z otcových povinností již v roce 1786.

Věhlas, který si hornové duo Haudek − Hampel získalo, přimělo hraběte Johanna Josepha Thuna k rozhodnutí, poslat čtyři své hornisty (mezi nimi i Jana Václava Sticha a Franze Wiesbacha) k Haudkovi a Hamplovi do učení. Když se zakrátko Stich i Wiesbach vrátili do Čech jako vynikající virtuózové, rozšířil se věhlas Haudka a Hampela ještě více. Haudek vychoval celou řadu žáků, pro které skládal sólové koncerty, dvojkoncerty a partity. Je také autorem 28 hornových duet, které předepisují hru krytím v obou partech (novodobá edice − C. Larkins, London, 1994).

Dlabač získal informace pro svůj slovník od dalšího hudebníka českého původu Josepha Schulberta, který je získal přímo od Karla Haudka. Z dopisu, který Haudek Schulbertovi poslal, je patrná skromnost slavného virtuóza („Hier haben Sie, liebster Freund! meinen nichts bedeutenden Lebenslauf. Wozu soll dieser? – Sollte ich ein kleines musikalisches Würmchen unter lauter Männern von großen Talenten, und Genies angemerkt werden? Nein, soviel verdiene ich nicht. Sollten sie es doch einschicken wollen, so bitte ich inständigst, streichen sie alles Prahlende heraus, und richten sie es so kurz, wie möglich, ein, damit man es nicht der Mühe werth halte, zu lesen. Ich bin Dero ergebener Freund und Diener Haudek.“).