Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Janota, Oldřich

Tisk


Charakteristika: Písničkář a kytarista

Datum narození/zahájení aktivity:17.8.1949
Text
DíloDiskografieLiteratura

Janota, Oldřich,písničkář a kytarista, narozen 17. 8. 1949, Plzeň.

Po ukončení studia žurnalistiky na Univerzitě Karlově v Praze v roce 1975 se živil jako kolportér, topič a noční hlídač. Ve hře na kytaru je autodidaktem. Vystupoval nejprve sám, později společně s kytaristou a písničkářem Jakubem Nohou (narozen 1950). Podnětem mu bylo folkové hnutí šedesátých let, zejména tvorba Boba Dylana, Donovana, u nás Vladimíra Merty a Jaroslava Hutky. Společně s Nohou založili roku 1977 skupinu Pentagram, v níž se k nim připojili kytarista Bohumil Sýkora, baskytarista Georgi Stiljanov a hráč na bicí nástroje Martin Rychta; od roku 1979 se Janota vrátil k vystupování sólo, resp. ve dvojici s Nohou. 1980 sestavil soubor Mozart K, který zaujal barevným využitím harmonia a mandolíny, na něž hrál Miloš Vojtěchovský, a saxofonu (Jan Štolba). Ty vystřídali, resp. doplnili hráč na elektrofonickou kytaru Emil Pospíšil, perkusionista Miroslav Kodym a již zmíněný Martin Rychta. Od roku 1983 se Janota společně s kytaristou Pavlem Richterem a baskytaristou Lubošem Fidlerem orientoval k minimalistickému projevu, čímž výrazně přesáhl tradiční folkový styl. Skupina ukončila činnost v roce 1985. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let spolupracoval Oldřich Janota s Irenou a Vojtěchem Havlovými, kteří hráli na violy da gamba; stylově se jejich produkce blížila k tvorbě typu new age. Janota pak od konce osmdesátých let relativně dlouho nevystupoval na veřejnosti. Teprve po roce 1990 se znovu vrátil k veřejnému účinkování.

Natočil četné snímky v bratislavském rozhlase, které se však nedočkaly vydání. Teprve roku 2000 vyšly záznamy některých Janotových živých vystoupení. V tomtéž roce získal Janota Cenu kritiků Žlutá ponorka za celoživotní přínos. K Janotovým šedesátinám vydala firma Indies Scope kompilaci nahrávek četných českých folkových umělců Ztracený ve světě – A Tribute To Oldřich Janota. Podle Aleše Opekara byla Janotova pozice na české folkové scéně „charakteristická neustálým vymaňováním se z folkových a vůbec společenských konvencí“.Janotova tvorba bývá často charakterizována jako minimalismus, poznamenaný etnickou hudbou.


Dílo

Dílo literární

Janota, Oldřich: Neslyšící děti (Praha 2008).

Diskografie

Oldřich Janota (Panton 1990);

Neviditelné věci (Panton 1990);

Jiná rychlost času (Indies Records 1993);

Žlutě (Zóna 1994);

Sešité (Indies Records 1997);

High Fidelity (2 CD, Indies Records 2000);

Oldřich Janota, záznamy z live vystoupení s kytarou. Neprodejná příloha (CD) časopisu Stereo & Video (2000);

Podzimní král (Stereo &Video 2000);

Mozart K: Jako měsíc (2 CD, Spojené náhody 2003);

Ora pro Nobis (Respekt 2009);

Ztracený ve světě – A Tribute To Oldřich Janota (Indies Scope 2009) – Jablkoň, Traband, Tara Fuki, Maraca, Čankišou, Jana Vébrová, Květy, Jarret ad.

Literatura

EJ.

Petar Zapletal

Datum poslední změny: 20.9.2011