Český hudební slovník osob a institucí

Hrabě, Václav

Hrabě, Václav,básník, prozaik, textař a hráč na tenorsaxofon, narozen 13. 6. 1940, Příbram, zemřel 5. 3. 1965, Praha.

Dětství strávil v Lochovicích v okrese Beroun. Po maturitě na Střední všeobecně vzdělávací škole (1954–57) v Hořovicích, kde se na hudební škole učil hře na housle, klarinet a saxofon se uplatnil jako hudebník v tamním amatérském jazzovém orchestru, který spoluzaložil. Vystudoval na Vysoké škole pedagogické v Praze obory čeština a dějepis (1957–61, závěrečná práce o poezii Jiřího Šotoly). V průběhu studia hrál na klarinet a saxofon při četných jam-sessions v pražských klubech Reduta, Olympic, Pygmalion atd. Po návratu z vojenské základní služby (1961–63) byl postupně pomocným dělníkem podniků Pražská stavební obnova a Stavby silnic a železnic, osvětlovačem v poetické vinárně Viola, vychovatelem v učňovském internátě podniku Průmstav, knihovníkem v Městské lidové knihovně, jazzovým hudebníkem a lektorem poezie v časopise pro kritiku a literaturu Tvář, který vycházel v Praze v letech 1964–65 a 1968–69. Debutoval v roce 1962 v časopise Univerzita Karlova a ve vojenských časopisech Zápisník a Československý voják. Do Tváře Hrabě přispíval básněmi, publicistickými články a reportážemi; psal také pro časopis Divoké víno. Vystupoval v recitačních programech v poetické vinárně Viola (jejím zaměstnancem byl v srpnu až říjnu 1964), v Redutě a v sále Olympik v Praze. Od podzimu 1964 byl učitelem Základní devítileté skoly v Praze 5. V pražské vinárně Viola v roce 1966 a v brněnském Malém divadle hudby a poezie byly v roce 1967 recitovány Hrabětovy verše.

Za autorova života nebyla tvorba Václava Hraběte publikována. Po předčasné smrti byly jeho texty zveřejněny v časopise Divoké víno a v dalších periodikách. Jeho syn Jan Miškovský (1962) vydal po otcově smrti část Hrabětova díla (mimo jiné Blues pro bláznivou holku, Blues).

Pro oblast populární hudby, k níž měl Hrabě úzký vztah díky svému zájmu o beatnickou poezii, měla v prvé polovině šedesátých let zásadní význam jeho básnická a textařská tvorba; její značnou část vytvořil v průběhu vojenské základní služby, strávené zčásti v nemocničním ošetřování. Hrabě, který patřil k beatnické generaci, vycházel ve svých básních z rytmu jazzové hudby, zejména z klasického formového schématu tradičního dvanáctitaktového blues. Česká televize natočila v roce 2000 o Hrabětovi dokumentární film Zemřel mlád 24 let v režii Lenky Cingrošové. Hrabě je autorem divadelní hry Margot,jejíž rukopis je ztracen. Jeho texty zhudebnili Vladimír Mišík (Variace na renesanční téma, Ty II., Jam Session, Tma stéká do kaluží, Kdybych už měl umřít), dále Vladimír Veit (gramofonové album Variace na renesanční téma z roku 2004). Hrabětovy verše zhudebňovaly také české folkové a rockové skupiny (Bára & Matyáš, Bombus Terrestris, Vespol, Na šikmé ploše, Rauš, Kalma, TNTa další), inspirativně ovlivnily Hrabětovy texty také Karla Kryla, Jana Buriana a dalších.

Svými texty Hrabě výrazně poznamenal moderní českou rockovou hudbu. Zemřel nešťastnou náhodou na otravu svítiplynem.