Český hudební slovník osob a institucí

Prychoďko, Oleksij Kindratovyč

Prychoďko, Oleksij Kindratovyč, sbormistr a hudební pedagog, narozen 5. (18.) 10. 1887, Kňažpil (Chmelnická oblast, Ukrajina), zemřel 8. 2. 1977, Praha.

Roku 1908 absolvoval duchovní seminář v ukrajinském Kamenci-Podolském. Ve stejné době začal působit v místním katedrálním sboru. Po absolvování filologické fakulty varšavské univerzity a varšavské hudební akademie se stal učitelem na gymnáziu ve Varšavě, jež bylo v roce 1915 v souvislosti s postupem německé armády na Varšavu evakuováno do ukrajinského Černihova. Zde Prychoďko založil ukrajinský sbor. Po vzniku ukrajinské lidové republiky v roce 1917 byl povolán do Kyjeva, kde působil na prvním ukrajinském státním gymnáziu a záhy v hudebním oddělení Ministerstva školství nového státu. Na počátku roku 1919 byl jmenován hlavním administrátorem nově založené Ukrajinské republikové kapely – smíšeného pěveckého sboru, který měl za úkol reprezentovat ve světě kulturu nově emancipovaného ukrajinského národa. Těleso v zápětí odjelo na turné po Evropě. Po krátkém působení ve východní Halyči se jeho první zastávkou stalo Československo, kde se značnými úspěchy u publika i kritiky koncertovalo od května do července 1919.

O rok později z Kapely spolu s Prychoďkem odešlo osmnáct členů, kteří odjeli do Užhorodu, a společně zde založili hudebně-dramatický spolek Kobzar. Prychoďko vyvíjel v Užhorodu bohatou uměleckou a organizační činnost; začal mj. působit v nově založeném Užhorodském divadle coby dirigent sboru a orchestru. Pod jeho vedením divadlo studovalo opery ukrajinských a českých autorů a divadelní sbor pravidelně vyjížděl koncertovat po zakarpatských vesnicích. Roku 1922 nastoupil Prychoďko jako pedagog na užhorodský učitelský ústav, kde vyučoval ukrajinský jazyk a literaturu a hudební teorii; vedl zde rovněž sborové kolektivy. V témže roce začal působit coby vedoucí Ruského lidového sboru, jenž za sedm let Prychoďkova působení vyrostl těleso čítající 250 pěvců a stal se významným reprezentantem ukrajinské sborové tvorby na Podkarpatské Rusi. Roku 1928 se místní sbory pod Prychoďkovým uměleckým vedením spojily v jediné těleso s názvem Zemský sbor učitelů Podkarpatské Rusi. Tento sbor úspěšně koncertoval nejen v Zakarpatí, nýbrž také mezi rusínskou menšinou ve východním Slovensku a v Rumunsku, vystoupil také v košickém rozhlasovém studiu a na podzim 1931 podnikl turné po celém Československu.

Sborová tělesa vedená Prychoďkem měla ve svém repertoáru především ukrajinské lidové písně v harmonizacích ukrajinských skladatelů Mykoly Lysenka, Oleksandra Košyce, Mykoly Leontovyče, Kyryla Stecenka ad., a také původní díla Dmitrije Bortňanského, Filareta Kolessy, Stanislava Ljudkevyče aj. Prychoďko sám upravoval lidové písně a komponoval duchovní skladby.

Od začátku druhé světové války žil v Praze. V době protektorátu působil jako režisér a dirigent ukrajinského dramatického studia, které sám založil. Na počátku roku také založil a řídil Ukrajinský smíšený sbor, v němž zpívalo na osm desítek pěvců. Po skončení války řídil pražské sbory, do jejichž repertoáru zařazoval díla ukrajinské artificiální hudby. Jeho syn Andrij působil v Praze jako klavírista a hudební pedagog.