Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Fall, Leo 2)

Tisk

(Leopold)

Charakteristika: Skladatel a houslista

Datum narození/zahájení aktivity:2.2.1873
Datum úmrtí/ukončení aktivity:16.9.1925
Text
DíloLiteratura

Fall, Leo (vl. jm. Leopold), skladatel a houslista, narozen 2. 2. 1873, Olomouc, zemřel 16. 9. 1925, Vídeň.

L
eo Fall se narodil jako nejstarší ze tří synů vojenského kapelníka devátého pěšího pluku Moritze Falla. Již v pěti letech dostal Leo od otce housle a začal na ně hrát. Obecnou školu absolvoval v Olomouci, když otce přeložili do Lvova, nastoupil do místního německého gymnázia. Po maturitě pokračoval ve studiu na vídeňské konzervatoři, kde byl žákem Roberta Fuchse a Johanna Nepomuka Fuchse. Konzervatoř však předčasně opustil, kvůli nabídce místa eléva v orchestru padesátého pěšího pluku, tou dobou pod vedením Franze Lehára (staršího). Jeho dalším postem byl sólista v berlínském orchestru jeho otce Moritze. Ve svých jednadvaceti letech získal místo vedlejšího dirigenta v berlínském Centraltheater, poté se stal hlavním dirigentem v Belle-Alliance-Theater (též v Berlíně) a v Centralhallen-Theater v Hamburku. Z Hamburku se vrátil zpět do Berlína, aby nastoupil na dirigentské místo v Centraltheater a v Metropoltheater. Dalším jeho působištěm byl kabaret Intimes-Theater, ve kterém byl zaměstnán jako hudební ředitel.
Hudebně činnými se stali i jeho bratři Siegfried a Richard, jeho manželka Berta Jadassohn byla dcerou hudebního teoretika a skladatele Salomona Jadassohna. Leo Falla lze zařadit mezi nejúspěšnější představitele tzv. stříbrné éry vídeňské operety, o čemž svědčí i jeho roční příjem dvanácti milionů předválečných korun.
Na území Čech byly předváděny jeho operety především v Praze, v divadle na Vinohradech. Roku 1908 se tu hrály v překladu Dolarové princezny. Jejich úspěch dokládá počet sto sedmi repríz a také to, že hlavní písně vyšly i tiskem. Zvýšené pozornosti se dostalo také Rozvedené paní a zvl. Našemu Gustýnku, který, ač již v upravené podobě, vzbudil velký politický rozruch a kvůli tomu musel být brzy stažen z repertoáru. Na české území přišla roku 1917 poprvé s Východočeskou divadelní společností opereta Stambulská růže, u nás nejfrekventovanější Fallovo dílo. Do vzniku protektorátu došlo k jejímu nastudování celkem ve dvaceti třech inscenacích. Na vysoký počet inscenací dosáhla i Madame Pompadour (do konce druhé světové války dvaceti pěti). Na motivy Fallovy předválečné operety Studentská hraběnka vzniklo použitím vsuvek Emiliána Starého Na rynečku před sto lety. Některá představení u nás dirigoval sám skladatel.


Dílo

Dílo hudební

Operety
Der Rebel, Rudolf Bernauer a Ernst Welisch, 1905;
Die fidele Bauer, Victor Léon, 1907;
Die Dollarprinzessin, Alfred Maria Willner a Robert Bodanzky, 1907;
Die geschiedene Frau, Victor Léon, 1908;
Das Puppenmädel, Leo Stein a A. M. Willner, 1910;
Die schöne Risette, A. M. Willner a Robert Bodanzky, 1911;
Die Sirene, Leo Stein a A. M. Willner, 1911;
Der ewige Walzer, Austen Hurgon, 1911;
Der liebe Augustin, Rudolf Bernauer a Ernst Welisch, přepracování Der Rebel, 1912;
Der Nachtschnellzug, Victor Léon a Leo Stein, 1913;
Frau Ministerpräsident, Rudolf Bernauer a Ernst Welisch, 1914;
Der künstliche Mensch, A. M. Willner a Rudolf Oesterreicher, 1915;
Die Kaiserin, Julius Brammer a Alfred Grünwald, 1915;
Die Rose von Stambul, Julius Brammer a Alfred Grünwald, 1916;
Die Spanische Nachtigall, Rudolf Schanzer a Ernst Welisch, 1921;
Die Straßensängerin, Friedmann Frederich a August Neidhart, 1921;
Madame Pompadour, Rudolph Schanzer a Ernst Welisch, 1922;
Der süße Kavalier, Rudolph Schanzer a Ernst Welisch, 1923;
Rosen aus Florida, A. M. Willner a Heinz Reichert, 1929;
Der junge Herr René, text přepracování Süßen Kavaliers Ernsta Welische, 1935.

S
ingspiely
Brüderlein fein, Julius Wilhelm, 1909;
Die Studentengräfin, Victor Léon, 1913;
Jugend im Mai, Rudolph Schanzer a Ernst Welisch, 1927.

Veselohry
Der heilige Ambrosius, A. M. Willner a Arthur Rebner, 1921.

Opery
Paroli (Frau Denise), Ludwig Fernand, 1903;
Irrlicht, Ludwig Fernand, 1904;
Der guldene Vogel, Paul Frank a Julius Wilhelm, 1920.


Frašky
Eine feine Numer, Juliu Freund, 1902;
Einen Jux will er sich machen, 1903.

Písně
Wilde Rose;
Schnee;
Wanderlust;
Am Canale grande;
Auf die Nacht;
Es schwebt ein Engel durch den Raum;
In der Frühlingsnacht;
Liebesgeschichte;
Mädchenlied;
Märzenwind;
Meine Mutter, die braune Zigeunerin;
Nach Jahren;
Rebenblut und Liebesglück;
Rosen;
Sei nur ruhig, lieber Robin;
Totengräberhochzeit;
Zigeunermusik.

Kabarety
Die Knopfsammlung im Louvre, Fritz Grünbaum;
Klein Elschen und die Viere, Fritz Grünbaum;
Und Meyer sieht mich freundlich an, Rudolf Bernauer.


Koncertní tvorba
Musikalischer Prolog (Eine Lustspiel Ouvertüre);
London Ladies (Valse lente);
Leben und Lieben, Walzer für Männerchor und Orchester;
Maibowle, Walzer für Orchester.

Literatura

I. Lexika
MGG2.
NewGrove2.

II. Ostatní
Pacák, Luděk: Opereta (Praha 1947).
Zimmerli, Walter: Leo Fall. Meister der Wiener Operette. Eine Studie (Curych 1957).
Šulc, Miroslav: Česká operetní kronika 1863–1948. Vyprávění a fakta (Praha 2002).


Nikola Illeová
Datum poslední změny: 1.10.2010