Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Guštar, Milan

Tisk


Charakteristika: Organolog, skladatel, konstruktér elektronických, elektroakustických, multimediálních a interaktivních systémů a programátor

Datum narození/zahájení aktivity:11.8.1963
Text
DíloLiteratura

Guštar, Milan, organolog, skladatel, konstruktér elektronických, elektroakustických, multimediálních a interaktivních systémů a programátor, narozen 11. 8. 1963, Kolín.

 

Obor Elektronické počítače vystudoval na Elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze (1981–86), kde byl poté odborným asistentem (1986–92). V letech 1993–96 absolvoval několik pracovních pobytů na San Jose State University v USA. Obor Informatika a aplikovaná matematika vystudoval na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě (1999–2003), kde získal titul Ph.D. V letech 2002–08 byl vědeckým pracovníkem (věnoval se matematickému modelování a simulaci systémů) Akademie věd České republiky. Hudbou se aktivně zabýval od dětství, ale od počátku více ze stránky teoretické než praktické. Jeho současný vztah k hudbě vychází z pythagorejského pohledu na svět jako manifestaci číselných principů. Své teoretické znalosti elektroniky a informatiky dovede uplatnit při spolupráci ve vytváření zvukových, obrazových a intermediálních objektů, při práci s nimi včetně jejich zaznamenávání a při vlastní interpretační i skladatelské praxi. Těžištěm jeho činnosti je od konce sedmdesátých let minulého století navrhování, vývoj a zakázková výroba elektronických a elektroakustických zařízení a hudebních nástrojů, multimediálních a interaktivních systémů, tvorba programového vybavení, záznam a zpracování zvuku a konzultační činnost. Od roku 1993 se této práci věnuje pod obchodním jménem ARTech.Specializuje se na spolupráci s výtvarníky a dalšími umělci při realizaci multimediálních, interaktivních a kinetických děl (např. David Černý, Krištof Kintera, Veronika Bromová, Radim Labuda, Kurt Gebauer, Miloš Vojtěchovský, Floex, Michael Bielicky, Jan Mucska, Federico Diaz, Lukáš Rittstein, Petr Svárovský, Petra Vargová, Gabriela Jurkovičová). Podílel se na restaurování a rekonstrukci děl pro výstavy Jitro kouzelníků (Národní galerie, Veletržní palác, Praha, kurátor: Jaroslav Anděl, 1996); Zdeněk Pešánek (Národní galerie, Veletržní palác, Praha, kurátor: Jiří Zemánek, 21. 11. 1996–16. 2. 1997); Frank Malina – Bod–linie–vesmír (Museum Kampa, kurátor: Vít Havránek, 7. 11. 2007–7. 1. 2008).

V oblasti teorie se zabývá interdisciplinárním výzkumem v elektronice, informatice a aplikované matematice, modelováním a simulací, matematickými principy v hudbě a umění, teorií tónových soustav, algoritmickou kompozicí a sonifikací. Matematické principy se objevují také v jeho kompozicích a zvukových a multimediálních instalacích, při jejichž vytváření často využívá své teoretické a praktické znalosti elektroniky a elektroakustiky.

V osmdesátých letech minulého století komponoval, hrál a nahrával hudbu pro Divadlo Zavadilka. Vytvořil hudební a zvukovou složku filmů Narozeniny v parku, Sestry Bílkovy jedou na výlet, Vychovatel ke strachu a Mrtvý les filmové skupiny Bulšitfilm (1987–90), nahrál a zvukově zpracoval hudbu Jana Matáska pro divadlo Rubín – Šílená lokomotiva (2000) a Psí srdce (2001), zpracoval nahrávky pro CD ke knize Beatnici v Praze pro nakladatelství Argo (2001), zpracoval zvuk k digitálnímu video–filmu Markéty Baňkové Smysly života (2002). Podílel se na nahrávání a zvukovém zpracování CD Hynka Čápa – Studánka (1983, 2002), Rybopták (1987, 1992) a Z křovisek (1998–99). V letech 1991–94 pracoval jako zvukař v pražském klubu Delta. V osmdesátých a devadesátých letech 20. století tvořil skladby pro svou hudební skupinu Flao YG, ve které působil jako hráč na klávesové nástroje. Své hudební skladby a zvukové instalace prezentoval na akcích jako Hnus 87 v Dejvické ulici v Praze (1987), filmový festival Zlatý voči v pražském klubu Delta (1988), výstavy Orbis fictus ve Valdštejnské jízdárně v Praze (30. 11. 1995–1. 1. 1996), The Thing Between v Drážďanech (20.– 30. 9. 1996), výstava zvukového umění Here2hear v rámci 2. ročníku Sperm Festival (Praha, 19. – 24. 2. 2007), Zvukové experimenty v pražské Vinohradské tržnici (18. 4. 2008) nebo na akci /tmp/ v pražském klubu Bunkr Parukářka (7. 11. 2008). V letech 1994–98 se účastnil činnosti umělecké skupiny Silver.

Substráty Guštarovy tvorby, představované při kulturních akcích, stojí na pomezí umění, techniky a vědy, přičemž autor nehodnotí svoji tvorbu jako novátorskou. Dominantní je série několikaminutových až několikahodinových skladeb Flex, založených většinou na výškových proměnách jednoho až tisíců zvuků, které bývají doplněny vizuální složkou. Mezi novější tvorbou je komorní čtvrttónová opera pro dva recitátory, dva klavíry a několik dalších nástrojů Neue Harmonielehre, inspirovaná stejnojmennou knihou Aloise Háby a komorní opera Hard Rain pro několik recitátorů a elektronické nástroje ovládané hudebníky prostřednictvím počítačů.Její inspirací jsou texty Charlese Forta.

Milan Guštar se zabýval tematikou matematiky, informatiky a elektroniky v umění v řadě přednášek a při vedení seminářů a tvůrčích dílen na Akademii výtvarných umění (2005, 2008, 2009), filmové fakultě AMU (2007, 2009) a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (2009). Od roku.2009 je pedagogem Katedry hudebního zvuku Hudební a taneční fakulty AMU, pracovníkem Výzkumného centra hudební akustiky téže školy a pedagogem Centra audiovizuálních studií Filmové a televizní fakulty AMU. Příležitostně vede semináře na Akademii výtvarných umění a jiných školách.

Své znalosti o zdrojích zvuků, vytvářených či upravovaných za pomoci elektřiny, shrnul do dvousvazkového díla Elektrofony, v němž se na půdoryse všeobecné organologie a elektrotechniky zabývá prehistorií, dějinami a současným stavem tohoto oboru. Stejnému tématu je věnována série stejnojmenných článků v časopise Muzikus, vycházející v letech 2007 – 2009. Od roku 2010 publikuje v časopise HIS Voice. Elektronické a elektromechanické hudební nástroje a zařízení, jejichž konstrukci a fungování ve svých literárních pracích popisuje, také vytváří. Kromě jiného již z jeho dílny vyšly elektronické varhany (6 oktáv, 5 stop), monofonní syntetizéry, programovatelné elektronické bicí, MIDI klaviatury, elektrifikovaná udu či theremin.

Své knihy a zvuková CD vydal ve vlastním nakladatelství Uvnitř. Dílo Milana Guštara bylo souhrnně představeno na výstavě Guštar v pražské galerii Dox (2013). Ukázky též na výstavě Vivat musica! V Národní galirii (2014).


Dílo

Dílo literární:

 

I. knihy

Elektrofony I.: historie, principy, souvislosti. Část II. Elektronické nástroje (Praha 2008).

Malý slovník základních pojmů z hudební akustiky a hudební elektroniky (Praha 2012) – s Václavem Syrovým.

 

II. ostatní

Můžete si sami natočit CD? 1. Audio – nahrávání "klasických" hudebních nástrojů (Muzikus 15, 2005, č. 8, s. 6–8, 10, 12, 24, 26, 28).

Můžete si sami natočit CD? 2. MIDI – nahrávání "syntetických" nástrojů (Muzikus 15, 2005, č. 10, s. 6–8, 10, 12, 24, 26, 28).

Můžete si sami natočit CD? 3. Kombinace syntetických a reálných nástrojů, mixáž a mastering (Muzikus 15, 2005, č. 12, s. 6–8, 10, 12, 24, 26, 28).

Varhany Pastorale (Muzikus 17, 2007, č. 2, s. 64–66).

Elektrofony (série článků, Muzikus, v každém čísle od 2007, č. 10 dosud – říjen 2009).

Logika výběru tónu pro polyfonní syntetizér (diplomová práce, Praha, České vysoké učení technické a Hudební fakulta AMU, 1986).

Moderní metody simulace systémů – metoda SBRA (disertační práce, Ostrava, Vysoká škola báňská–Technická univerzita, 2003).

 

Dílo hudební (zvukové a zvukově obrazové):

 

Opery

Neue Harmonielehre (2001) – microtonální komorní opera.

Hard rain (2002) – algoritmická microtonální komorní opera.

 

Audiovizuální (výběr)

Narozeniny v parku (hudba a zvuk pro 16mm film, Praha, Bulšitfilm 1987).

Hnus 87 (zvuková instalace, Praha 1987).

Sestry Bílkovy jedou na výlet (hudba pro 8mm film, Praha, Bulšitfilm 1988).

Vychovatel ke strachu (hudba a zvukové efekty pro 16mm film, Praha, Bulšitfilm 1989).

Mrtvý les (hudba pro 16mm film, Praha, Bulšitfilm 1990).

Silver: Sireny (multimediální instalace, Praha 1992).

Prázdnota – Orbis Fictus (zvuková instalace, Praha, Valdštejnská jízdárna 1995).

Neviditelná fontána (zvuková instalace, Praha, Národní galerie 1996).

Abacus (zvuková instalace, Praha, Centrum současného umění Jelení 2002).

Tisíc a jedna vlna (zvuková instalace na výstavě Here2Hear, Praha, experimentální prostor Nod 2007).

Abacus AV (multimediální instalace, Kolín, D.I.V.O. Institute 2009).

 

Ostatní

Špendlíky (na slova Pavla Marka, pro hlas, kytaru, violoncello, bicí a klávesy, 1988, 1 zvuková deska, Praha 2006).

Flex Nr. 1 & Nr. 2 (minimalistická elektronická kompozice pro sinusový generátor, 1999, 1 zvuková deska, Praha 2007).

Flex Nr.98 & Nr.99 (minimalistická elektronická kompozice pro sinusový generátor, 1999, 1 zvuková deska, Praha 2007).

BG 01–06–04 (stochastická algoritmická minimalisticko-ambientní kompozice pro virtuální kytaru a basovou linku, 2001, CD 2007).

Abacus (algoritmická serialisticko-minimalistická kompozice pro sólové piano, 2002, 2 zvukové desky, Praha 2002).

RG 02–07–04 (stochastická algoritmická minimalisticko-ambientní kompozice pro virtuální kytaru a basovou linku, 2002, 1 zvuková deska, Praha 2007).

Dvandva (algoritmicko-stochastický duet pro sitár a počítač Sinclair ZX Spectrum, 1987–2007, CD Praha 2007).

Fontána (2012).

Literatura

Ferenc, Petr: Milan Guštar: Elektrofony – Historie, principy, souvislosti. Část I – Elektromechanické nástroje (recenze, HIS Voice 2007, č. 5, s. 52).

Bezr, Ondřej: O pianu z kusů letadel a další elektrofonické příběhy (recenze knihy Elektrofony, UNI 2007, č. 12, s. 4).

Bezr, Ondřej: Jak hudba ovlivňuje tlusté střevo (recenze knihy Elektrofony, idnes, 29. 11. 2007).

Bezr, Ondřej: Milan Guštar není sběratel (rozhovor, UNI 2009, č. 4, s. 16).

Ferenc, Petr: Milan Guštar: Elektrofony –část II (recenze pro HIS Voice 2009, ve stadiu přípravy).

Vojtěchovský, Miloš (ed.): Guštar (Praha, 2013) – katalog výstavy.

 

http://www.uvnitr.cz/summasummarum

 

Mojmír Sobotka

Datum poslední změny: 1.7.2014