Český hudební slovník osob a institucí

Děpoltová, Eva

Děpoltová, Eva, operní pěvkyně – sopranistka, narozena 5. 8. 1945, Bratislava (Slovensko), zemřela 16. 7. 2017, Voznice (okres Příbram).

Mládí strávila v Praze, kam se rodiče přestěhovali z Bratislavy, když byly malé Evě dva roky. Zde navštěvovala základní i střední školu (maturita 1963) i Lidovou konzervatoř, na které se vzdělávala v letech 1966–69 u členky Národního divadla Milady Musilové (v té době byla také členskou Dětského pěveckého sboru Československého rozhlasu v Praze). Pak studovala zpěv na AMU u Marie Budíkové a Zdeňka Otavy (absolvovala v roce 1974 rolí Mařenky z Prodané nevěsty v pražském Národním divadle). Její hlasovou techniku pak zásadně ovlivnili pěvkyně Jelena Obrazcovova, Zdenka Ziková a dirigent Bohumil Gregor. Ještě v době studia ji angažoval šéf opery divadla v Ústí nad Labem František Vajnar do role Milady ve Smetanově Daliboru. Po hostování v titulní postavě Verdiho Aidy v roce 1973 v Ostravě přijala nabídnuté angažmá ve zdejším Státním divadle (nejprve na roční stipendijní smlouvu a pak po skvělých sólistických výkonech v operách Smetanových /Mařenka v Prodané nevěstě a Vendulka v Hubičce/ a Dvořákových /Cizí kněžna v Rusalce a Julie v Jakobínovi/ na řádnou smlouvu jako sólistka (tehdy zazářila v roli Anny v opeře bulharského autora Ljubomira Pipkova Antigona 43 a jako Milada ve Smetanově Daliborovi). Během ostravského angažmá také často hostovala ve Slezském divadle Zdeňka Nejedlého v Opavě i Státním divadle v Brně. Po konfliktu s vedením ostravského divadla kvůli pozvání do milánské La Scaly k předzpívání v titulní roli Pucciniho Turandot podala Děpoltová (tehdy jako manželka skladatele a hudebního režiséra Zdeňka Zahradníka) okamžitou výpověď k 31. říjnu 1975 a do začátku roku 1978, kdy nastoupila do Slovenského národního divadla v Bratislavě, byla bez stálého angažmá. V době, kdy byla na "volné noze", působila jako hostující sólistka České filharmonie (pod vedením Václava Neumanna), s níž mj. absolvovala velké turné po Evropě (Rakousko, Francie, Švýcarsko, Itálie - Dvořákovo Requiem, Janáčkova Glagolská mše, Beethovenova Devátá symfonie). V Praze k tomu bylo ještě provedeno Brittenovo Válečné requiem či Honeggerovu Judith.

Na konci 70. let přesídlila Děpoltová do Prahy a stala se sólistkou opery tamního Národního divadla. Po rozdělení souborů pražské operní scény v roce 1992 zůstala sólistkou Národního divadla. Ve Státní opeře Praha však až do roku 2006 velmi často hostovala. Jako sopranistka temně zabarveného hlasu, jejíž obor sahal od mladodramatického a lyrického sopránu až po dramatickou koloraturu, zde vytvořila řadu rolí, jako např.  Desdemonu ve Verdiho Otellu, Abigail v Nabuccu a titulní roli v Aidě téhož autora či titulní postavy v Pucciniho operách Turandot a Tosca.

Eva Děpoltová se uplatňovala též jako koncertní pěvkyně v kantátách a mších ve spolupráci s významnými dirigenty (Václav Neumann, Charles Mackerras, Jiří Bělohlávek, Libor Pešek, Bohumil Gregor, Ondrej Lenárd, Jiří Kout a jiní) a renomovanými orchestry, jako Česká filharmonie, Vídenští symfonikové, NHK Symphony Orchestra Tokyo, Slovenská filharmonie, Filharmonie Brno atd. Její hlas byl zaznamenán na četných hudebních nosičích našich vydavatelství Supraphon, Panton a Opus. Naše pěvecké umění také často propagovala v zahraničí (Turecko, Irán, Německo, Polsko, Rakousko, Maďarsko, Francie, Lucembursko, Rusko, Řecko, Japonsko a další země).