Český hudební slovník osob a institucí

Šonský, Jaroslav

Šonský, Jaroslav,houslista a hudební pedagog, narozen 15. 7. 1946, Jičín.

V Lomnici nad Popelkou, kde žil, byla od věku pěti let jeho první pedagožkou Bohumila Bendová (klavír), přímý potomek slavné hudební rodiny Bendů. Od sedmi let se učil houslové hře u Jaroslava Krásy. Po studiích na pražské konzervatoři u Břetislava Ludvíka (1960–66) pokračoval ve studiích na AMU u Alexandra Plocka (1966–70). Po absolvování pokračoval soukromě ve studiu komorní hudby u violisty Ladislava Černého. V době vojenské služby působil jako sólista v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého (1970–71). V letech 1969–70 působil v České filharmonii. Po skončení vojenské služby pak v Symfonickém orchestru Československého rozhlasu, a to až do odchodu do Švédska v roce 1975. Od roku 1974 se účastnil mistrovských kurzů u Tibora Vargy, Nathana Milsteina a několikrát u Semjona Snitkovského. Ve Švédsku rozvinul vlastní koncertní činnost a působil zpočátku i pedagogicky. Založil a vedl postupně několik komorních souborů, s nimiž systematicky pracoval a koncertoval. V roce 1978 založil klavírní trio Epos trio (Anders Peterson – klavír, Jaroslav Šonský – housle, Ingemar Ohlsson – violoncello), s nímž se zúčastnil mistrovských kurzů u Hanse Leygrafa, Amadea Baldovina (Trio di Trieste), Norberta Brainina (Amadeus kvartet). V roce 1983 obdržel Jaroslav Šonský spolu s Epos triem pozvání od Menahema Presslera do Kanady (Banff Centre) na mistrovské kurzy, taktéž v letech 1984 a 1985. Později v Kanadě sám vyučoval na univerzitě v Brandonu (1987–88).

Od roku 1991 koncertovalo trio ve složení Jaroslav Šonský – housle, Gesine Tiefuhr – klavír, Jan Diesselhorst – violoncello pod obměněným názvem Epos Trio – Berlin. Ve stejném období vystupoval Jaroslav Šonský v duu s Leonorou Josiovič, dřívější klavíristkou Semjona Snitkovského. 

V letech 2001–09 spolupracoval s přední brazilskou klavíristkou Patrícií Bretas, v tomto období vystoupil desetkrát v Brazílii a koncertovali v řadě evropských zemí i v České republice. Od roku 2008 rozvíjí komorní spolupráci s francouzskou klavíristkou Sylvaine Wiart. Po předčasném úmrtí violoncellisty Epos tria – Berlin Jana Diesselhorsta vystupuje s Gesine Tiefuhr s programem pro housle a cembalo. Koncertuje i s přední českou varhanicí Irenou Chřibkovou. Jako sólista vystoupil s dirigenty Vladimírem Válkem, Leošem Svárovským, Stanislavem Vavřínkem, dále to byli např. Gerard Oskamp, Jorma Panula, Ilarion Ionescu-Galati, Vojciech Rajsky a další.Hraje na mistrovský francouzský nástroj Jeana Baptisty Vuillauma.

Vyučoval na mistrovských kurzech v Kanadě, Spojených státech amerických, Brazílii a v několika evropských zemích. Sólisticky i v komorních produkcích vystoupil dosud ve 23 zemích, nahrával pro významné rozhlasové stanice, koncertoval i při velmi prestižních událostech, například při poslední zahraniční návštěvě prezidenta Havla v Německu nebo pro švédského krále před jeho historicky první cestou do České republiky. Jeho vzory jsou jak ve složení repertoáru, tak i v uměleckém zaměření Josef Suk, David Oistrach a Henryk Szeryng.

Pro švédský Symfonický orchestr v Norrköpingu, jehož byl členem, pracoval též jako manažer. V jeho produkci absolvoval orchestr turné do České republiky, Rakouska a Maďarska (2000).

Jaroslav Šonský je členem vedení mezinárodní sekce Společnosti Bohuslava Martinů. Ve Švédsku, kde od roku 1975 žije, inicioval, organizoval a uskutečnil ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky a s Českým centrem řadu kulturních projektů propagujících Českou republiku. Na jeho pozvání mělo příležitost koncertovat ve Švédsku mnoho českých hudebníků. V roce 2003 mu byla za dlouhodobou propagaci české kultury v zahraničí udělena cena Jana Masaryka – Gratias Agit (uděluje Ministerstvo zahraničních věcí). V roce 2009 se Jaroslav Šonský stal jednou z osobností filmového dokumentu České kořeny ve Švédsku. Žije v Norrköpingu (Švédsko) a v Praze.