Český hudební slovník osob a institucí

Bárta, Jiří 2)

Bárta, Jiří, violoncellista a hudební pedagog, narozen 13. 3. 1964, Praha.

Hru na violoncello studoval v letech 1979–85 na pražské konzervatoři ve třídě Josefa Chuchra, v letech 1985–90 pak na AMU rovněž u Josefa Chuchra a Mirka Škampy. Vzdělání si dále rozšířil na Vysoké hudební škole v Kolíně nad Rýnem u Borise Pergamenščikova (1989–91) a na Jihokalifornské univerzitě v Los Angeles, kde studoval pod vedením Eleonory Schoenfeld (1992–93). Zúčastnil se i mistrovských kurzů Heinricha Schiffa, André Navarry a Alda Parisota. Během studií získal ocenění v mezinárodních interpretačních soutěžích Beethovenův Hradec (první cena, absolutní vítěz a zvláštní cena Českého hudebního fondu 1985), v roce 1989 následovala Interpretační soutěž ministerstva kultury (opět první cena), v roce 1991 Europäische Förderpreis für Musik v Drážďanech, Rostropovich – Hammer Award v Los Angeles a Cena kritiky z festivalu Mladé pódium.
Vystupuje pravidelně s Českou filharmonií (od roku 1998), Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK (debut v roce 1994), Českým národním symfonickým orchestrem, s nímž podnikl již dvě turné po Velké Británii (1997 a 2004), Pražskou komorní filharmonií, Royal Philharmonic Orchestra London, Royal Scottish National Orchestra, Royal Liverpool Philharmonic nebo Berliner Symphoniker a s dirigenty jako jsou Jiří Bělohlávek, Charles Dutoit, Libor Pešek, Gennadij Rozhdestvenski nebo Maxim Šostakovič. Je pravidelně zván na festivaly a pódia v Evropě, na obou amerických kontinentech, Asii i Austrálii. Patří k výrazným propagátorům soudobé hudby, premiéroval skladby Petra Ebena, Marka Kopelenta, Pavla Zemka, Petra Pokorného, Petra Grahama, Ondřeje Kukala, v roce 2007 uvedl v české premiéře se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dirigentem Petrem Vronským Violoncellový koncert Gavina Bryarse. V komorní hudbě byl partnerem Josefa Suka (poprvé v roce 1995 na festivalu Pražské jaro), Dmitrije Sitkovetského, Larse Vogta, Jana Čecha, Michela Arrignona, Andreie Lucchesiniho a dalších.
Jeho mezinárodní kariéru zahájil debut s Filharmonií Dortmund v roce 1989, následovalo vystoupení s Glendale Symphony s dirigentem Lalo Schifrinem v Los Angeles a American Youth Symphony s dirigentem Mehlim Mehtou (1993). V roce 2000 debutoval v Japonsku s klavíristou Fredericem Chiu v Kioi Hall, v Berlíně vystoupil na „Koncertě tisíciletí“ s Berlínskými symfoniky. V květnu 2000 účinkoval na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro s Violoncellovým koncertem Witolda Lutoslawského, s Českou filharmonií za řízení Libora Peška hrál také Dvořákův Violoncellový koncert (říjen 2000), čtyřikrát v řadě vystoupil na festivalu v Newportu (srpen 2000). S Bachovými Suitami pro violoncello podnikl turné po Španělsku u příležitosti skladatelova výročí (listopad 2000) a se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK a dirigentem Jiřím Bělohlávkem vystoupil v říjnu 2000 v Jižní Americe. V květnu 2001 podnikl své druhé velké turné po Velké Británii s Berlínskými symfoniky, na kterém odehrál i sólový recitál ve Wigmore Hall v Londýně s pianistou Piers Lanem. V roce 2002 provedl na zahajovacím koncertě Mezinárodního hudebního festivalu Zlatá Praha, který přenášela Česká televize, První violoncellový koncert Bohuslava Martinů se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK. Na festivalu Struny Podzimu 2002 zahrál skladby ze svého alba Reflexe. V roce 2003 vystoupil ve Dvořákově síni pražského Rudolfina s Koncertem pro violoncello a orchestr č. 1 a-moll op. 33 Camilla Saint-Saënse se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu (únor) a Českou filharmonií (duben). Téhož roku na přelomu měsíce dubna a května absolvoval „dvořákovské turné“ po České republice. U příležitosti Dvořákova výročí vystoupil s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem v pražském Rudolfinu, koncert byl vysílán přímým přenosem na kanálech České televize a Arte. V roce 2008 účinkoval na festivalu Dvořákova Praha s Royal Philharmonic Orchestra a dirigentem Charlesem Dutoitem, stal se spoluzakladatelem Mezinárodního festivalu komorní hudby Kutná Hora, kde působí ve funkci uměleckého vedoucího.
K jeho diskografii patří zmiňovaný kompaktní disk Reflexe, který byl vyhodnocen časopisem Harmonie jako nejlepší česká nahrávka roku 1998 a který dostal také nejvyšší bodové hodnocení Klassik Heute Empfehlung (doporučení měsíce) německého časopisu Klassik Heute. Nahrávka pro společnost Supraphon obsahující sonáty Rachmaninova, Schnittkeho a Pärta s pianistou Marianem Lapšanským se stala vítězem Zlaté harmonie v roce 1995. Další nahrávky pro Supraphon zahrnují nahrávku kompletních Bachových Suit pro violoncello a díla Francka, Debussyho a Janáčka. Jeho nahrávka se skladbami Kodályho a Nováka byla oceněna jako „Editor's choice“ měsíce ledna 2004 v prestižním anglickém časopise Gramophone, stejnou cenu získal ještě v roce 2009. Digitální videodisk Jiří Bárta hraje Dvořáka (Violoncellový koncert se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK a dirigentem Gaetanem Delogu) vyšel v Japonsku u firmy BVA/Dreamline v roce 1999. Spolupracuje také s Českou televizí a televizí Arte.
Věnuje se i pedagogice, v letech 2000–02 působil na pražské konzervatoři, k jeho žákům od té doby patří např. Jakub Tylman nebo Petr Nouzovský. V letech 1997–2008 pravidelně vyučoval na Francouzsko-české akademii v Telči, kde pod jeho vedením studoval mimo jiné Tomáš Jamník. Vedl také mistrovskou třídu na Royal Academy of Music v Londýně (2001).