Brych, Jaroslav
Charakteristika: Dirigent, sbormistr, hudební pedagog a hráč na lesní roh
Datum narození/zahájení aktivity:23.2.1964
Text
Brych, Jaroslav, dirigent, sbormistr, hudební pedagog a hráč na lesní roh, narozen 23. 2. 1964, Chrudim.
V letech 1978–84 studoval na konzervatoři v Pardubicích obor lesní roh u Otakara Tvrdého. Svoji hudební kvalifikaci si prohloubil studiem oboru dirigování na Hudební fakultě AMU v letech 1984–89. Mezi jeho nejvýznamnější učitele patřili Radomil Eliška, Václav Neumann a Josef Veselka. Školu absolvoval závěrečným koncertem se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK a trombonistou Jiřím Novotným (program: Luboš Fišer: Double pro orchestr, Josef Matěj: Koncert pro pozoun a orchestr, Antonín Dvořák: Symfonie č. 6 D Dur, op. 60). Jaroslav Brych se zúčastnil několika dirigentských kurzů pořádaných Akademií múzických umění a Českou filharmonií (1987 Praha; 1988, 1990 Internationale Bachakademie Stuttgart – všechny kurzy vedl Helmuth Rilling).
Ještě za studií na konzervatoři se stal v roce 1984 na část sezóny prvním hornistou Symfonického orchestru Hradec Králové. Potom už se věnoval výhradně sbormistrovské a dirigentské činnosti s amatérskými i profesionálními tělesy. První sbormistrovské zkušenosti získal v Pardubickém dětském sboru a zejména v letech 1984–97 jako sbormistr Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Karlovy, s nímž absolvoval mnoho úspěšných zahraničních zájezdů (např. 1987 Sovětský svaz – Kemerovo; 1988 Maďarsko – Pécz; 1990 Spojené státy americké; 1991 Španělsko – festival Europa Cantat; 1992, 1995 Izrael; 1996 Rakousko – sborová soutěž Spittal an der Drau – první místo; 1997 Rakousko – Linz). Za Brychova vedení dosáhl sbor velmi slušné interpretační úrovně, což dokládá i zisk několika cen. Jedním z nejzajímavějších projektů tohoto období byla Brychova nahrávka Ebenovy sborové tvorby (MC a CD Musica Spiritualis).
Mezi lety 1987–90 působil jako dirigent Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého, 1990–94 byl šéfdirigentem Symfonického orchestru Armády České republiky, v letech 1991–92 dirigoval v Opeře Mozart v Praze, od ledna do července 1995 byl sbormistrem Pěveckého sdružení pražských učitelů, od roku 2002 opakovaně hostoval u Slovenského filharmonického sboru – za pozornost stojí opakované nastudování Janáčkovy Glagolské mše či několika skladeb francouzské romantické hudby.
V období 1994–96 byl nejprve druhým sbormistrem Pražského filharmonického sboru, aby se od 1. ledna 1997 stal po nečekaném odchodu Pavla Kühna hlavním sbormistrem tohoto tělesa. Prvním Brychovým samostatným projektem bylo nastudování Válečného requiem Benjamina Brittena pro provedení Michela Plassona a Drážďanské filharmonie v Drážďanech v roce 1995. Druhá polovina devadesátých let byla pro Brycha a Pražský filharmonický sbor obdobím častých výjezdů do zahraničí – za všechny připomeňme alespoň festival ve švýcarském Montreaux, stabilní spolupráci s francouzskými orchestry především na českém duchovním repertoáru, spolupráce s Berliner Philharmoniker a s Concertgebouw Amsterdam (natáčení kompletu Mahlerových symfonií pod vedením Richarda Chaillyho); Brych také navázal na spolupráci s Izraelskou filharmonií a Zubinem Mehtou (Bachovo Vánoční oratorium, Verdiho Requiem a další), kterou v roce 1992 úspěšně zahájil Pavel Kühn. V Pražském filharmonickém sboru Brych působil až do roku 2005 a dosáhl zde svých největších úspěchů – v této době spolupracoval s nejlepšími zahraničními orchestry (Berliner Philharmoniker, Concertgebouworchest, Rundfunk Sinfonieorchester Berlin, Wiener Philharmoniker, Wiener Symphoniker, The Israel Philharmonic Orchestra, L’Orchestre National de Lyon, Gustav Mahler Jugendorchester, Tonhalle Orchester Zürich a další) a dirigenty (Claudio Abbado, Richard Hickox, Riccardo Chailly, Charles Mackerras, Neville Marriner, Zubin Mehta, Simon Rattle, Mstislav Rostropovič, Franz Welser-Möst, Wolfgang Sawallisch a jiní). Z acappellové tvorby kritika nejvíce ocenila Brychova provedení Nočního bdění, op. 37 Sergeje Rachmaninova a skladeb Alfreda Schnittkeho.
Po Brychově odchodu z Pražského filharmonického sboru ještě více zintenzívněla jeho spolupráce s Pražským komorním sborem. Poprvé s tímto tělesem spolupracoval v roce 1993, od roku 2006 působil jako stálý spolupracující sbormistr a v lednu 2010 se stal jeho uměleckým šéfem. Z řady mezinárodních úspěchů zmiňme alespoň Brychovo nastudování Belliniho Normy pro Opera Festival La Coruña v září 2006, Dvořákovy opery Čert a Káča pro koncertní provedení a natáčení v listopadu 2007 v Kolíně nad Rýnem pod vedením Gerda Albrechta či nastudování Zvonů, op. 35Sergeje Rachmaninova s Choeur de Radio France pro Festival de Saint Denis. Z domácích projektů byla kladně oceněna např. Brychova spolupráce se Sergem Baudem při nastudování Honeggerova oratoria Král David. Brych je od srpna 2009 sbormistrem Foerstrova komorního pěveckého sdružení.
Brych za svoji dosavadní kariéru spolupracoval na pozici dirigenta nebo sbormistra také s celou řadou tuzemských symfonických těles (Filharmonie Hradec Králové, Filmový symfonický orchestr, Janáčkova filharmonie Ostrava, Jihočeská komorní filharmonie České Budějovice, Karlovarský symfonický orchestr, Komorní filharmonie Pardubice, Pražská komorní filharmonie, Pražský komorní orchestr, Severočeská filharmonie Teplice, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Talichův komorní orchestr) a dirigentů (Jiří Bělohlávek, Jiří Kout, Zdeněk Mácal a další).
Počínaje zářím 2005 je Brych činný také pedagogicky, na Konzervatoři v Pardubicích učí dirigování a střídavě také školní orchestr, na Hudební fakultě AMU vyučuje dirigování sboru a sluchovou analýzu a na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy se věnuje přípravě dirigentských výkonů.
Brych byl členem Asociace hudebních umělců a vědců, v roce 2007 byl lektorem Letního orchestru mladých, příležitostně je činný jako hudební režisér, aranžér a zpěvák – v letech 1993–94 spolupracoval s vokální skupinou Heuréka, s níž se podílel na nahrávce židovských písní Sha, stil.
Brych patří mezi nejvýznamnější české sbormistry střední generace, nejraději diriguje hudbu vrcholného romantismu a počátku 20. století.
Diskografie
Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy 1948-1988(LP, Supraphon, 11 0326-1211, 1988);
Miloš Bok: Missa solemnis(CD, Bestia, J1 0007-2 011, 1990);
Three Centuries of Czech Music. Part Three(MC, Punc, N1 0019-4111, 1991);
Petr Eben: Musica spiritualis(MC, Lunarion, LN 0008-4 111, 1993; CD, Lunarion, LN 0008-2 111, 1993);
František Ignác Tůma: Missa C dur; Jan Dismas Zelenka: Lamentationes Jeremiae prophetae (CD, Rosa Classic, RD 103, 1993);
Jan Bernátek: Křížová cesta(MC, Rosa, RC 149, 1994; CD, Rosa, RD 1127, b. r.);
Czech Chamber Choir. Negro Spirituals(CD, vlastní náklad agentury Camerata, b. r. [ca. 1994]);
Sha, stil! Židovské písně(MC, Bevox, BX 0003, 1994);
Antonín Dvořák: Requiem, op. 89 (CD, Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy, 1995);
Antonín Dvořák: Stabat Mater, op. 58 (CD, Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy, 1995);
Antonín Dvořák: Te Deum, Op. 103; Suita in A major „American“, Op. 98b; Old Folks at Home; The American Flag, Op. 102 (CD, Clarton, CQ 0013-2 231, 1995);
Láska a smrt(MC, Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy, 1997; CD, Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy, 1997);
Antonín Dvořák: Stabat Mater, op. 58(CD, Supraphon, SU 3311-2 231, 1997);
Al s’fod. The Terezin Music Anthology, Vol. 4(CD, Koch International, 1998);
Louis Spohr: Mass op. 54; Three Psalms op. 85; Felix Mendelssohn Bartholdy: Three Psalms op. 78(CD, Harmonia Mundi (Praga Digitalis), PRD 250 117, 1998);
Pavel Haas: Šarlatán (CD, Decca, 460 042-2, 1998);
Dagmar Pecková. Wagner – Schoenberg – Zemlinsky – Brahms (CD, Supraphon, SU 3417-2 231, 1999);
Alfred Schnittke: Concerto for Choir; Requiem (CD, Harmonia Mundi, PRD 250 149, 2000);
Alexander Goldscheider: Requiem (CD, vlastní náklad skladatele, b. r. [circa 2000])
Leoš Janáček: Šárka (CD, Supraphon, SU 3485-2 631, 2001);
Gustav Mahler: Symphony No. 8 in E flat major „Symphony of a Thousand“(CD, Decca, 467 314-2, 2001);
Gustav Mahler: Symphonie Nr. 8(CD, Musicom, MC 0205-06, 2002);
Sergej Rachmaninov: Vespers Op. 37; Liturgy of St. John Chrysostom, Op. 31 (excerpts) (SACD, Harmonia Mundi (Praga Digitalis), PRD 250 176, 2002);
Sergej Rachmaninov: 3 Russian Songs, Op. 41; Spring, Op. 20; The Bells, Op. 35; 6 Choruses, Op. 15 (CD, Exton (Octavia Records), OVCL-00087, 2002);
Bohuslav Martinů: Zpěvy Vysočiny(CD, Harmonia Mundi (Praga Digitalis), PRD 50 170/1, 2002);
Gustav Mahler: Symphony No. 2 in C minor „Resurrection“; Totenfeier (CD, Decca, 470 283-2, 2002);
Eva Urbanová. Italian Operatic Arias(CD, Supraphon, SU 3763-2 631, 2003);
Sylvie Bodorová: Juda Maccabeus(CD, Arco Diva, Radioservis, UP 0065-2 231, 2003);
Leopold Eugen Měchura: Marie Potocká (CD, Národní divadlo v Praze, b. r. [2003]);
Darius Milhaud: Service Sacré(CD, Naxos, 8.559409, 2003) [Brychovo jméno na obalu chybí];
Bjarnat Krawc-Schneider: Missa Solemnis f-moll, op. 79(CD, Stiftung für das sorbische Volk, Bautzen, ZP 31/03 CD, 2003);
Bedřich Smetana: Má vlast; Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 9 d moll, op. 125(CD, Pražské jaro, Lotos, PS 001-2-032, 2003);
Antonín Dvořák: Tvrdé palice (CD, Supraphon, SU 3765-2 2631, 2004);
Gustav Mahler: Symphony No. 3 in D minor; Suite aus den Orchesterwerken von J. S. Bach(CD, Decca, 475 514-2, 2004);
Giuseppe Verdi: Requiem(CD, Národní divadlo v Praze, b. r. [2004]);
Antonín Dvořák: Svatá Ludmila, op. 71(SACD, Prague Spring Festival, Arco Diva, UP 0078-2 232, 2004);
Dmitri Shostakovich: Symphony No. 2 „To October“; Symphony No. 5 (SACD, Delta Music (Capriccio), 71 031, 2005);
Dmitri Shostakovich: Symphony No. 1, op. 10; Symphony No. 3, op. 20 (SACD, Delta Music (Capriccio), 71 030, 2005);
Dmitri Shostakovich: Symphony No. 13 „Babi Yar“(SACD, Delta Music (Capriccio), 71 038, 2005);
Milan Slavický: Orchestral Works(CD, Šimon Matoušek – Studio Matouš, MK 0056-2031, 2006);
Best of Eva Urbanová(CD, Supraphon, SU 3935-2 631, 2007);
Ebenbridge. My Earth Dream(CD, Napalm Records, NPR 240, b. r. [ca. 2007]);
Gioachino Rossini: Ermione(DVD, Dynamic, 33609, 2009).
LiteraturaI. Lexika
Kdo je kdo. Osobnosti české současnosti (Praha 2002, s. 62).
II. Rozhovory, medailony
Skoumal, David: Pražský filharmonický sbor: „Nedostatek mužských hlasů nás trápí,“ říká sbormistr Jaroslav Brych. Věčné omlazování s úctou ke stáří.(Lidové noviny 10, 10. 2. 1997, č. 34, s. 10).
Zapletal, Petar: Hlavní sbormistr Pražského filharmonického sboru Jaroslav Brych: Vize lepší budoucnosti sborového zpěvu(Slovo 89, 9. 4. 1997, č. 83, s. 13).
Brych, Jaroslav – Srnka, Miroslav: Z nechtěného asistenta šéfsbormistrem(Lidové noviny 10, 29. 12. 1997, č. 302, s. 10).
Rubešová, Marie: Štafeta v dobrých rukou. Jaroslav Brych: Pražský filharmonický sbor má doma i ve světě ryzí zvuk(Úspěch 7, květen 1998, č. 5, s. 58).
Vašatová, Jana: Pražský filharmonický sbor / 5 (Rudolfinum Revue [4], prosinec–únor 2004/2005, č. 2, s. 33-36).
[Suchánková, Jana]: Pražský sbormistr dosud prý Domažlicemi pouze projížděl (Domažlický deník, 13. 10. 2005, s. 9).
III. Recenze a zprávy o koncertech (výběr)
(Heš): Na počest sv. Anežky České (Lidová demokracie, 16. 11. 1989).
Kozinn, Allan: Prague Chorus Ends Tour(The New York Times, 26. 2. 1990).
(mik): Brychovi mistři pěvci (Dobrý večerník 4, 12. 7. 1996, č. 161, s. 12).
Panenka, Jaroslav: Blížící se padesátka Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Karlovy (Pražské noviny 1, 12. 10. 1996, příloha s. VIII).
Čížek, Jiří: Se změnou sbormistra se žádné ztráty kontinuity neobávám(Slovo 89, 5. 2. 1997, č. 30, s. 13).
Maýrová, Kateřina: Dvořákovo Stabat Mater s FOK(Hudební rozhledy 50, 1997, č. 5, s. 11).
Perlínová, Věra: O lahůdce pro ctitele Gustava Mahlera(Týdeník Rozhlas 7, 13. 10. 1997, č. 43, s. 32).
Tlučhoř, Jiří: Izraelci se Zubinem Mehtou nezklamali(Právo 7, 12. 9. 1997, č. 214, s. 10).
Jelínková, Olga: Zubin Mehta a Izraelská filharmonie nadchli(Denní Telegraf 6, 13. 9. 1997, č. 215, s. 10).
Zapletal, Petar: Jiří Bělohlávek řídil Glagolskou mši (Lidové noviny 11, 12. 3. 1998, č. 60, s. 13).
Bálek, Jindřich: Vysokoškolský umělecký soubor UK(Listy Hudební mládeže, 21. 4. 1996, č. 4 (63), s. 7).
Srnka, Miroslav: Verdiho Requiem dvakrát ročně?(Mladá fronta Dnes, 24. 4. 1998, s. 19).
Zapletal, Petar: Pražští symfonikové připomněli jubileum Serge Bauda(Hudební rozhledy 52, 1999, č. 3, s. 10).
Jarolímková, Hana: Honeggerův Král David(Hudební rozhledy 52, 1999, č. 3, s. 14).
Lindner, Reinhold – Dehner, Jan: 7. Sasko-český hudební festival(Hudební rozhledy 52, 1999, č. 8, s. 4–5).
Dobrovská, Wanda: Pražští symfonikové a hudba současného „proroka“ (Mladá fronta Dnes, 19. 3. 1999, s. 19).
Veber, Petr: Česká filharmonie zahájila Händelem a Mozartem(Lidové noviny 12, 18. 9. 1999, č. 218, s. 13).
[Pražský filharmonický sbor zakončil rok 1999...] (Hudební rozhledy 53, 2000, č. 2, s. 34).
Bohatá, Pavla: Dvořákovo Stabat Mater se stalo zážitkem(Mladá fronta Dnes, 20. 4. 2000, s. 3).
(mlk) [= Mareček, Lubomír]: Renesanční hudba a Shakespeare(Mladá fronta Dnes, 5. 5. 2000, s. 3).
Tlučhoř, Jiří – Říha, Vladimír: Philadelphští potěšili Šostakovičem(Právo 10, 2. 6. 2000, č. 118, s. 12).
Dehner, Jan: Sommerova Vokální symfonie je stále aktuální(Lidové noviny 13, 3. 6. 2000, č. 129, s. 12).
hra [= Hradecká, Dita]: Závěr Pražského jara bude patřit České filharmonii(Lidové noviny 13, 3. 6. 2000, č. 129, s. 12).
Hradecká, Dita: Pražské jaro potvrdilo, že je světový festival. Devátou symfonii letos řídil Vladimir Ashkenazy. Program příštího ročníku bude znám až na podzim(Lidové noviny 13, 5. 6. 2000, č. 130, s. 18).
Macháček, Jiří: Baudo slibuje výjimečný zážitek(Mladá fronta Dnes, 13. 6. 2000, s. 6).
(bví) [= ?]: Česká hudba 20. století na Pražském jaru(Týdeník Rozhlas, 22. 5. 2000, č. 23, s. 10).
čtk [= Česká tisková kancelář]: Filharmonickýsbor zpíval tři týdny s Izraelskou filharmonií(Lidové noviny 13, 20. 7. 2000, č. 167, s. 17).
Čech, Vladimír: Moravský podzim byl vlídný, ale i křečovitý(Hospodářské noviny, 10. 10. 2000, č. 196, s. 6).
Jiráková, Eva: Moravský podzim zakončila Janáčkova díla ve skvělé interpretaci. Příští rok ovládne téma o lásce a smrti(Brněnský den, 10. 10. 2000).
Borková, Alena: Přehlídku Moravský podzim zakončila díla Leoše Janáčka. Závěrečný koncert řídil Tomáš Hanus, který je považován za dirigentskou naději(Rovnost 10, 11. 10. 2000, č. 237, s. 10).
Mikulecký, Miroslav: Vánoční nadílka filharmonie nebyla štědrá(Mladá fronta Dnes, 29. 12. 2000, s. 3).
(vd): Sbor, s nímž točí špičky(Mladá fronta Dnes, 3. 2. 2001, s. 3).
Hradecká, Dita: Očista Wagnerem v Gewandhausu(Lidové noviny 14, 17. 4. 2001, č. 90, s. 18).
[Pražský filharmonický sbor uvedl (8. 2.) v Sále Martinů...](Hudební rozhledy 54, 2001, č. 4, s. 26).
Hradecká, Dita: Pražské jaro mělo i letos své malé skandály. Americký pianista nechal organizátory na holičkách. Na skvělé dirigenty budou Pražané dlouho vzpomínat(Lidové noviny 14, 5. 6. 2001, s. 20).
vrč: Válečné requiem postrádalo jiskru(Lidové noviny 14, 16. 10. 2001, č. 241, s. 27).
Jelínková, Pavla: Jubilejní ročník MHF Český Krumlov(Hudební rozhledy 54, 2001, č. 10, s. 5–6).
Veber, Petr: Pocta ČF Sergeji Rachmaninovi(Hudební rozhledy 55, 2002, č. 3, s. 3).
Špaček, Jan: Festival měl zdařilý závěr(Mladá fronta Dnes, 10. 4. 2002, s. 4).
Čech, Vladimír: Mozartovský večer uzavřel brněnský velikonoční festival(Lidové noviny 15, 11. 4. 2002, č. 85, s. 19).
[Jaroslav Brych, šéfsbormistr Pražského filharmonického sboru...] (Hudební rozhledy 55, 2002, č. 6, s. 37).
Zapletal, Petar: Orchestrální řada (Hudební rozhledy 55, 2002, č. 7, s. 3–4).
Reittererová, Vlasta: Pocta Stravinskému(Hudební rozhledy 55, 2002, č. 7, s. 8–9).
Hradecká, Dita: Mácal učiní z koncertu vždy událost(Lidové noviny 15, 10. 6. 2002, č. 134, s. 30).
hra [= Hradecká, Dita]: Pražský filharmonický sbor v Lužici(Lidové noviny 15, 13. 6. 2002, č. 137, s. 19).
[Jaroslav Brych, který zůstává na brněnských koncertech...](Aplaus 3, prosinec 2002, č. 12, s. 19).
Stehlík, Luboš: Filharmonická vizitka(Harmonie [11], únor 2003, č. 2, s. 6).
Veber, Petr: Pražské jaro nabídlo víkend plný zpěvu(Hospodářské noviny 47, 19. 5. 2003, č. 95, s. 11).
Drápelová, Věra: Zněl smích, tekly slzy, tuhla krev(Mladá fronta Dnes 14, 20. 5. 2003, č. 116, C/12).
Bálek, Jindřich: Mírové requiem(Harmonie [11], květen 2003, č. 5, s. 6).
Petřvalský, Lukáš: Pravoslavný Rachmaninov(Harmonie [11], listopad 2003, č. 11, s. [15]).
Havlíková, Helena: Requiem v Národním hypnotizovalo diváky(Lidové noviny 17, 6. 3. 2004, č. 56, s. 28).
(man): Hudební škola vychovala stovky muzikantů(Mladá fronta Dnes – Pardubický kraj, 24. 3. 2004, s. 4).
Hradecká, Dita: Filharmonický sbor slaví(Lidové noviny 17, 21. 10. 2004, č. 246, s. 27).
Veber, Petr: Sborová virtuozita(Harmonie [12], prosinec 2004, č. 12, s. 4).
Veber, Petr: Vokální duchovní oblouk(Harmonie [13], únor 2005, č. 2, s. 4).
Říha, Vladimír: Sedmdesátiny Pražského filhamonického sboru(Hudební rozhledy 58, 2005, č. 4, s. 6–7).
Needrle, Jiří: Lidé zažijí neobvyklá hudební spojení(Mladá fronta Dnes – Severní Čechy, 3. 8. 2006, s. 5).
Pokora, Miloš: Faustovo prokletí – nezapomenutelný zážitek(Hudební rozhledy 60, 2007, č. 3, s. [9]).
(tum) [= Tůma, Jiří]: Hraje Letní komorní orchestr mladých(Mladá fronta Dnes – Pardubický kraj, 14. 7. 2007, s. 5).
Hora, Jakub: Pěvecké sbory míří do Liberce. Na mezinárodní festival sborového zpěvu Bohemia Cantat přijedou hosté z Lotyšska a Španělska(Mladá fronta Dnes – Liberecký kraj, 22. 8. 2007, s. 4).
Kopáčová-Hradecká, Dita: Král David v FOK byl dobrý tah(Lidové noviny 20, 5. 10. 2007, č. 232, s. 20).
kul: Mladé orchestry zahrají v Praze (Lidové noviny, 15. 10. 2007).
(tum) [= Tůma, Jiří]: Hudební pátek patří filharmonii(Mladá fronta Dnes – Pardubický kraj, 6. 3. 2009, s. 5).
Gregorová, Gabriela: Konzervatoř slaví třicetiny. Historie hudebních škol je delší, na Pardubicku sahá až do středověku(Mladá fronta Dnes – Pardubický kraj, 29. 3. 2008, s. 4).
Tůma, Jiří: Zazní Mozartovo Requiem(Mladá fronta Dnes – Pardubický kraj, 9. 3. 2009, s. 5).
(mlk) [= Mareček, Lubomír]: Na Špilberku zpívá nešťastná Rusalka(Mladá fronta Dnes – Brno a jižní Morava, 29. 8. 2009, s. 5).
Kraft, Nikol: Dirigentský záskok v FOK(Harmonie [18], květen 2010, č. 5, s. 38).
IV. Recenze nahrávek (výběr)
Srnka, Miroslav: Alfred Schnittke. Koncert pro sbor, Requiem(Harmonie [8], červenec 2000, č. 7, s. 46).
Smolka, Jaroslav: Leoš Janáček, Šárka, opera na libreto Julia Zeyera(Hudební rozhledy 54, 2001, č. 5, s. 45).
Srnka, Miroslav: Gustav Mahler. Symfonie č. 2 „Vzkříšení“, Totenfeier (Harmonie [10], červen 2002, č. 6, s. 44–45).
Stehlík, Luboš: Bohuslav Martinů. Zpěvy Vysočiny (Otvírání studánek H. 354, Romance z pampelišek H. 364, Legenda z dýmu bramborové nati H. 360, Mikeš z hor H. 375)(Harmonie [10], červenec 2002, č. 7, s. 45).
Petřvalský, Lukáš: Sergej Rachmaninov. Nešpory op. 37, Liturgie sv. Jana Zlatoústého op. 31 (výběr)(Harmonie [11], červen 2003, č. 6, s. 45).
Kučera, Tomáš: Milan Slavický. Porta coeli, symfonická vize pro velký orchestr, Dvě kapitoly z Apokalypsy pro velký orchestr, Requiem per soli, coro ed orchestra(Harmonie [17], duben 2009, č. 4, s. 53).
Jan Pirner
Datum poslední změny: 23.11.2010