Canticorum iubilo
Text
Canticorum iubilo, smíšený komorní sbor, zahájení aktivity 1971.
Sbor vznikl jako vokálně instrumentální těleso v Praze roku 1971. Než se stal občanským sdružením, fungoval nejdříve pod Národní kulturní památkou Vyšehrad a v letech 1980–94 jako soubor pražského Ústředního kulturního domu železničářů. Zprvu se zaměřoval na starou hudbu, od roku 1977 se pod vedením dirigenta Olivera Dohnányiho repertoár rozšířil o skladby autorů dvacátého století (např. Bohuslav Martinů, Petr Eben, Francis Poulenc). Sbor se účastnil řady domácích a zahraničních sborových festivalů a soutěží, např. roku 1985 v bulharské Varně a roku 1989 ve švýcarském Neuchâtelu. V osmdesátých letech podnikal výměnné zájezdy do Švédska (1981), Itálie (1984) a Německa (1987). Od počátku devadesátých let se sbor věnuje téměř výhradně oratorním a kantátovým dílům. Roku 1982 provedl premiéry skladeb Pocta tvůrcům Zdeňka Lukáše a Šest madrigálů na slova Jiřího R. Picka Miroslava Raichla. Několikrát pořádal koncerty k narozeninám Petra Ebena.
Diskografie
Claudio Monteverdi: Sestina, Paul Hindemith: Six chansons, Bohuslav Martinů: Tři legendy, Petr Eben: Starodávné čarování milému (LP, zájmový náklad Panton, 1984);
Bohuslav Martinů. Mikeš z hor, Zdeněk Lukáš: Parabolae Salomoni, Petr Eben: Dech dávno zašlých dnů, Ubi caritas et amor, Salve Regina (LP, zájmový náklad Panton, 1988);
Luděk Rejchrt: Buď Tobě sláva (LP českobratrské církve evangelické 1990);
Petr Eben: Cantica Comeniana, Dech dávno zašlých dnů, Ubi caritas et amor, Salve Regina, Cantico delle Creatore (LP, Azymuth 1991);
Johann Sebastian Bach: Johannespassion (CD, Pentagon 1992);
Antonín Dvořák: V přírodě, Tomáš Novotný: Čtyři sbory op. 28 (CD, Vixen 2003).
LiteraturaMartha Stellmacher
Datum poslední změny: 17.2.2009