Irena a Vojtěch Havlovi
Charakteristika: Manželské duo zaměřující se na meditační a relaxační hudbu
Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1985
Text
• Diskografie • Literatura •
Irena a Vojtěch Havlovi, manželské duo zaměřující se na meditační a relaxační hudbu, zahájení aktivity 1985.
Irena Havlová (narozena 26. 5. 1959, Rychnov nad Kněžnou) vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1984) a již při škole se začala věnovat hudbě. Vojtěch Havel (narozen 19. 5. 1962, Praha) vystudoval Státní konzervatoř v Praze obory violoncello a klavír (1984). Hudbě se věnoval i nadále se svou manželkou Irenou Havlovou a forma jejich spolupráce byla natolik těsná a harmonická, že se nadále dá hovořit již pouze manželech Havlových jako o jednolitém uměleckém subjektu. Počátek jejich vzájemné spolupráce se píše od pol. 80. let, kdy vznikla experimentální formace Capella Antiqua e Moderna. Sdružení velmi jistě provádělo díla evropské klasické hudby od renesance až po současnost a Havlovi zde s úspěchem rozvíjeli svoje nevšední pojetí tradičních i novodobých skladebných technik a interpretačních postupů. Svou originalitou formace zaujala široké publikum posluchačů a manželé Havlovi se také velmi dobře zapsali u kritiky. První období jejich tvorby ukončuje rok 1990, kdy intenzivně spolupracovali s písničkářem Oldřichem Janotou (nahrávka Chlumec Live) a započala nová etapa jejich samostatného uměleckého zrání.
V 1. pol. 90. let manželé Havlovi postupně třikrát navštívili Indii a inspirováni její lidovou a duchovní hudbou vytvořili autorský komplet 4 CD (Agni, Maha Rudra Yagya, Sri Maháprabhuji Bhajans, Sri Mádhavánanda Bhajans). Na téma duchovního života Indie také natočili dva autorské filmy (Agni, Maha Rudra Yagya). Ve filmových projektech i nadále pokračovali a výsledkem jejich práce byl hudebně vizuální projekt Tajemná gamelánie (režie Viliam Poltikovič). Na poli kinematografického umění se Irena a Vojtěch Havlovi v průběhu následujících let prezentovali ještě několikrát, např. hudbou ke dvěma celovečerním filmům Cesta pustým lesem Ivana Vojnára a Hranice stínů Martina Millera. Kromě těchto titulů se autorsky podepsali i pod celou řadu dalších krátkometrážních a dokumentárních snímků. Dále také do jejich tvorby spadá velké množství scénické hudby k televizním či divadelním inscenacím širokého žánrového zaměření. Od roku 1990 počali Havlovi tříbit svůj osobitý hudební výraz a výsledkem těchto hledání je řada profilových CD (Malé modré nic, Tajemná gamelánie, Háta H., Yoganidra, Hudba ticha, Něžně ke světlu). Ve 2. pol. 90. let Irena a Vojtěch Havlovi nadále pracovali na svém originálním hudebním výrazu a vyústěním jejich spolupráce bylo několik dalších zajímavých projektů, které vzbudily ohlas doma i v zahraničí (Marnost křídel, Den v Benediktu, Jako motýl na tvé dlani). Intenzivní koncertní aktivita je v tomto období zavedla do mnoha koutů Evropy, Kanady i USA. Společně s avantgardními výtvarníky a divadelníky Petrem Niklem a Janou Svobodovou se v rámci představení Slunovrat podívali i do Afriky a Japonska.
Na své dlouhé umělecké dráze spolupracovali s celou řadou vynikajících tuzemských i zahraničních osobností jakými jsou bubeník Alan Vitouš, kytarista Tony Ackerman, flétnista Jiří Stivín, hráč na šakuhači a další zejména japonské hudební nástroje Vlastislav Matoušek, ale také tanečníci Karel Vaněk a Eva Černá či výtvarník Radek Pilař. Díky skutečně mimořádné dávce univerzality, jejich vytříbenému projevu a originalitě jejich tvorby bývají Irena a Vojtěch Havlovi pro snadnější orientaci čas od času přiřazováni k některým rozmanitým hudebně stylovým proudům. Dlouhé meditační plochy jejich hudby inspirované východním myšlením i ona elektrizující forma komunikace umělců při živých vystoupeních má za následek to, že sama kritika neví kam přesně jejich tvorbu zařadit. Výrazový rozptyl používaných vyjadřovacích prostředků bývá totiž u manželů Havlových ve většině případů natolik rozmanitý, mnohotvárný a hlavně neustále se proměňující, že jakýkoliv pokus o alespoň rámcové slovní zachycení podstaty jejich muzikantského dialogu za konkrétní skutečností nutně pokulhává. Jejich hudba v sobě nese nádech poetičnosti a inspirace neevropskými kulturami je v ní velmi patrná. Ve svých kompozicích využívají rozmanitých hudebních nástrojů (violoncello, klavír, viola da gamba, zvony, tibetské mísy a jiné). Manželé Havlovi berou svou uměleckou tvorbu jako poslání a svou hudbu jako dar, kterým předávají mírumilovné duchovní poselství.
Diskografie
Ornament (Bonton Music 1988);
Chlumec Live 16. 1. 1989 (1989);
Moravské koncerty (Bonton Music 1989);
Malé modré nic (Arta Records 1991);
Tajemná Gamelánie (TomK 1992);
Háta H. (Primus 1992);
Hudba ticha (Pragma 1992);
Šerosvit (Bonton Music 1993);
Něžně ke světlu (Monitor / EMI 1994);
Agni (Monitor / EMI 1995);
Marnost křídel (Zóna ve spolupráci s Bonton Music 1996);
Hudba, která se dá pít, čaj, který se dá poslouchat (Spolek milců čaje 1996);
Den v Benediktu (Hermit Foundation 1997);
Jako motýl na tvé dlani (Intermusic 1999);
Vánoční hvězda (Intermusic 2001);
Havlovi – Janota – Babuljak (2001);
Tvá zlatá loďka (Indies Records, 2003);
Světelné kruhy (Rákos records 2005);
Na nebi měsíc (Rákos records 2005). Literatura
Klusák, Pavel: Hudba ticha (Lidové noviny 4, 4. 1. 1991, s. 9).
Smolka, Martin: Háta Há (Tvorba, 1991, č. 9, s. 19).
Kouřil, Vladimír: Irena Havlová a Vojtěch Havel ; Háta H. (Melodie 29, 1991, č. 10, s. 26).
Klusák, Pavel: Irena a Vojtěch Havlovi; Háta H. (Rock & Pop 2, 1991, č. 6, s. 20).
Hartman, Ivan: Vojtěch a Irena Havlovi (Rock & Pop 2, 1991, č. 8, s. 22).
Hartman, Ivan: Malé modré nic (Rock & Pop 3, 1992, č. 3, s. 28).
Bezr, Ondřej: Tajemná Gamelánie (Rock & Pop 4, 1993, č. 4, s. 29).
Hartman, Ivan: Tiché perokresby světlých hlasů a tónů (Lidové noviny 7, 24. 11. 1994, č. 276, s. 11).
Hartman, Ivan: Prostá hudební přírodověda manželů Ireny a Vojtěcha Havlových (UniJazz, červen 1995).
Bezr, Ondřej: Irena a Vojtěch Havlovi (Rock & Pop 6, 1995, č. 7, s. 17).
Bezr, Ondřej: Agni (Rock & Pop 7, 1996, č. 2, s. 84).
Klusák, Pavel: Havlovi propojili indické úlovky s vlastní hudbou ; Agni (Mladá fronta Dnes 7, 15. 3. 1996, č. 64, s. 18).
Březina, Ivan: Hráči prázdnoty ; Portrét (Reflex 9, č. 19, 1998, s. 30-31).
Kalfus, Jan – Kyselka, Michael: Havlovi, necháváme to na inspiraci (Nový prostor, prosinec 2001).
www.havlovi.wz.cz
Tomáš Kudrna Datum poslední změny: 9.2.2009