Nedělka, Michal
Charakteristika: Pedagog a muzikolog
Datum narození/zahájení aktivity:13.5.1964
Text
• Dílo • Literatura •
Nedělka, Michal, pedagog a muzikolog, narozen 13. 5. 1964, Brandýs nad Labem.
Studoval na konzervatoři v Plzni hru na klavír (1979–85), pak v Praze na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy hudební výchovu a ruštinu (1985–90), kde též v oboru hudební teorie a pedagogika absolvoval doktorské studium (od 1991, disertace Z odkazu žáků Pavla Bořkovce, Dr. 1994; 1995 získal Cenu Bernarda Bolzana, udělovanou rektorem začínajícím mladým badatelům). Na Ostravské univerzitě se též habilitoval 2001 prací Mše v soudobé české hudbě, vědecko-pedagogickou hodnost profesor (obor teorie vyučování hudební výchově) získal 2006 na Univerzitě Mateja Bela v Banské Bystrici.
Pedagogickou dráhu zahájil působením na Základní umělecké škole Jana Zacha v Čelákovicích (1990–91, klavír, hudební nauka), trvale zakotvil na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy nejprve jako doktorand, pak jako odborný asistent (od 1994), docent a profesor; od 2001 je vedoucím katedry hudební výchovy, od 2007 zastává funkci proděkana pro studijní záležitosti. V hudební pedagogice se zaměřuje na problematiku klavírní improvizace v hudebně výchovném procesu: je řešitelem grantového projektu Klavírní improvizace v práci hudebního pedagoga na základě analýzy hudební díla, vydal učební videoprogram s demonstrací metodické řady kroků při výuce klavírní improvizace, určený pro Velkou Británii a Rusko (Appassionato – 7 lessons of the piano-improvisation, London: Languages of the World 1998; sahá od doprovodů lidových písní přes funkční a modální harmonii až po volnou improvizaci a základy improvizace jazzové); člen redakční rady časopisu Hudební výchova (od 2005). Jako muzikolog se zabývá novější českou hudbou, zejména duchovní, publikuje sborové úpravy, má rozhlasové pořady (Český rozhlas – Vltava).
Dílo
I. Dílo literární
Knihy
Vícehlas v lidové písni (s Elenou Petrovou, Praha 1993);
Z odkazu žáků Pavla Bořkovce (Praha 2001);
Mše v soudobé české hudbě (Praha 2005).
Sborníkové stati
Vícehlasá úprava lidové písně ve výuce praktické harmonie (Živá hudba XI, Praha: AMU 1992, s. 79–88);
Odkaz žáků Pavla Bořkovce současné škole (Dějiny hudební výchovy, Ostrava: Tvůrčí centrum AHUV 1996, s. 99–108);
Výuka klavírní improvizace v zrcadle evropské hudební kultury (Výchova k evropanství, Liberec: Technická univerzita 1996, s. 145–154);
Vícehlas v lidové písni (sborník Lidová píseň a hudební výchova, Olomouc: Pedagogická fakulta UP 1997, s. 44–52);
Evropská dimenze soudobé české liturgické hudby (sborník Vědecká pojednání, Liberec: Technická univerzita 2000, s. 193–202);
Josef Říha: Missa brevis pro smíšený sbor a capella (Olomoucké jarní muzikologické konference, Olomouc: Univerzita Palackého 2000, s. 67–70);
Preference v klavírní improvizaci (Olomoucké jarní muzikologické konference, Olomouc: Univerzita Palackého 2000, s. 127–128);
Interdisciplinární dimenze soudobé české liturgické hudby (Multimediální komunikace v hudební a polyestetické výchově (Praha, Univerzita Karlova 2001, s. 86–94);
Pavel Bořkovec – kompoziční řád a pedagogická tolerance (Česká hudba 2004, Praha: Divadelní ústav 2004, s. 70–77);
Ostinato a prodleva v doprovodu lidové písně (Vzdelanie v meniacom sa svete, Nitra: SLOVDIDAC 1997, s. 756–763);
Video ve výuce klavírní improvizace (Učitel´ pre tretie tisícročie, Nitra: SLOVDIDAC 1999, s. 144–147);
Klavierimprovisation in der Weiterbildung der Musiklehrer in der Tschechischen Republik (Musiklernen – ein Leben lang, Wien: Universal Edition 2004, s. 350–352).
Časopisecké články, recenze
Jiří Laburda: Missa clara (Cantus 1999, č. 3, s. 12–17, č. 4, s. 11–15);
Josef Říha: Missa brevis (Cantus 1999, č. 2, s. 12–16);
Zdeněk Pololáník: Liturgická česká mše (Cantus 2000, č. 4, s. 13–19);
Jan Hanuš: 7. mše – hlaholská (Cantus 2000, č. 1, s. 10–12, č. 2, s. 10–12);
K osmdesátinám Jana Hanuše (Hudební výchova 4, 1995–96, č. 1, s. 9–10).
Pavel Bořkovec. Alena Burešová (Hudební rozhledy 49, 1996, č. 5, s. 34);
K významnému životnímu jubileu I. Hurníka (Hudební výchova 6, 1998, č. 1, s. 5–8);
Josef Leopold Zvonař (Cantus 1999, č. 1, s. 32–33);
K sedmdesátinám Jiřího Laburdy (Hudební výchova 9, 2001, č. 1, s. 12–13);
K jubileu Jana Málka (Hudební výchova 11, 2003, č. 2, s. 22–24);
K osmdesátinám Ilji Hurníka (Hudební výchova 11, 2003, č. 1, s. 6–8);
K pětasedmdesátinám Zdeňka Lukáše (Hudební výchova 11, 2003, 2003, č. 3, s. 43–46);
Kniha o „vědeckovýzkumném řemesle“ v hudební pedagogice (Hudební výchova 11, 2003, č. 4, s.67);
Odešel skladatel, odešel člověk… (nekrolog Jana Hanuše, Hudební výchova 13, 2005, č. 1, s. 1–2).
Na internetu
Petr Eben: České mešní ordinarium – Chorální inspirace v tvorbě Petra Ebena. Praha, cit. 22. 10. 2004. Dostupné na http://www.ucps.cz/03-01-clanek.php?see_ID=204
Petr Eben: České mešní ordinarium – Kyrie a Gloria. Praha, cit. 22. 10. 2004. Dostupné na http://www.ucps.cz/03-01-clanek.php?see_ID=205
Petr Eben: České mešní ordinarium – Credo. Praha, cit. 22. 10. 2004. Dostupné na http://www.ucps.cz/03-01-clanek.php?see_ID=206
Petr Eben: České mešní ordinarium – Sanctus a Agnus Dei. Praha, cit. 22. 10. 2004. Dostupné na http://www.ucps.cz/03-01-clanek.php?see_ID=210
Jiří Laburda: Missa clara. Praha, cit. 23. 3. 2004. Dostupné na http://www.ucps.cz
II. Dílo hudební
Úpravy písní
Poslán jest od Boha anděl (pro dětský sbor a capella, CD Vánoční a folklórní inspirace, Tonny Music 1998);
Ó, vy blažené Vánoce (pro dětský sbor a capella, CD Vánoční a folklórní inspirace, Tonny Music 1998);
Čtyři lidové koledy (pro dětský sbor a klavír, Cantus 2000, č. 3, příloha s. 1–8);
Lidové písničky s doprovody I, II (klavírní improvizace doprovodů pro simultánní zpěv s nahrávkou, MC Lidové písničky s doprovody, Portál 1999, 2000). Literatura
Who is Who (Verlag für Personenenzyklopädien AG, Zug 2002, Švýcarsko, s. 531).
www.czechmusic.org
Ivan Poledňák Text
Datum poslední změny: 4.7.2008