Hlávková, Lenka
(Mráčková)
Charakteristika: Muzikoložka
Datum narození/zahájení aktivity:17.8.1974
Datum úmrtí/ukončení aktivity:21.12.2023
Text
Hlávková, Lenka (roz. Mráčková), muzikoložka, narozena 17. 8. 1974, Louny, zemřela 21. 12. 2023, Praha.
Po maturitě na Gymnáziu v Mostě (1992) vystudovala hudební vědu na Univerzitě Karlově u Jaromíra Černého (Mgr. 1998, diplomová práce Části mešního ordinaria v kodexu Speciálník a jejich evropský kontext, Ph.D. 2004, disertační práce Polyfonní mešní ordinarium v Kodexu Speciálník). Od roku 2002 pedagogicky působila na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, od roku 2004 jako odborná asistentka. V letech 2002–07 byla tajemnicí ústavu, v letech 2009–10 zástupkyní vedoucího, mezi lety 2012–15 byla ředitelkou ústavu, od 2021 opět ředitelkou. Absolvovala studijní pobyt na Humboldt-Universität Berlin (1999–2000), v roce 2004 obdržela badatelské stipendium Deutscher Akademischer Austausch Dienst pro výzkum v Mnichově, Wolfenbüttelu a Berlíně. V zimním semestru 2007–08 vyučovala na Technische Universität Dresden, v rámci programu Erasmus přednášela na univerzitách v Bratislavě, Varšavě, Poznani (2008), St. Etienne a Mnichově (2009). Od roku 2002 se pravidelně aktivně zúčastňovala mezinárodních konferencí zaměřených na středověkou a renesanční hudbu (mimo jiné Leuven, Jena, Glasgow, Tours, Vídeň, Bruggy, Varšava, Vratislav). Jako editorka spolupracovala na sbornících Littera NIGRO scripta manet. In honorem Jaromír Černý (Praha 2009) a Musical Culture of the Czech Lands and Central Europe before 1620 (Praha 2011). Příležitostně se věnovala též hudební popularizaci (články pro časopisy Mistři klasické hudby, Harmonie, Hudební rozhledy). Jejím hlavním badatelským tématem byla hudební kultura druhé poloviny 15. století.
Zemřela za tragických okolností dne 21. prosince 2023 při střelbě v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Dílo
Studie
Kodex Speciálník – eine kleine Foliohandschrift böhmischer Provenienz (Hudební věda 39, 2002, č. 2, s. 162–184).
Dvanáct tváří polyfonie. Tvář třetí: Zlatý věk (Harmonie 11, č. 3, 2003, s. 14–15).
Dvanáct tváří polyfonie. Tvář čtvrtá: Ve stínu i na výsluní (Harmonie 11, 2003, č. 4, s. 14–15).
Dvanáct tváří polyfonie. Tvář pátá: Na sklonku renesance (Harmonie 11, 2003, č. 5, s. 18–19).
Kodex Speciálník a Evropa. Příspěvek ke studiu kulturního života v Čechách na konci 15. století (in: Evropa a Čechy na konci středověku. Sborník příspěvků věnovaných Františku Šmahelovi, Praha 2004, s. 125–131).
Części mszalne z określeniem „sociorum“ w kodeksie Speciálník: Studium polifonii końca XV wieku w Czechach (Muzyka 49, 2004, č. 2, s. 89–110).
Patrem Yacten – Sanctus Elezanger. A Fragment of an Unknown Mass Ordinary from Codex Speciálník and its Milanese Context (Hudební věda 43, 2006, č. 2, s. 147–164).
Hudební život v Čechách 2. poloviny 15. století ve světle pramenů polyfonie (in: Hudobnohistorický výskum na Slovensku začiatkom 21. storočia, Univerzita Komenského, Bratislava 2007, s.79–84).
Kodeks wrocławski v kontekście życia muzycznego utrakwistycznych Czech okolo 1500 roku (Muzyka 52, 2007, č. 2, s. 3–20).
Codex Franus – a Mirror of the Musical Practice of the Bohemian Utraquist Church around 1500? (Journal of the Alamire Foundation 1, 2009, č. 1, s. 79–85).
Behind the stage: some thoughts on the Codex Speciálník and the reception of polyphony in late 15th-century Prague (Early Music 37, 2009, č. 1, s. 37–48).
Die Kompositionen Johannes Tourouts in böhmischen Musikhandschriften. Zur musikalischen Kultur am Hofe Kaiser Friedrichs III. und ihrer Rezeption in den böhmischen Ländern (in: Böhmen und das Deutsche Reich. Ideen- und Kulturtransfer im Vergleich, 13. – 16. Jahrhundert, München 2009, s. 103–111).
Lanoy, Lannoy, Launay, Lanoys, Lannoys? Thoughts on the Attribution of a Mass Fragment in the Codex Speciálník (in: Littera Nigro scripta manet, Praha 2009, s. 105–109).
Zapomenutí mistři starší české hudby: císařský hudebník Johannes Tourout a české prameny polyfonie 15. století (Harmonie 17, 2009, č. 2, s. 12–13).
Guillaume de Machaut, Lucemburkové a ars nova v českých zemích (in: Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského, Ostrava 2011, s. 939–941).
Jana Spáčilová
Datum poslední změny: 9.1.2012