Dykast, Roman
Charakteristika: Estetik, muzikolog a hudebník
Datum narození/zahájení aktivity:26.10.1962
Text
• Dílo • Literatura •
Dykast, Roman, estetik, muzikolog a hudebník, narozen 26. 10. 1962, Uherský Brod.
Maturoval na konzervatoři v Kroměříži (1981, obor housle, absolutorium tamtéž v roce 1983), poté studoval hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1987, diplomní práce Antonín Rejcha a jeho nový systém fugy, tamtéž PhDr. 1990). Absolvoval vědeckou aspiranturu na katedře dějin umění a estetiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (1988–91, CSc. v oboru dějiny umění a estetika 1994 na základě práce Sémantika hudební exprese). Habilitoval se na Hudební fakultě AMU, kde byl jmenován docentem 2007.
Od roku 1991 působí jako interní pedagog HAMU na katedře teorie a dějin hudby, od 1997 též jako externí pedagog na katedře estetiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je od roku 2004 předsedou Společnosti pro estetiku při Akademii věd České republiky, je členem Rady vědeckých společností AV ČR, členem podoborové komise Grantové agentury České republiky, členem redakční rady časopisu Hudební rozhledy. Získal a obhájil řadu grantů, v nichž se odráží jeho vědecké i pedagogické zaměření, mimo jiné 2002–04 Hudba a výraz (grant Specifický výzkum na vysokých školách, výstup kniha Hudba věku melancholie), 2004 Estetika hudební interpretace v notových a zvukových příkladech (grant Fond rozvoje vysokých škol, výstup publikován v elektronické podobě na webu HAMU), 2005 Antologie pramenů k estetice hudby 15.–18. století (grant Specifický výzkum na vysokých školách, publikován v elektronické podobě na webu HAMU), 2006 Inovace předmětu dějiny umění a kultury (grant Fondu rozvoje vysokých škol, výstup multimediální vybavení učebny a zřízení speciální dílčí knihovny pro vyučovaný předmět v rámci knihovny HAMU), 2007–08 Překlady pramenů jako zdroj poznání teorií hudby (připravuje se vydání překladů Rousseauových spisů o hudbě), 2006–08 Estetické aspekty v hudebněteoretických spisech Antonína Rejchy (grant Grantové agentury ČR). Jako badatel v oboru dějin estetiky se specializuje zejména na dobu renesance a baroka, kde jeho spisy představují originální a významný příspěvek nejenom české, ale i evropské odborné literatury.
Jako hudebník dlouhodobě působí či působil v uskupeních Duvaj (moravská lidová hudba), Pražský pouťový promenádní orchestr, Salonní orchestr Adama z Veleslavína. S nimi absolvoval na 2000 vystoupení, včetně zahraničních (Francie, Belgie, Nizozemí, Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko, Dánsko, Itálie a další).
Dílo
Knihy
Hudební estetika (s Janem Vičarem, Praha, Akademie múzických umění 1998, 20012);
Vliv novoplatonismu na hudbu
Humanismus a hudba (Praha, Togga 2004);
Hudba věku melancholie (Praha, Togga 2005, + 1 CD);
Harmonie a melodie. Hledání základního principu a původu hudby ve francouzské estetice 18. století (Praha, Togga 2007).
Edice
Sborník z konference uspořádané ke 100. výročí úmrtí významného českého filozofa a estetika Josefa Durdíka (Praha, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta 2003).
Studie, stati
Sonáta pro dvoje housle Vladimíra Sommera (Hudební věda 25, 1988, č. 3, s. 251–263);
Metodologická východiska Helfertovy koncepce ve srovnání s jinými dobovými estetickými koncepty (sborník Helfertova Česká moderní hudba, HAMU, Praha 1996, s. 15–20; otištěno také in: Pečman, Rudolf: Vladimír Helfert, Brno, Akademické nakladatelství CERM 2003, s. 161–163);
Svár artificiální a nonartificiální hudby (in: Vlastimil Zuska a kolektiv: Estetika na křižovatce humanitních disciplín, Praha, Karolinum 1997, s. 139–150);
Symbolická forma v hudbě (sborník K aktuálním otázkám hudební teorie, Praha, HAMU 2000, s. 124–130);
Idea musique mesurée ve francouzských akademiích 16. století (sborník Mezinárodní sympozium o sborovém zpěvu „Cantus choralis ‘01“, Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně 2002, s. 50–56);
Chromatika jako barevný protiklad diatoniky (sborník Živá hudba XII, 2002, Hudební fakulta Akademie múzických umění, Praha, Togga 2003, s. 95–108);
Durdíkovo pojetí zlatého řezu (Sborník z konference uspořádané ke 100. výročí úmrtí významného českého filozofa a estetika Josefa Durdíka. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta 2003, s. 86–93);
Keplerovo novoplatonské zdůvodnění působivé síly tercií a sext (sborník z Výroční konference České společnosti pro hudební vědu 2002 „Nové poznatky o hudbě v zemích Koruny české od počátků do roku 1622“, Praha 2004);
Tóny jako čísla a proporce v renesanční teorii hudby (Živá hudba XIII, 2003, Praha, Hudební fakulta Akademie múzických umění a Togga 2004, s. 95–108);
Modalita a rytmus jako základ výrazového principu v Janáčkově 1. smyčcovém kvartetu (Živá hudba XIII, 2003, Praha, Hudební fakulta Akademie múzických umění a Togga 2004, s. 95–108).
Jak to humanisté mysleli s hudbou (Slovenská hudba 30, 2004, č. 1–2, s. 95–108);
Jan Racek a jeho "Slohové problémy italské monodie" (sborník Musicologia brunensis, Praha, KLP 2005, s. 150–157);
Barevná hudba a ťuknuté hlavy (sborník Svár teorie s praxí III?, Praha, Akademie múzických umění 2006, s. 40–42);
Hradeckého Riemannův Rameau (sborník Svár teorie s praxí IV?, Praha, Akademie múzických umění 2007, s. 29–32);
Hudba v Diderotově a D’Alembertově Encyklopedii (sborník Musicologica Olomucensia IX, Olomouc, Univerzita Palackého 2007, s. 87–98).
Články (recenze knih, rozhovory apod.)
Jiří Fukač: Mýtus a skutečnost hudby. Traktát o dobrodružství a oklikách poznání (Hudební rozhledy 44, 1991, č. 3, s. 143);
Český lev ze Slovenska / Vladimír Godár (Týden, 7, 2000, č. 22, s. 72–74; plný text také na: http://full.nkp.cz/nkdb/view/mkdoc.asp?p1=TY2000052200005800);
Mým vzorem je Béla Bartók, říká Vladimír Godár (Hudební rozhledy 53, 2000, č. 8, s. 42–43; otištěno také in: Vladimír Godár: Rozhovory a úvahy, Bratislava 2006, s. 62–65);
Vladimír Godár: Kacírske quodlibety (Estetika 37, 2001, č. 2/3, s. 168–176);
Rudolf Pečman: Hudební kontexty staré Itálie (Hudební rozhledy 60, 2007, č. 12, s. 50).
Recenze koncertů a CD
Virtuosi di Praga k výročí Bohumila Kotmela (Harmonie 2, 1994, č. 4, s. 16);
Schubert, Franz, Erlkönig, Duos & Transcriptions (Deutsche Grammophon; Hudební rozhledy 48, 1995, č. 12, s. 38);
Mutter, Anne-Sophie, Suk, Josef, Slavné světové romance, Romance (Lotos, Deutsche Grammophon; Hudební rozhledy 49, 1996, č. 9, s. 47–48);
Dověcnosti,1. českomoravská nezávislá hudební společnost a František Sušil (Globus International; Hudební rozhledy 49, 1996, č. 1, s. 44–45);
Prší déšť U hasičů (Hudební rozhledy 49, 1996, č. 6, s. 20–21);
Tango ve Španělském sále (Hudební rozhledy 49, 1996, č. 6, s. 18–19);
Caballé, Montserrat, Grandi voci (Decca; Hudební rozhledy 49, 1996, č. 10, s. 42);
Vivaldi, Antonio, Concerti (RCA Victor Red Seal-BMG Music, Hudební rozhledy 49, 1996, č. 10, s. 45–46);
Biber, H. I. F., Sonatas (BMG, Hudební rozhledy 50, 1997, č. 2 , s. 46–47);
Vivaldi, Antonio, Concerti e Cantate (Opus 111, Musica 2, 1998, č. 1, s. 31);
Corelli, Arcangelo, Concerti grossi op. 6, č. 7-12 (Opus 111; Hudební rozhledy 51, 1998, č. 7, s. 52);
Rejcha, Antonín, Fugues for piano (Panton; Hudební rozhledy 51, 1998, č. 2, s. 45–46);
Rameau, Jean Philippe, Hippolyte et Aricie (Erato; Musica 2, 1998, č. 2, s. 34);
Berlioz, Hector, Overtures (Decca-PolyGram; Hudební rozhledy 51, 1998, č. 6, s. 46);
Paganini, Niccolò, Violin Concerto No. 1 (Teldec; Musica 2, 1998, č. 3, s. 31);
Beethoven, L. van, Smyčcové kvartety F dur op. 14, č.
CD-ROM a vážná hudba (Hudební rozhledy 52, 1999, č. 10, s. 35–36);
Dmitrij Kitajenko hostem Pražského podzimu (Hudební rozhledy 53, 2000, č. 9, s. 23);
Treasure-trove, Hudba z českých archívů (Multisonic; Hudební rozhledy 53, 2000, č. 10, s. 47);
Pavel Šporcl a Pocta Paganinimu (Hudební rozhledy 54, 2001, č. 6, s. 14–15);
Komorní symfonie Ondřeje Kukala (Hudební rozhledy 55, 2002, č. 4, s. 7–8);
Závěr Šporclova "Žlutomodrého turné" (Hudební rozhledy 56, 2003, č. 3, s. 13).
Nahrávky
CD Duvaj: Moravské lidové písně (JVP 1995; Roman Dykast – úprava, housle, zpěv);
CD Felix Austriae Domus, Music in the 16th century Hapsburg Empires, Duodena Cantitans / Capella Rudolphina, Petr Daněk (Supraphon 1996, Anonym: Das Klaglied von dem volzognen Urthel und Sententz wider die Rebellen ihro Kays. Mtt. Ferdinand II.; Roman Dykast – housle ochlebky);
CD „Aktuální stav: TOLERANCE /Česká soudobá hudba 1997/ (Triga 1997, Vlastislav Matoušek: Bez paměti; Roman Dykast – housle). Literatura
Thein, Karel: Hudba světa a lidská duše – nad skvělou knihou Romana Dykasta Hudba věku melancholie (Mladá fronta Dnes 16, 2005, č. 183, Kavárna, s. 4).
Flašar, Martin: Roman Dykast: Hudba věku melancholie (Opus musicum 37, 2005, č. 3, s. 52).
Pečman, Rudolf: Roman Dykast: Hudba věku melancholie (Estetika 41, 2005, č. 3/4, s. 254–257).
Šebesta, Josef: Roman Dykast: Hudba věku melancholie (Hudební věda 42, 2005, č. 2, s. 222–225).
Daněk, Petr: Roman Dykast: Hudba věku melancholie (Hudební rozhledy 60, 2007, č. 5, s. 52).
Ivan Poledňák Text
Datum poslední změny: 3.7.2008