Kalina, Petr Ch.
Charakteristika: Muzikolog
Datum narození/zahájení aktivity:2.6.1978
Text
Kalina, Petr Ch. (vl. jm. Petr Kalina), muzikolog, ukrajinista, narozen 2. 6. 1978, Brno.
Po studiu na Akademickém gymnáziu v Brně (1992–96) nastoupil na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity nejprve jako mimořádný, posléze coby řádný student (1997–2003). Studoval zde kombinaci Hudební věda – Ukrajinský jazyk a literatura. Po absolvování nastoupil na mateřské fakultě do doktorského studia oboru Hudební věda, jež ukončil roku 2010 (Ph.D.). Během studia absolvoval několik krátkodobých akademických stáží v Kyjevě a ve Lvově; v letech 2004–05 strávil semestrální pobyt na Univerzitě Lipsko, kde se věnoval zejména organologii a sorabistice. V roce 2006 nastoupil na místo odborného pracovníka Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty brněnské univerzity, kde k jeho povinnostem patří lexikografická práce a výuka organologických předmětů. Od roku 2008 pracuje paralelně na Ústavu slavistiky téže fakulty, kde vyučuje ukrajinštinu, sorabistiku a kulturní dějiny slovanských národů.
Odborně se zaměřuje zejména na historickou a systematickou reflexi slovanské hudby (zejména ukrajinské a lužickosrbské) se značným zřetelem k lidové hudbě. Výrazně se podílel např. na české popularizaci díla ukrajinského skladatele Mykoly Lysenka. Je rovněž činný na poli organologie a v oblasti teorie i praxe hudebně-lexikografické práce. Je autorem několika odborných studií (vyšly doma, na Ukrajině, v Polsku a v Německu) a řady popularizačních textů (zejm. hudební recenze a průvodní slova ke koncertům). V letech 2013–18 působil jako redaktor tištěných průvodních České filharmonie. Věnuje se rovněž uměleckým překladům z ukrajinštiny.
V roce 2015 byl jmenován Akademikem Mezinárodní literárně-umělecké akademie Ukrajiny a o rok později mu byla na Ukrajině udělena Gogolova cena Triumf. Od roku 2009 je členem předsednictva České společnosti pro hudební vědu a od roku 2015 zasedá také v předsednictvu České asociace ukrajinistů.
Dílo
Dílo literární:
Studie
Neznámý Mykola Lysenko (Opus musicum, 34, 2002, č. 1, s. 4–12).
Refleksija tvorčosti Mykoly Lysenka v Čechiji (in: Problemy slovjanoznavstva 54, Lvov 2004, s. 35–43).
Lužickosrbské housle. Stav a perspektivy bádání (in: Miscellanea doctorandica I., Olomouc 2004, s. 63–65).
Uročyste vidkryttja pamjatnyka Ivanu Kotljarevskomu u Poltavi v 1903 r. (in: Ukrainica brunensia I., Brno 2004, s. 343–348).
Mykola Lysenko v Praze (Opus musicum, 37, 2005, č. 3, s. 18–20).
Česki doslidžennja serbsko-lužyckych chordofoniv. Retrospektyvnyj i perspektyvnyj aspekt (in: Pytannja sorabistyky, Lvov-Budyšin 2006, s. 30–36).
První notované zápisy ukrajinského hudebního folkloru (Národopisná revue, 16, 2006, č. 2, s. 75–79).
Literární, hudební a výtvarné dílo Ludvíka Kuby jako jedinečný pramen výzkumu lužickosrbských smyčcových chordofonů (in: Slovanský svět očima badatelů a publicistů 19. a 20. století, Praha 2007, s. 11–20).
Problém stratifikace prvotní a druhotné existence lužickosrbského hudebního folklóru. (Musicologica brunensia, 44, 2009, č. 1–2, s. 67–71).
Problema stratyfikaciji pervynnoho ta vtorynnoho pobutuvannja serbolužickoho muzyčnoho folkloru (in: Pytannja Sorabistyky, Lvov 2009, s. 157–162).
Český hudební slovník osob a institucí. Pravidla pro autory / Seznam zkratek. Aktualizovaný stav 2010. Certifikovaná metodika (Musicologica brunensia, 45, 2010, č. 1–2, s. 283–297) – spoluautoři Petr Macek a Simona Sedláčková.
Velké housle lidového instrumentáře Lužických Srbů (Národopisná revue, 21, 2011, č. 1, s. 22–31).
Repertoár lužickosrbských houslí jako prvek etnoorganologického obrazu lidových chordofonů z Lužice (Muzikologické fórum 1, 2012, č. 2, s. 73–80).
Pražské působení ukrajinského muzikologa Fedora Steška (Musicologica Brunensia 47, 2012, č. 2, s. 49–64).
Hudební aktivity Ukrajinců v meziválečném Brně (Musicologica Brunensia 48, 2013, č. 2, s. 59–72) – spoluautorka Zuzana Šalplachtová.
Malé housle lidového instrumentáře Lužických Srbů (Folia ethnographica 48, 2014, č. 1, s. 21–34).
Vasyl Barvinskyj, ukrajinský žák Vítězslava Nováka (Opus musicum 47, 2015, č. 1, s. 18–37).
Činnost Jurije Mencla na poli lužickosrbských nástrojů pro lidovou hudbu (In: Pražské sorabistické studie II. K 360. výročí narození pražského sochaře lužickosrbského původu Matěje Václava Jäckela, Praha – Budyšin 2016. s. 95–104).
Leoš Janáček's interpretation and misinterpretation of Dostoyevsky's The House of the Dead (Musicologica Brunensia 51, 2016, č. 2, s. 27–40) – spoluautorka Danuta Hudecová.
Simona Sedláčková
Datum poslední změny: 9.2.2017