Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Kopta, Pavel

Tisk


Datum narození/zahájení aktivity:11.9.1930
Datum úmrtí/ukončení aktivity:21.8.1988
Text
Literatura

Kopta, Pavel, textař, narozen 11. 9. 1930, Praha, zemřel 21. 8. 1988, Praha.
 
Syn spisovatele Josefa Kopty (1894–1962). Po gymnaziálních studiích začal pracovat jako pomocný režisér Filmového studia Barrandov, poté byl dramaturgem Černého divadla J. Srnce a od roku 1964 působil jako textař ve svobodném povolání. Ovlivněn verši některých básníků a textařů napsal začátkem 50. let texty k prvním skladebným pokusům Jiřího Šlitra, které později našly uplatnění na Text-appealech v Redutě i na gramofonových deskách. K nejvýznamnějším patřily Černá Jessie a Dnes naposled, známe z podání Hany Hegerové.
Jako spoluzakladatel Divadla Na zábradlí, na jehož činností se od první inscenace leporela Kdyby tisíc klarinetů podílel taky autorsky spolu s Vladimírem Vodičkou, napsal podle kritiky jeden z nejzdařilejších hudebních kousků  Písničku z pouti interpretovanou Ljubou Hermanovou. Později přispěl do další hudební komedie Divadla Na Zábradlí Faust, Markéta, služka a já, kde památnou písní byla Včera mi bylo sedmnáct (hudba Jaroslav Vomáčka) ve které debutovala začínající Zuzana Stivínová. Velké popularity se poté dostalo zejména šansonům, které vytvořil spolu s Vladimírem Vodičkou pro Ljubu Hermanovou do dvou následujících inscenací Divadla Na Zábradlí: Fialkovy pantomimy, Devět klobouků na Prahu. V průběhu 60. let Kopta rozšířil spolupráci s divadly na další pražské i mimopražské scény. Je také autorem písňových textů k inscenacím Národního divadla Poprask na laguně a Ze života hmyzu, dále ke Krásné neznáme a Zkrocení zlé ženy. Pro Divadlo Stanislava Kostky Neumanna napsal texty do představení Josefína, Petřínská romance a Rukojmí, pro Realistické divadlo Komik, pro Hudební divadlo v Karlíně vytvořil české texty ke Kernově muzikálu Loď komediantů Janem Werichem. Spolupracoval i s Divadlem Spejbla a Hurvínka, se Semaforem atd. Spolu se Zdeňkem Borovcem je autorem zpěvných textů k původnímu muzikálu Jiřího Bažanta a Jiřího Maláska Světla metropole. Obsáhlá je také jeho tvorba pro film, kde kromě animovaných  a krátkometrážních snímku se ze svými písněmi podílel celkem na 45 celovečerních filmech jako například byli Pane vy jste vdova, Čtyři vraždy stačí, drahoušku!, Princ a Večernice, Oranžový měsíc atd. Často také spolupracoval s Československým rozhlasem a Československou televizí. Ze zpěváků populární hudby patří k interpretům jeho textů vedle Ljuby Hermanové zejména Hana Hegerová, v jejímž podání dosáhl vynímečné obliby zvláště jeho český text šansonu Milord. Hegerová vydala různi alba, sestavené výhradně z Koptových textů jako Lásko prokletá, Starožitnosti, Já ráda vzpomínám, Když někdo z vás atd. Dále se svými texty podílel na repertoáru Karla Černocha Sám v neděli, Judity Čeřovské Nic víc, Marthy Elefteriadu Kresby tuší, Karla Gotta Babylón, Muzika, Petry Janů Dej si říct, Ráno, ráno, Evy Pilarové Anonym, Bříza bílá a jiných. Výbory z Koptových písňových textů vyšli knižně ve sbírkách Piš (Mladá fronta, Praha 1967) a Abeceda (Práce, Praha 1980).
Literatura
I. Lexika
EJ.
 
II. Ostatní
Dlouhá, L.N.: Od reduty k Apollu ( Taneční hudba a jazz 1697–69, s. 5).
Dořůžka, L.: (Hudební rozhledy 22, 1969, s. 929).
Kolář, J.: Tady máš klavír a papíru kus (Melodie 3, 1975, s. 80).
 
Dzurňáková Jozefína
Datum poslední změny: 29.1.2009