Krajný, Boris
Charakteristika: Klavírista a pedagog
Datum narození/zahájení aktivity:28.11.1945
Text
• Literatura •
Krajný, Boris, klavírista a pedagog, narozen 28. 11.1945, Kroměříž.
Studoval obor klavírní hra na Konzervatoři Pavla Josefa Vejvanovského v Kroměříži (1958–1963, pedagogové Jiří Doležel a Josef Skalák) a na pražské Akademii múzických umění u Františka Maxiána (1963–69); uměleckou aspiranturu absolvoval u Ivana Moravce (1973). Byl sólistou Pražského komorního orchestru (1971–81), poté (do 1989) sólistou České filharmonie. V roce 1975 obdržel čestné uznání v soutěži královny Alžběty v Bruselu, 1976 zvítězil v soutěži v italské Senegálii. 1982 získal za nahrávku klavírních koncertů francouzských autorů Grand Prix du Disque Paris. Od roku 1992 je pedagogem pražské AMU (odborný asistent 1991, docent 1997).
Krajný vystoupil na koncertech v rámci hudebních festivalů v Baalbeku, Aténách, Bergenu, Lublani, Harogate; samostatně koncertoval v USA (New York: Carnegie Hall 1972, 1977, 1983, Washington D. C.: Kennedy Center 1997, National Galery 2007), v Anglii (Wigmor Hall Londýn 2002), v Rusku (Moskva: Čajkovského sál), v Německu (Berlín, Mnichov), Rakousku (Vídeň, Salcburk), ve Francii (Paříž), v Belgii (Brusel), v Austrálii (Sydney, Melbourne), v Argentině (Buenos Aires: Teatro Colon), na Kubě (Havana), dále v Japonsku, v Jihoafrické republice, v Egyptě, v Mexiku a jinde; na zahraničních zájezdech v USA, Kanadě, Mexiku, Austrálii, Japonsku atd. Spolupracoval mimo jiné s Pražským komorním orchestrem, s Českou filharmonií, se Státní filharmonií Brno atd. V roce 1990 provedl v československé premiéře 2. symfonii (The Age of Anxiety) Leonarda Bernsteina, 1993 poprvé provedl Koncert g moll pro klavír a orchestr Antonína Dvořáka v Jižní Africe, v sezóně 1999–2000 přednesl 4. klavírní koncert (Inkantace) Bohuslava Martinů v New Yorku a v Kuala Lumpuru.
Na gramofonové desky nahrál Boris Krajný kompletní klavírní dílo a koncerty pro klavír Maurice Ravela; dále pořídil snímky děl Johana Sebastiana Bacha (Ciaconne, Chorální předehry), nahrál Klavírní koncert č. 3 Bély Bartóka, skladby Ludwiga van Beethovena (Sonáta C dur, op. 53, Andante favori), Fryderyka Chopina (Fantazie f moll, op. 49), Alberta Roussela (Koncert pro klavír), Arthura Honeggera (Concertino), Francoise Poulenca (Aubade), díla Antonína Dvořáka (Klavírní kvintet), Sergeje Prokofjeva (Koncert pro klavír č. 3), Erwina Schulhoffa (Partita, Etudy), Césara Francka, Clauda Debussyho a dalších. Pro rozhlas nahrál mimo jiné řadu skladeb českých skladatelů 20. století (Jana Tausingra, Klementa Slavického, Ladislava Kubíka, Emila Hlobila, Bohuslava Martinů, Ivana Řezáče, Oldřicha Františka Korteho a jiných). Krajný natáčel pro firmy Supraphon, Panton, Pavanne, Bonton, Rosa, Harmonia mundi apod.
Krajného hra, ovlivněná oběma významnými učiteli, se vyznačuje jemnou, kultivovanou zvukovostí, zejména v podání romantického a impresionistického repertoáru.
Literatura
I. Lexika
Čeští koncertní umělci – instrumentalisté (Praha 1983).
Hübners Blaues Who is Who (Zug 2002).
Kdo je kdo, osobnosti české současnosti (Praha 2002 a 2005).
Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století (Praha 1998).
MEH.
II. Ostatní
Auer, James: Boris Krajny was interpreted with near-micrometer precision. (The Milwaukee Journal, 26. 11.1994).
Bockhoff, Baldur: Boris Krajny hat eine phantastische Lauftechnik, sein Ton ist selbst immer präsent (Süddeutsche Zeitung, 28. 1. 1981).
Jones, Allan: A formidable technician with an outgoing musical personality and style reminiscent of Glen Gould´s (Toronto Star, 27. 9. 1999).
Kříž, Jaromír: Boris Krajný (Hudební rozhledy 31, 1978, č. 12, s. 551).
Kříž, Jaromír: Recital Borise Krajného (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 4, s. 152–153).
Schmidt, Elaine: Boris Krajny delivered Mozart´s Piano Concerto with clarity, directness and simplicity... (Milwaukee Sentinel, 26. 11. 1994).
Slavíková, Jitka: FOK s Borisem Krajným (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 6, s. 299).
Vít, Petr: PKO se Stivínem a Krajným (Hudební rozhledy 35, 1982, č. 6, s. 274).
Vít, Petr: Pražští symfonikové s Peškem a Krajným (Hudební rozhledy 34, 1981, č. 7, s. 293).
Zakariasen, Bill: His technique was virtually faultless, while his big-boned interpretation had a near-miraculous balance of control and abandon... (New York Daily News, 12. 12. 1979).
Zakariasen, Bill: The performance of Ravel´s G Major Concerto was the finest I ve heart anywhere (New York Daily News, 30. 3. 1977).
Roubíček, Vít: Krajný se našel (teprve) v Ravelovi. (Hudební rozhledy 47, 1994, č. 12, s. 16–17).
Zapletal, Petar: Boris Krajný v Zrcadlové síni (Hudební rozhledy 50, 1997, č. 9, s. 13).
Petar Zapletal Datum poslední změny: 2.7.2008