Beňačková, Gabriela
(Čápová)
Charakteristika: Operní pěvkyně-sopranistka
Datum narození/zahájení aktivity:25.3.1947
Text
Beňačková, Gabriela (prov. Čápová), pěvkyně-sopranistka, narozena 25. 3. 1947, Bratislava.
V dětství se věnovala baletu, hře na klavír a jako členka Dětského pěveckého sboru Československého rozhlasu v Bratislavě též zpěvu. Zpěv následně studovala od roku 1962 na bratislavské konzervatoři u Magdy Móryové, v letech 1966–67 na konzervatoři v Žilině u Tatiany Kresákové a na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě u Anny Korinské a Jana Blaha (1967–71). Po vítězství v Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech roku 1969 byla angažována do Národního divadla v Praze (1970–81, s přerušením 1973–74, kdy hostovala ve Slovenském národním divadle v Bratislavě).
Už její první role (Nataša v Prokofjevově Vojně a míru) naznačila, že v ní divadlo získalo mimořádně nadanou pěvkyni. Její přirozeně krásný hlas, plné, volně tvořené výšky, herecké umění i půvabný zjev jí kromě jiného umožnil dokonalé ztvárnění postavy Mařenky, kterou zpívala od roku 1971. Měkkému slovanskému zabarvení jejího hlasu vyhovovaly též mladodramatické role typu Taťány, Rusalky, Mimi, Markétky či Katreny v Suchoňově Krútňavě. Její pozdější zahraniční úspěchy byly spojeny především s rolemi Jenůfy a Káti v Janáčkových operách. Roku 1983 zpívala Libuši při slavnostním představení ke znovuotevření Národního divadla po jeho dlouhodobé rekonstrukci. Od roku 1973 pravidelně hostovala na italských scénách v Parmě, Bologni, Janově i v milánské La Scale. Byla stálým hostem Bavorské státní opery v Mnichově (1975–95), Vídeňské státní opery (1975–78), londýnské Covent Garden Opera (od 1979), účinkovala na Salzburger Festspiele (1984) a dalších význačných festivalech, ve Velkém divadle v Moskvě (koncert ke 200. výročí tohoto divadla roku 1976), v barcelonském Teatro Liceo, v madridském Teatro Real, v pařížské Velké opeře, v Teatro Colón v Buenos Aires, v San Franciscu, Los Angeles a jinde. Vrcholem její kariéry se stalo angažmá v Metropolitní opeře v New Yorku (od roku 1990), kde okouzlila publikum jako Rusalka, Jenůfa, Káťa Kabanová, Mimi, Leonora či Desdemona, přičemž první angažmá na této scéně v roce 1979 na samém počátku pro onemocnění zánětem mozkových blan musela zrušit. Vedle již zmíněných rolí zpívala také Leonoru (Síla osudu), Madeleinu (Andrea Chénier), Elisu atd. Její zářivý soprán, který v pokročilejším věku nabyl temnějšího zabarvení, se dosud výborně uplatňuje na koncertních pódiích (zejména s Českou filharmonií, opakovaně na Pražském jaru, na Smetanově Litomyšli, na festivalu Mahler Jihlava atd.). V její bohaté diskografii dominují komplety Káti Kabanové, Její pastorkyně, Rusalky, Prodané nevěsty,Dvořákova Requiem a Stabat Mater, Janáčkovy Glagolské mše, Beethovenovy 9. symfonie, ale významné jsou i nahrávky písňového repertoáru. Kompaktní disk s klavíristou Rudolfem Firkušným obsahující Písničky na jednu stránku Bohuslava Martinů, Moravskou lidovou poezi Leoše Janáčka a Písně milostné, V lidovém tónu a Biblické písně Antonína Dvořáka, nahrané firmou BMG bylo oceněno americkou Grammy Award.
Gabriela Beňačková vystupovala s celou řadou světových umělců, ať už pěvců jako například Luciano Pavarotti, Thomas Hampson, Placido Domingo, nebo dirigentů, mezi nimiž byli Václav Neumann, Charles Mackerras, Libor Pešek, Claudio Abbado, Bernard Haitink, Ricardo Muti a mnoho dalších.
Ve filmu Božská Ema propůjčila svůj hlas filmové postavě Emy Destinnové. V sezóně 2008/09 byla ředitelkou opery Slovenského národního divadla.
Mezi domácími oceněními dominují Státní cena (1976), tituly zasloužilá umělkyně (1979) a národní umělkyně (1985), Zlatá medaile Leoše Janáčka (2004) a medaile Za zásluhy (2008), mezi zahraničními Cena Arthura Toscaniniho, Zlatá medaile Giuseppe Verdiho, čestný titul Kammersängerin v Rakousku (1985) a v Německu (1987), Gramy Award v New Yorku (1995), Preis der deutschen Schallplattenkritik (1998), Cannes Classical Awards MIDEM (Cannes 1999) a další. Roku 2001 byla po ní pojmenována planetka č. 15.897.
Gabriela Beňačková byla sezóně 2008/09 ředitelkou opery Slovenského národního divadla a je čestnou prezidentkou Společnostri Gustava Mahlera.
Diskografie
Diskografie
Leoš Janáček: Glagolská mše (LP, Panton 1978);
Leoš Janáček: Jenůfa (2 LP, Supraphon 1979; 2 CD, Supraphon 2006);
Leoš Janáček:Glagolská mše (LP, Supraphon 1980);
Smetana, Bedřich: Prodaná nevěsta (3 LP, Supraphon 1983; 3 CD, Supraphon 1993; 2003);
Antonín Dvořák: Stabat Mater (2 LP, Supraphon 1983);
Antonín Dvořák:Rusalka (3 LP, Supraphon 1985; 3 CD, Supraphon 2003);
Antonín Dvořák: Requiem (2 CD, Supraphon 1985);
Gabriela Geňačková 1 [Operní recitál] (CD, Supraphon 1987);
Gabriela Geňačková 2 [Operní recitál] (CD, Supraphon 1987);
Eugen Suchoň:Krútňava (2 CD, Opus 1989);
Zdeněk Fibich: Nevěsta Messinská (2 LP, Supraphon 1993);
Bedřich Smetana: Libuše (3 CD, Supraphon 1993, nahráno 1983);
Gabriela Geňačková: Koledování / Caroling (CD, Supraphon 1991);
Antonín Plánický: Opella eclesiastica (CD, Arta Records 1993);
Antonín Dvořák: Rusalka (LP, Supraphon 1984; CD, Supraphon 2003);
Gabriela Beňačková [Operní recitál] (CD, Supraphon 1994, reedice nahrávek z roku 1984);
Gabriela Beňačková: Live in Prague (CD, Supraphon 1995);
Ferenc Lehár: Země úsměvů (CD, Supraphon 1996, vydání televizní nahrávky z roku 1986);
Leoš Janáček: Káťa Kabanová (2 CD, Supraphon 1997);
Sento amor (CD, Arco Diva/Ultraphon 1998); – spoluúčinkuje Lubomír Brabec – kytara;
Sylive Bodorová: Juda Maccabeus (CD, Arco Diva a Radioservis 2003);
S úctou / A Vocal Tribute (CD Multisonic 2004);
Antonín Dvořák: Rusalka (2 CD, Orfeo 2004);
Arias. Výběr nahrávek z let 1979–97 (CD, Supraphon 2005);
[Mikuláš Schneider-Trnavský]: Slovak Songs (CD, Arco Diva 2006) – spoluúčinkuje Štefan Margita – tenor, Katarína Bachmannová – klavír a Kateřina Englichová – harfa;
Slzy a úsměvy (CD Arco Diva 2006) – spoluúčinkuje Štefan Margita – tenor, Katarína Bachmannová – klavír a Kateřina Englichová – harfa.
Filmografie
Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta (režie Václav Kašlík, 1975);
Antonín Dvořák: Rusalka (režie Petr Weigl, 1977);
Božská Ema (režie Jiří Krejčík, 1979);
Umberto Giordano: Andrea Chenier (1981);
Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta (televizní film, 1981);
Franz Lehár: Země úsměvů (televizní film. 1986);
Arrigo Boito: Mefistofeles (1989);
Ludwig van Beethoven: Fidelio (1991).
LiteraturaI. Lexika
Encyklopédia Slovenska, sv. 1 (Bratislava 1977, s. 176) – jako rok narození uvedeno chybně 1944.
Baker´s Biographical Dictionary of Musicians (New York, 1992, s. 151).
International Who´s Who in Music and Musicians´ Directory (Cambridge, England, 1994, s. 71; 1996, s. 67; 2000, s. 49).
Janota, Dalibor – Kučera, Jan P.: Malá encyklopedie české opery (Praha, Litomyšl 1999, s. 25).
Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích (Praha 1999, s. 360).
MGG2.
New Grove2.
International Who´s Who in Classical Music (London – New York, 2003, s. 60).
Kdo je kdo. Osobnosti české současnosti (Praha, 2005, s. 35).
Ottova encyklopedie. Česká republika, sv. 2 (Praha 2006, s. 47).
The Encyclopedia of Slovakia and the Slovaks (Bratislava 2006, s. 66).
Ottův slovník. Osobnosti Česko (Praha 2008, s. 42).
II. Ostatní
Bajer. Jiří: Velká aleatorika (Hudební rozhledy 23, 1970, č. 12, s. 543).
Pospíšil, Vilém: Nový pohled na Fidelia (Hudební rozhledy 29, 1976, č. 6, s. 257).
Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci (Praha 1988, s. 20, 61).
(vla): Slavnostní koncert pro prince Charlese (ZN noviny 4, 3. 6. 1994, č. 130, s. 9).
Veber, Petr: Vzájemné okouzlení (Harmonie [3], 1995, č. 12, s. 24–25).
Senkovič, Milan: Čtvrtstoletí umělecké činnosti Gabriely Beňačkové (Divadlo 1, 1995, č. 9, s. 58–59).
Drápelová, Věra: Gabriela Beňačková dosáhla vrcholu (Mladá fronta Dnes 6, 10. 10. 1995, č. 237, s. 19).
Bednářová, Jana: Kráčím pomalu, ale jistě (Vlasta 50, 1996, č. 3, s. 6–7) – interview.
Slavíková, Jitka: Ze Smetanovy Litomyšle. Gabriela Beňačková a Marián Lapšanský (Hudební rozhledy 57, 2004, č. 8, s. 4).
Stehlík, Luboš: Gabriela Beňačková – Mou Mekkou je Met (Harmonie [12], 2004, č. 10, s. [8]–11) – interview.
Reittererová, Vlasta: Gabriela Beňačková (Harmonie [13], 2005, č. 9, s. 53).
Jarolímková, Hana: Setkání, na která se nezapomíná aneb o hudbě i životě s Gabrielou Beňačkovou (Hudební rozhledy 59, 2006, č. 1, s. 3–6).
Bálek, Jindřich: Náročný galakoncert (Harmonie [14], 2006, č. 4, s. 36).
Herman, Josef: Fiore s Beňačkovou na Žofíně (Hudební rozhledy 59, 2006, č. 4, s. 10).
Králík, Jan: Večer dvou hvězd (Hudební rozhledy 60, 2007, č. 7, s. 23–24).
Český hraný film 1971–1980 (Praha 2007, s. 52–53, 278, 332–333, 359–360).
Szabo, Miloš: Nechoďte na koncerty, které škodí duševnímu zdraví (Katolický týdeník 19, 2008, č. 40, s. 12).
Tomáschová, Andrea: Gabrila Beňačková – V živote sa za všetko platí (Kozár Košice 10. 3. 2008) – interview.
Mojmír Sobotka
Datum poslední změny: 15.4.2011