Šijanec, Dragutin Mario
(Šijanec, Dragotin Marjan; Drago Mariano)Charakteristika: Houslista, skladatel a dirigentDatum narození/zahájení aktivity:18.12.1907Datum úmrtí/ukončení aktivity:0.0.1986
TextŠijanec, Dragutin Mario (Šijanec, Dragotin Marjan, v Argentině jmenná verze Drago Mariano), houslista, skladatel a dirigent, narozen 18. 12. 1907, Pula (západní Chorvatsko), zemřel 1986, pravděpodobně Argentina. Jeho rodiči byli Miroslav Šijanec a Eliza Šijanec, roz. Raner. O jeho původu není jasno, literatura někdy uvádí chorvatskou, jindy slovinskou národnost. Zpočátku studoval v Mariboru, ale větší část studia absolvoval v Československu a ve Francii. V Praze pobýval od roku 1927 a studoval zde na konzervatoři skladbu, dirigování a čtvrttónovou hudbu. Ve školním roce 1930/1931 absolvoval u Karla Boleslava Jiráka s Dramatickou ouverturou pro orchestr, o rok později u houslového pedagoga Jana Mařáka Koncertem pro housle a orchestr d moll Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. S pražským prostředím se dobře sžil – spolu s českými spolužáky z konzervatoře (Miloslav Kabeláč, Jaroslav Blažek, Oldřich Pergl, Józef Bubák, František Zítek) vytvořil sextet, s nímž v roce 1929 nahrál pro ČAVU a vydavatelství Pathé na gramofonové desky vlastní úpravy lužickosrbských tanečních melodií. Znal se i s Ludvíkem Kubou a Josefem Pátou, díky nimž pravděpodobně získal zájem o Lužici, do které několikrát zajel a koncertně vystoupil. S Miloslavem Kabeláčem se setkal i mimo sextet – společně interpretovali např. Lužickou rhapsodii pro housle a klavír Bjarnata Krawce-Schneidera. Ve Francii studoval v letech 1932–35 na pařížské École Normale de Musique. V následujících deseti letech byl šéfem rozhlasového orchestru v Lublani. Po válce působil jako houslista v operním orchestru v Turínu (1946–47), poté byl dirigentem orchestru Filharmonica G. Rossini v Busto Arsizio (Itálie). V roce 1947 odjel v rámci hostování s baletní skupinou La Scaly do Argentiny, kde zůstal natrvalo. V roce 1947 byl stálým dirigentem v Teatro Argentino v La Plata. Významnou je jeho zásluha o založení Mozarteum Argentino v Buenos Aires (1952). Neméně aktivní byl v oblasti školství: v La Plata 1954 byl při založení první argentinské katedry pro dirigování Escuela superior de Bellas Artes a v roce 1958 při vzniku univerzitního orchestru.Bližší informace o skladbách a jejich charakteru nejsou známy.
LiteraturaVelek, Viktor: Slovanská vzájemnost v hudební kultuře Čechů a Lužických Srbů 1848–1948. Magisterská diplomová práce, FF MU Brno, 2005.
http://www.filharmonija.si/index/Slovensko/Zgodovina/1919/
Viktor Velek
Datum poslední změny: 17.5.2007