Charakteristika: Zpěvák, herec, textař
Datum úmrtí/ukončení aktivity:23.5.1942
Text
Štědroň, Jiří, zpěvák, herec, textař, narozen 23. 5. 1942, Vyškov.
Pochází z významného muzikantského rodu, otec Jan Štědroň byl violista a vyučoval na brněnské konzervatoři. Po dokončení gymnázia ve Vyškově (1959) studoval herectví na JAMU (absolutorium v roce 1963) a současně hrál a zpíval v divadle poezie X 60, X 61 a X 62, po studiích i v kabaretu Večerní Brno a ve Státním divadle Brno (muzikál Šeherezáda). První rozhlasovou nahrávku (Hvězdy nad Brnem s hudbou a textem Josefa Kainara) pořídil s Brněnským estrádním rozhlasovým orchestrem, ale pak už následovala série snímků s orchestrem Gustava Broma. Po vojenské službě (1964–66) strávené v tělesech Armádního uměleckého souboru přesídlil do Prahy a v roce 1967 přijal roční angažmá v hudebním divadle Apollo. V dubnu 1967 nazpíval pro Supraphon Neklidné srdce, českou verzi italského originálu Cuore matto, a vstoupil do české populární hudby jako představitel romantického zjevu a lyrického projevu, jemuž divadelní vzdělání dává kompetenci i pro repertoár šansonového a dramatického charakteru (příklad: Jdi spát s textem Vladimíra Poštulky, v originále Celinne Morta Shumana a Huguese Aufraye, singl Supraphonu z roku 1968).
V roce 1968, po nezdaru se založením vlastní skupiny Lazy Dogs, našel Jiří Štědroň oporu především v orchestru Karla Vlacha a v textaři Vladimíru Poštulkovi, ačkoliv k některým písním napsal vlastní slova. Okruh spolupracujících skladatelů (vedle Karla Ulrycha, Jaromíra Klempíře, Vladimíra Popelky, Jana Spáleného, Vladimíra Báry) se rozšířil rovněž o Jindřicha Brabce, který v roce 1968 prosadil Štědroně na 1. ročník festivalu Děčínská kotva, kde získal v duetu s Karlem Hálou Bílý psaní stříbrnou cenu.O rok později vyslali autoři Jaromír Klempíř a Pavel Vrba Jiřího Štědroně do soutěže Bratislavská lyra s písní Měsíc lord. Štědroň se v té době také prvně prosadil do horní dvacítky (na 14. místo) v anketě Zlatý slavík.
Přesto nebyl se svým vzestupem zcela spokojen a připustil zbytečnou nadprodukci. Proto vkládal naděje do skladatele a kapelníka Václava Zahradníka, který přijal zpěváka do projektu Sodoma a Gomora, kde vedle Viktora Sodomy a Jiřího Štědroně vystupovala rovněž Hana Zagorová a vokální skupina Girls Ltd. Na premiéře pořadu Právě odbilo půl v pražském Divadle komedie vzbudilo diskusi zpěvákovo podání Zahradníkovy písně Grand Prix: šlo o vyslovený kýč, nebo o zpěvákův zasloužený první hit? Průlomového hitu se Jiří Štědroň dočkal v produkci orchestru Karla Vlacha. Z repertoáru anglického zpěváka Chrise Andrewse převzatá Belinda pronikla v září 1970 na 3. místo prodejní hitparády Čs. Top 20, ani tu však hudební kritika nepřijala vlídně. „Ona nekomplikovaná rozvernost není Štědroňovi vlastní,“ konstatoval v Aktualitách Melodie (1970, č. 16, s. 3) recenzent Jiří Černý, současně však pochválil interpretaci písně Šestnáct růží autorů Vítězslava Hály a Zdeňka Borovce z B-strany singlu: „Štědroň se hned podobá tomu, čím je: výbornému zpěvákovi.“ V souboru Gomora nahradila Hanu Zagorovou Helena Blehárová a v recenzi na vystoupení Zahradníkova souboru v plzeňském Pekle (Aktuality Melodie 1970, č. 26, s. 3) vyzvedl Jaromír Tůma zpěvákův výkon: „Jiří Štědroň skutečně roste v jakéhosi českého Jacka Jonese (nezaměňovat prosím tohoto Američana s Tomem Jonesem z Walesu – vložil J. T.) a jeho croonerské verze krásných písní Golden Slumbers, Budu žít a Zavřete oči, přijel kouzelník je radost poslouchat.“ Přesto se Jiří Štědroň samostatné LP u Václava Zahradníka nedočkal, podílel se jen na albech celého projektu Gomora Klub dokonalé zdravovědy Jana Boublíka ze Žlutic a Zpíváme s orchestrem Václava Zahradníka.
Zahradníkovo seskupení Sodoma a Gomora zářilo pouze do roku 1972, poté se Jiří Štědroň spokojil se zájezdovou činností s Yvettou Simonovou, Helenou Blehárovou, Milanem Chladilem a Šesti strýci Luďka Švábenského. Do roku 1975 souběžně působil v souboru Plameny, propagandistické agitce Socialistického svazu mládeže, kterou nicméně považoval za dobrou šanci, neboť zde prvně okusil pozici leadera mezi zpěváky a od přizvaných odborníků Jindřicha Brabce a Franka Towena očekával uměleckou záruku. O okolnostech svého vstupu do zpolitizovaného ansámblu vypověděl v roce 2010 v TV dokumentu 13. komnata.
Okruh těles, u nichž hostoval a s nimiž natáčel, rozšířil v 2. pol. 70. let o orchestr Václava Hybše, na klubové scéně se spojil s Luďkem Nekudou v recitálu Pánská jízda. V roce 1975 vyhrál Děčínskou kotvu s písní Oheń a píšťala a svou bilanci na tomto festivalu rozšířil na jednu zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou cenu. V 80. letech vytvořil stabilní tandem se skladatelem a kapelníkem Zdeňkem Bartákem ml., tehdy také oživil psaní textů. Stálou partnerku pro zájezdová vystoupení našel od roku 1985 v Petře Černocké, jejich doprovodná skupina nesla název Golf. Zúčastňoval se i festivalů v zahraničí a čas od času se uplatňoval herecky v TV filmech a seriálech. Při nadprodukci, která byla do konce 80. let pro Jiřího Štědroně příznačná, překvapí pouhá dvě studiová LP v jeho diskografii, navíc atypická svou dramaturgií: Neklidné srdce (z roku 1974) shromáždilo zpěvákovy hity v medley na jednu stranu desky a právě tak rozměrná, téměř dvacetiminutová je titulní skladba Jindřicha Brabce a textařů Jiřího Štědroně a Jana Krůty pro album Jezdec formule život (1978).
Po roce 1989 se Jiří Štědroň upnul k podnikatelské činnosti, v roce 2000 však s povděkem přijal nabídku ředitele Hudebního divadla v Karlíně Ladislava Županiče k návratu na muzikálovou scénu a v současnosti je členem divadla Semafor.
Diskografie
Neklidné srdce(Supraphon 1974).
Jezdec formule život (Supraphon 1978).
Největší hity (Sony BMG 2001, kompilace).
Pop galerie (Supraphon 2009, kompilace).
Tvůj stín je mým pánem... (1967-1973) (Supraphon 2010, kompilace).
Tenkrát jako dnes... (1973-1981) (Supraphon 2010, kompilace).
LiteraturaI. Lexika
EJ 1990 (heslo Ivan Poleďňák).
II. Ostatní
Klos, Čestmír: Od rána do večera s Jiřím Štědroněm (Melodie 1969, č. 3, s. 65).
Poštulka, Vladimír: Už ne osamělý plavec (Aktuality Melodie 1969, č. 20, s. 1).
Sýkora, Jan Křtitel: S Jiřím Štědroněm pod stříbrem hvězd (Melodie 1972, č. 12, s. 353).
Kolář, Jan: Neklidné srdce Jiřího Štědroně (Melodie 1974, č. 10, s. 303).
Krůta, Jan: Plamenný pozdrav (Melodie 1975, č. 5, s. 133).
Zapletal, Petar: Jezdec formule život (Melodie 1979, č. 2, s. 63).
Jaromír Tůma
Datum poslední změny: 18.2.2015