Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Bezr, Ondřej

Tisk


Charakteristika: Hudební publicista, dramaturg a interpret

Datum narození/zahájení aktivity:14.11.1968
Text
Dílo

Bezr, Ondřej, hudební publicista, dramaturg a interpret, narozen 14. 11. 1968, Praha.

 

Po absolvování Gymnázia Jana Nerudy (1987) pracoval rok jako knihovník, poté studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1988–92, studia nedokončil). Hudební publicistice se začal věnovat v roce 1989 v časopise Rock revue, resp. Rock revue Telegraph. Krátce publikoval v časopisech Tvorba a Melodie. Od roku 1991 působil v hudebním měsíčníku Rock & Pop. Zde nejdříve redigoval recenzní rubriku, od podzimu 1993 pak rubriku Live, u níž setrval až do odchodu ”lindaurovské” redakce v prosinci 2002. Jeho doménou byla též velká portrétní interview, zavedená v roce 1997 (výběr nejlepších vyšel v roce 2004 ve vydavatelství Petrov pod názvem Pětadvacet). Od roku 2000 vedl Bezr též recenzní rubriku Blues Bar, věnovanou bluesové hudbě. Jedním z nejzajímavějších aspektů jeho práce byly svěží mystifikace, které publikoval pod pseudonymem L Wood. (pod dalším pseudonymem Veselý tanečník zasahoval i do rubriky Trance & Dance, věnované elektronické taneční hudbě). V letech 1997–2001 a v roce 2005 spravoval rubriku “blindfold testů” s názvem Uši.
K oběma rubrikám i k portrétním rozhovorům se vrátil i v obnoveném Rock & Popu na jaře 2005, kde zůstal do podzimu téhož roku (v letech 2003–04 působil jako redaktor v týdeníku Mladý svět). Po krátkém angažmá ve vydavatelské firmě Classic nastoupil na jaře 2006 jako kulturní redaktor serveru iDNES.
Kromě Rock & Popu, s nímž spojil převážnou část svého publicistického působení, spolupracoval s MF Dnes, Lidovými novinami a deníkem Telegraf, časopisy Time In, Reflex, MF Plus, Audio-Video, Stereo & Video a dalšími. V roce 2002 byl šéfredaktorem české mutace časopisu Jazz Times, v současnosti vede magazín UNI, s nímž dlouhodobě spolupracoval. Kromě vybraných rozhovorů pro Rock & Pop je autorem knihy-rozhovoru s Vladimírem Mišíkem (Letní rozhovor, v roce 2007 druhé, rozšířené vydání) a Markem Brodským (Celý to mám v mlze). Podílel se též na sborníku Beaty, bigbeaty, breakbeaty. Participoval na deníkovém projektu Co právě dělá a jak se má publikovaném na internetových stránkách vydavatelství Petrov (www.ipetrov.cz, duben 2004). Od roku 2003 má pořad Blues bar na Radiu Akropolis.
V roce 1999 se stal dramaturgem mezinárodního festivalu Blues Alive v Šumperku. Od roku 2000 je též členem poroty vyhledávací soutěže Blues aperitiv, která je součástí festivalu. V letech 2002–04 působil v porotě soutěžního festivalu Noc bluesowa (Rawa Mazowiecka, Polsko).


Dílo

Dílo literární

 

Stati a články (výběr)


Alternativní hudba U Zábranských (Rock & Pop 1991, č. 1, s. 25);
Lou Reed, John Cale: Songs For Drella (Rock & Pop 1991, č. 7,  s. 21);
Toyen dbá na bonton (Rock & Pop 1992, č. 20, s. 9);
Dunaj: bigbít kvůli holkám (Rock & Pop 1993, č. 3, 10);
Vladimír Mišík story 1966-1993 (ed., Rock&Pop 1993, č. 26);
Binder – Konrád: bluesband bez hranic (Rock & Pop 1994, č. 6, s. 33);
Hugo Race – transcendentální blues (Rock & Pop 1994, č. 8, s. 19);
Jan Burian: přeladil jsem na… poesii (Rock & Pop 1994, č. 22, s. 18);
Ser Un Peyjalero, konzervativní avantgarda (Rock & Pop 1995, č. 5, s. 18);
Black Point: něco je na spadnutí (ale bůhví, jestli to vůbec spadne) (Rock & Pop 1995, č. 13, s. 23);
Drsný nostalgik Ivan Král (Rock & Pop 1995, č. 21, s. 24);
Dan Kohout . co se stalo a co se stát mohlo (Rock & Pop 1996, č. 1, s. 54);
G. Love – jeho speciální omáčka s pěkně starým kořením (Rock & Pop 1996, č. 2., s. 34);
Bradley Stratton: docela dobrej hudební schizofrenik (Rock & Pop 1996, č. 4, s. 46);
Bluesberry/Krausberry (Rock & Pop 1996, č. 5, s. 46);
Gary Lucas: hraju jen čisté emoce (Rock & Pop 1996, č. 9, s. 38);
Los Panchos s velkým zpěvákem v čele (Rock & Pop 1997, č. 4, s. 42);
John Lee Hooker: Still Boogie After All These Years (Rock & Pop 1997, č. 5, s. 47);
Phil Shöenfelt: o vymítání temných stránek lidských duší (Rock & Pop 1997, č. 6, s. 48);
Morphine, rajc (nejen) pro PJ Harvey (Rock & Pop 1997, č. 7, s. 42);
Johnny Winter (Rock & Pop 1997, č. 7, s. 52);
Jak se prodává hudba II. – nezávislí (Rock & Pop 1998, č. 3, s. 28);
Laurel & Hardy a Cimrman v rytmu blues (Rock & Pop 1998, č. 5, s. 42);
Když to v domě funkuje (Walter Washington) (Rock & Pop 1998, č. 7, s. 36);
Johnny Lang: s telecasterem kolem světa (Rock & Pop 1998, č. 10, s. 36);
Pavla Milcová & Peter Binder – vyprávíme příběhy (Rock & Pop 1998, č. 12, s. 44);
Lady I. & The Blues birds (Rock & Pop 1998, č. 12, s. 47);
Deep Sweden – když to tam je, tak to tam prostě je (Rock & Pop 1999, č. 2, s. 42);
Metamorphosis: punkáči mezi akademiky, akademici mezi punkáči (Rock & Pop 1999, č. 5, s. 51);
Le printemps de Bourges 1999: Starý může, mladý musí (Rock & Pop 1999, č. 6, s. 28);
Mikoláš Chadima: hezký věci si nechávám pro sebe (Rock & Pop 1999, č. 10, s. 36);
Monkey Business: podivný spiklenectví ještě nevyprchalo (Rock & Pop 2005, č. 4, s. 28).
 
Radek Diestler

Text

Datum poslední změny: 24.8.2007