Muff, Tino
(Mach, Antonín)
Charakteristika: Písničkář a kabaretiér
Datum narození/zahájení aktivity:16.11.1904
Datum úmrtí/ukončení aktivity:24.12.1974
Text
• Literatura •
Muff, Tino (vl. jm. Mach, Antonín), písničkář, kabaretiér, narozen 16. 11. 1904, Praha, zemřel 24. 12. 1974, tamtéž.
Jako vyučený holič pracoval nejprve v živnosti svého otce v Nuslích. Později však díky kladnému vztahu k hudbě začal spolupracovat s Východočeským divadlem v Pardubicích (od dětství hrál na klavír a zpíval). Od roku 1927 působil v Hašlerově kabaretu ve Varieté v Karlíně, poté (1929) se zapojil do činnosti v pražském kabaretu Bohema a na jiných scénách podobného typu, kde s ním mnohdy vystupovala i jeho manželka, tanečnice Inka Gromwellová. Od roku 1930 byl zpěvákem u gramofonové společnosti Homocord a vzápětí se spolu s Oldřichem Kovářem a Járou Pospíšilem zařadil mezi nejnahrávanější vokalisty české populární hudby třicátých let. První velký úspěch mu zajistila píseň Jarní sluníčko, nahrál kolem 1000 titulů (Ta naše kolej, Mercedes, šlágrem se stala Vackova Cikánka). Ve stejné době ztvárnil také několik pěveckých rolí v českých filmech Aféry plukovníka Redla (1931, v něm uvedl píseň Willy Engel-Bergera s českým textem Karla Tobise a Rudolfa Jurista Jen jednou je nám 20 let), Dokud máš maminku (1934, duet s Lídou Baarovou v tangu Možná, možná s hudbou Josefa Kumoka a textem Bedřicha Šulce a Bedřicha Wermutha) a Hudba srdcí (1934, píseň Snad i pro nás jedenkráte slunce zasvítí, hudba Josef Kumok, text Otakar Hanuš). V pozdějších letech se Tino Muff objevoval především v estrádách. Vystupoval ještě v průběhu šedesátých let, roku 1974 vznikl v Československé televizi jeho medailón. Za dlouholetou uměleckou činnost byl v roce 1969 vyznamenán pamětní medailí Ústředního výboru Národní fronty.
Literatura
I. Lexika:
EJ.
II. Ostatní
Meszner, Jindřich: Od zpěvních síní k divadlům malých forem 1860–1930 (Melodie, 1975, č. 3, s. 74).
Lada Andršová Datum poslední změny: 29.1.2009